I doplňky stravy vyvolávají nežádoucí reakce, někdy i velmi vážné. Nejčastěji jde o střevní potíže, kožní vyrážky a bolesti hlavy. Důvod potíží často bývá vyšší než doporučené dávkování. A může jít o výsledek kombinace s jinými látkami.
Za loňský rok zachytilo Centrum zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu [CZVP SZÚ] sedmnáct případů nežádoucích reakcí po konzumaci některých potravin s vyloučením infekčního původu. Nejčastěji šlo o reakce po užití doplňku stravy.
„Za rok 2024 bylo do systému nahlášeno celkem 17 případů, za 10leté fungování systému pak bylo zpracováno 163 hlášení,“ uvádí ve zprávě Nutrivigilance za rok 2024 její autoři Svatava Bischofová a Jiří Ruprich ze SZÚ.
Většina hlášení pocházela od široké veřejnosti. Podle dat Nutrivigilance se silná souvislost mezi konzumovanou potravinou a nežádoucí reakcí prokázala ve více než pětině případů. Přičemž většina z nich se týkala doplňků stravy. Nejčastěji se u jejich uživatelů objevily střevní a trávicí potíže, to ve více než polovině případů. Ale došlo i na kožní výsevy a neurologické potíže, jakou jsou bolesti hlavy, podrážděnost, malátnost a slabost.
„Nejzávaznějším případem byla otrava po konzumaci doplňku stravy s obsahem amygdalinu,“ upozorňují autoři zprávy na velmi vážný případ, kdy doplněk stravy ohrozil život člověka.
Otrava látkou z doplňku stravy u 72letého muže
K akutní otravě amygdalinem, který obsahoval doplněk stravy zakoupený přes internet od slovenského výrobce, došlo v roce 2021 u dvaasedmdesátiletého muže. Po požití asi poloviny čajové lžičky doplňku stravy se u muže do 15 minut dostavily příznaky otravy, jako jsou nevolnost, závratě, zvracení, průjem. A následně u něj došlo ke ztrátě vědomí.
„Z amygdalinu, někdy nesprávně označovaného jako vitamín B17, se v těle působením enzymů uvolňuje toxický kyanid, který může při vysoké dávce způsobit až smrt,“ upozorňují autoři zprávy.
Život intoxikovanému muži tehdy zachránil rychlý zásah zdravotnické služby a včasné podání protijedu. Podezřelý doplněk stravy následně prošetřila Státní zemědělská a potravinářská inspekce [SZPI]. Analýza u něj potvrdila vysoký obsah amygdalinu. Kontrolní úřady obratem vydaly varování před užíváním takového doplňku stravy a výsledky předaly slovenským úřadům.
„SZPI po této kauze zahájila šetření i dalších doplňků stravy s amygdalinem od jiných dodavatelů a u řady z nich zjistila pochybení,“ uvádí zástupci SZÚ s tím, že užívání doplňků stravy s amygdalinem doporučují probrat s ošetřujícím lékařem nebo farmaceutem.
Amygdalin je hlavní kyanogenní glykosid přítomný například v meruňkových jádrech, které jsou obsažené v některých doplňcích stravy. Někdy amygdalin výrobci nesprávně označují jako vitamín B17. O žádný vitamín se ale nejedná, upozorňují autoři zprávy.
Doplňky stravy a nežádoucí reakce
K dalším už podstatně méně závažným nežádoucím reakcím, u kterých se prokázala příčinná souvislost, patřilo užití doplňku stravy s obsahem benediktu lékařského a pískavice řecké seno. Šlo o ženu, která daný přípravek užívala na podporu laktace a pro její zvýšení navýšila dávky nad maximum doporučované výrobcem a zdravotníkem. Žena záhy trpěla nevolnostmi a bolestmi žaludku. Navíc laktace se zvýšila jen v prvních dvou týdnech.
„Doplňky stravy byly proto postupně vysazeny a nežádoucí účinky vymizely,“ upozorňují autoři zprávy Nutrivigilance s tím, že šlo o individuální reakci vyvolanou nadměrným dávkováním.
I další nežádoucí reakce, ke kterým došlo s vysokou pravděpodobností po užití doplňku stravy, byly podle Nutrivigilance individuální záležitostí. například mladá žena trpěla průjmy a bolestí břicha po užití doplňku stravy s rybím kolagenem, práškem z lucumy a některými vitamíny. Tato reakce postupně odezněla po vysazení doplňku.
Neutuchající bolesti nohou u 74leté ženy zase vyvolal doplněk stravy s obsahem extraktu z dřišťálu, fermentované červené kvasné rýže, polikosanolu, kyseliny listové, koenzymu Q10 a dalších složek. I v tomto případě šlo o individuální intoleranci.
Doplňky stravy ale vyvolávají vedlejší reakce i u dětí. Loni například došlo u pětiletého chlapce ke střevním potížím, průjmům, poté, co užíval doplněk stravy určený pro děti s obsahem vitamínu C, bioflavonoidy a extraktu plodu šípkové růže. Ani v tomto případě nezjistily zdravotní úřady pochybení ze strany výrobce.
„Centrum toxikologie a zdravotní bezpečnosti provedlo hodnocení rizika a doplněk stravy nebyl shledán rizikovým,“ vyjasňují autoři zprávy.
Opět šlo podle výsledků šetření asi o individuální intolerance bez nutnosti přijmout opatření vztahující se k široké veřejnosti. Obdobné závěry se týkají většiny z přijatých nežádoucích reakcí. To nejen na doplňky stravy, ale i potraviny nebo zdravotnické prostředky.
Doplňky stravy jsou potravinami, nikoli léky
Při nákupu doplňků stravy mají podle doporučení SZPI lidé myslet na to, že nejde o léčivý přípravek na případné zdravotní potíže. Doplňky stravy jsou potravinami, a proto ani nemohou obsahovat farmakologicky účinné látky. V takovém případě by totiž podléhaly před jejich uvedením na trh přísné kontrole a schvalování Státním ústavem pro kontrolu léčiv [SÚKL].
„Doplňky stravy nejsou a nemohou být ničím jiným než jen koncentrovanými zdroji vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním či fyziologickým účinkem,“ vysvětluje Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí SZPI, do jejíž kompetence spadá dohled a kontrola doplňků stravy.
Kloubní výživy se dobře prodávají, ale často uživatele i klamou
Při kontrolách tohoto sortimentu potravin se inspektoři nejčastěji setkávají s tím, že na nich není uvedeno dávkování. Namísto toho výrobci na etiketě často uvádí takzvané „léčebné“ tvrzení o léčivých účincích produktu, a to je špatně. Výrobci doplňků stravy často klamou spotřebitele i falešnými údaji o obsahu některých látek.
Na obalu doplňku stravy, to i v reklamě na něj, musí výrobce vždy uvést slovní spojení „DOPLNĚK STRAVY“. Oproti tomu na obalu léčivého přípravku a v příbalové informaci uvádí jeho výrobci registrační číslo v předepsaném formátu.
–VRN–
