Pracovníci v sociálních službách nejvíce chybí v pobytových zařízeních a terénních službách. Poptávka je i po zdravotnících a technickém personálu. Sociální služby letos postrádají asi tři tisíce pracovníků. Situace se rok od roku zhoršuje.
Stejně jako například v nemocnicích se i v sociálních službách zvyšuje průměrný věk pracovníků. Zatímco se ale navyšují a finančně podporují kapacity zdravotnických studijních oborů, a dá se tak v budoucnu očekávat posílení nelékařských zdravotnických povolání, v sociálních službách se nic takového neděje. A má to své výsledky. Převážně pracovníků v sociálních službách, jako jsou pečovatelé a pečovatelky, na trhu chybí rok od roku více. Trend dokládají výsledky šetření Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS].
Na dotace pro sociální služby půjde příští rok 27,8 miliardy korun
Podle průzkumu z letošního ledna mezi 625 zařízeními sociálních služeb všech typů letos tato zařízení postrádají kolem 1 100 pracovníků v sociálních službách. Při kvalifikovaném přepočtu na všechny poskytovatele může jít o více než 1 500 chybějících pracovníků. Data Asociace z roku 2023 ukazují, že tehdy zařízením chybělo zhruba 950 těchto pracovních sil, při přepočtu zhruba 1 300.
„Personální situace v sociálních službách se mírně zhoršuje. Ačkoliv chybí aktuálně více než 3 000 pracovníků, nejsme na tom tak špatně jako řada západoevropských zemí,“ říká k situaci v segmentu prezident Asociace Jiří Horecký.
Nejvíce pracovníků chybí v pobytových službách
Nejvíce personálu chybí v pobytových sociálních službách, to až v 65 procentech případů. A asi třetina pracovníků chybí v terénních sociálních službách. V součtu začátkem letošního roku zařízením scházely asi tři tisícovky pracovníků převážně zmiňovaných odborností.
Podle šetření v sociálních službách chybí i zdravotní sestry a další zdravotnický personál. Zatímco před dvěma lety v roce 2023 jich chybělo 517 [při přepočtu 708], letos jich zařízení poptávají více než 526 [721 při přepočtu].
Ministři Válek a Bek se dohodli na navýšení kapacit nelékařských oborů
Šetření dále ukázalo, že zařízení sociálních služeb často poptávají i technickohospodářské pracovníky [THP]. Ti většinou zajišťují administrativní agendu. A stejně jako na celém trhu i v sociálních službách schází manuální profese. V součtu sociální zařízení poptávají kolem 310 takových pozic.
Sociální služby nabízí hodně práce, ale málo peněz
Výsledky letošního šetření o personálních kapacitách v sociálních službách ukazují i na důvody slabého zájmu o práci v oboru. Práce v sociálních službách, především na pozici pečovatelka či pečovatel, není dostatečně finančně ohodnocena oproti tomu, o jak náročné povolání jde. Což potvrzuje i Jiří Horecký.
„Mezi hlavní důvody, proč je v sociálních službách nedostatek zaměstnanců, patří nízká atraktivita sektoru, fyzicky a psychicky náročná práce, a i nízká úroveň odměňování,“ říká.
Například pečovatelka v domově pro seniory či se zvláštním režimem pomáhá často i téměř imobilním klientům s hygienou, stravou, úklidem nebo aktivizačními činnostmi. A jsou to právě nízké mzdy a fyzická i duševní náročnost, které od profese odrazují především mladší ročníky. Proto se zvyšuje i průměrný věk pracovníků v sociálních službách.
Podle informačního systému o průměrném výdělku loni v prvním pololetí polovina ošetřovatelek a ošetřovatelů v neziskových, církevních či soukromých domovech vydělávala méně než 34 500 korun hrubého. V terénních a ambulantních službách to bylo méně než 32 200 Kč. V zařízeních s krajským zřizovatelem činil průměrný plat 37 221 korun hrubého, v terénních a ambulantních službách zhruba 33 500 korun.
Personální situaci v sociálních službách nezachraňují ani Ukrajinci, jak se často zmiňovalo po migrační vlně v roce 2022. Podle výsledků průzkumu v roce 2023 zaměstnávalo ukrajinské pracovníky zhruba 35 procent organizací, kdy šlo o 731 těchto pracovníků. Z nich 321 mělo dočasnou ochranu.
Letos se podíl zařízení zaměstnávající Ukrajince mírně zvýšil na 38 procenta. A šlo o 751 pracovníků, z nich 342 s dočasnou ochranou. Tato čísla se dají číst i tak, že více než polovina zařízeních sociálních služeb ukrajinské pracovníky nezaměstnává.
–VRN–
