I umírající potřebují zdravotně-sociální služby. Mnohým se jich nedostává. Přitom je jasné, že poptávka po nich ještě vzroste. Nyní tyto služby využívá asi 171 tisíc pacientů. Avšak v roce 2040 jich bude až 270 tisíc a v 50. letech přes 300 tisíc.
Zhruba polovina z přibližně 113 tisíc lidí, kteří v Česku ročně umírají, pak potřebuje přímo paliativní péči. Přičemž zdravotní stav dvaceti tisíc z těchto lidí je natolik vážný, že si žádá specializovanou paliativní péči. Do ní se zapojuje více odborností, mimo specialisty na paliativu, i psycholog, nutriční terapeut a další. Ve specializované paliativní péči ale nastává asi devět procent úmrtí. Což ale vůbec neodpovídá odhadované nynější potřebě.
„V roce 2025 v České republice pro velkou část pacientů se závažným onemocněním a pacientů v závěru života není dostupná kvalitní paliativní péče,“ shrnul služby pro nevyléčitelně nemocné pacienty a pacienty v závěru života na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] k paliativě místopředseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ondřej Sláma.
Jeho slova dokládá stav zařízení, která zajišťují paliativní služby. Podle dat odborné společnosti v Česku funguje osmnáct lůžkových hospiců a sedm oddělení hospicové péče při jiném zdravotnickém zařízení. Dále pak 49 domácích hospiců a šestasedmdesát paliativních ambulancí. Potřebě paliativy se v posledních letech přizpůsobují i nemocnice. V nich začínají fungovat takzvané konziliární týmy. Těch mají nemocnice napříč republikou podle Slámy devětatřicet. Avšak ani tyto kapacity nestačí.
Lidé si přejí zemřít doma, ale umírají v nemocnicích
Stejně jako v ostatních segmentech zdravotní péče chybí i paliativní služby lidem žijícím mimo velká města, zejména v pohraniční. Ale například i pacientům v Jihočeském kraji nebo některých částech Středočeského kraje.
„Ta dostupnost služeb pro pacienty v odlehlých koutech je taková, že reálně dostupná není,“ řekl Sláma.
Paliativa není „jen“ péče o pacienta, který za pár dní zemře
Určitý posun v zasíťování paliativních služeb jak v pobytových, tak terénních službách, si slibuje od projektu MZ ČR zvaném Standardizace paliativní péče v ČR. Díky tomuto dokumentu, plánu na to, jak zasíťovat paliativními službami nejen velká města, ale i menší obce a města, by se mohla podle Slámy situace zlepšit.
A nejde jen o to, že v následujících letech přibude seniorů, včetně těch ve věku nad 80 let, ale i o to, že nevyléčitelně nemocní, navíc často ve vysokém věku a s více nemocemi nemohu za službami dojíždět.
Nedávný průzkum Centra paliativních služeb navíc zjistil, že většina lidí nechce strávit poslední týdny, měsíce života v pobytovém zařízení. Podle šetření si většina lidí [80 %] přeje zemřít doma, nikoli v lůžkovém zařízení. Jen menšině se jejich přání ale splňuje, zhruba 60 procent lidí v Česku umírá v nemocnicích.
„Ukazuje se, že řada těch prvků v regionech chybí, a že je na čem pracovat,“ uvedl Sláma.
Pavel Svoboda: Primární představa je, že paliativa je o smrti
Za zásadní považuje, aby paliativních služeb přibývalo a stát je podporoval. Jde o to, aby tyto služby řádně hradil, vysvětlil.
Stejně tak je podle Slámy ale potřeba dohlížet na kvalitu jejich poskytování a zavést kontrolu nad tím, kdo a jak je poskytuje. Což ve zmiňovaném dokumentu řeší definování standardů paliativní péče. Dále je nutné zajistit vzdělávání pracovníků v paliativě a zdůraznit individuální přístup k pacientům a jejich rodinám a domácím pečujícím.
„Aby se závěr života stalo téma, o němž se mluví otevřeně, věcně a zřetelně,“ řekl Sláma.
Umírání a zajištění péče o staré a nemocné lidi
Potřebu zajištění paliativních služeb si podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] dobře uvědomuje i jeho resort.
„Zvýšili jsme úhradu u paliativní péče, protože byla dlouhé roky podfinancovaná,“ uvedl s tím, že obor je důležitou součástí zdravotnictví.
Zvláštní podpory se podle něj dostalo mobilní paliativě, kde úhrady za výkony pro loňský rok vzrostly meziročně o šestnáct procent. Letos už šlo o meziroční růst o tři procenta. Dále ministr zmínil zavedení bonifikací od zdravotních pojišťoven pro nemocniční paliativní týmy a podporu vzniku paliativních ambulancí. A za včasné vyhledání pacientů s potřebou paliativní péče se dostává podpory i praktickým lékařům, pro které ministerstvo za peníze z Evropského sociálního fondu plus vytvořilo metodiku.
S posílením paliativních služeb napříč republikou souhlasí i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky [ÚZIS] Ladislav Dušek s odvoláním na statistická data o stárnutí populace.
„Jdeme do období neúprosné demografie,“ uvedl s tím, že do roku 2040 se počet seniorních obyvatel více než zdvojnásobí. Z čehož je zřejmé, že naroste počet nemocných i umírajících lidí, a tak i poptávka po paliativní péči.
Lidé chtějí zemřít doma, ne v nemocnici, ví pražská záchranka
Nyní v Česku ročně umírá kolem 113 tisíc lidí, za deset až patnáct let to bude 130 až 140 tisíc lidí. Tím podle profesora Duška logicky vzrostou požadavky na zajištění dlouhodobé a paliativní péče.
Za vcelku jasnou predikci považuje to, že v roce 2040 tady bude zhruba 270 tisíc lidí s potřebou sociálně zdravotní ošetřovatelské péče a v 50. letech více než 300 tisíc. Nyní zdravotníci a pracovníci sociálních služeb pečují zhruba o 171 tisíc těchto pacientů.
„Je zodpovědností solidárního systému tu péči dobře zajistit,“ uzavřel profesor Dušek.
Veronika Táchová
