Jenom sloučení zdravotních pojišťoven jejich záporné výsledky hospodaření nevyřeší. V deficitu byly loni všechny zdravotní pojišťovny. Některé své závazky dorovnaly z rezerv, jiné už přistoupily k prodlužování splatnosti faktur.
O nepoměru růstu výdajů a příjmů zdravotních pojišťoven hovoří jejich vedení i ministerstvo zdravotnictví. Výběry na pojistném už několik let po sobě plně nepokrývají výdaje pojišťoven na platby poskytovatelům péče. A podle Martina Balady, nového prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven [SZP ČR], který zastupuje šest zaměstnaneckých pojišťoven, jejich finanční kondici nezlepší jenom sloučení některých z nich.
„Případné slučování nijak neřeší celkově špatně nastavenou bilanci příjmů a výdajů. Pokud trend příliš vysokých výdajů pokračuje, logicky dojdou rezervy nakonec všem,“ říká Balada.
I loňský rok uzavřelo všech sedm pojišťoven, včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR], která pod Svaz nespadá, zápornými čísly. Jejich souhrnný deficit byl přibližně osm miliard korun.
„Některé z pojišťoven deficit pokryly z rezerv. Jiné například o něco prodloužily splatnosti faktur,“ vysvětluje Balada.
Dvě zdravotní pojišťovny se potápí. Už to potvrdil i ministr Válek
Případné sloučení některých z pojišťoven by proto podle něj nepřineslo změnu v trendu. Naopak by oslabilo konkurenci mezi pojišťovnami, tvrdí. Jako další uvádí, že výdaje zdravotních pojišťoven se za posledních deset let více než zdvojnásobily. To z 252 miliard korun v roce 2015 na přibližně 530 miliard korun letos. Na druhou stranu ale společně s výdaji pojišťovnám každoročně strmě rostou i příjmy, které jim zajišťují výběry na pojistném od zaměstnanců, firem, živnostníků, státu a samoplátců.
Změkčení podmínek pro sloučení zdravotních pojišťoven
Diskuzi o případném slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vyvolala zákonná úprava, která změkčuje podmínky takového kroku. Změna je součástí vládní novely o sociálních službách, kterou minulý týden ve čtvrtek [6.2.] podepsal prezident republiky.
Do ní poslanci vložili úpravu s odůvodněním, že dnes již bývalá právní úprava pro sloučení pojišťoven je pro praxi nepoužitelná. Ta ale stanovovala podmínku, že k sloučení může dojít až poté, kdy pojišťovna po dobu šesti měsíců neplní své závazky vůči poskytovatelům péče a klientům. Teprve poté dochází k nucené správě a následné likvidaci pojišťovny.
Přerozdělování peněz z pojištění dozná změn, brzy to ale nebude
Podle nových pravidel spadá návrh na sloučení zaměstnaneckých pojišťoven do pravomoci jejich správních rad, to bez omezujících podmínek. Záměr ke sloučení posuzuje ministerstvo zdravotnictví a následně schvaluje vláda.
O nedobré finanční kondici konkrétně dvou zdravotních pojišťoven promluvil na sněmovním Výboru pro zdravotnictví loni v prosinci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
„Tady jsou dvě pojišťovny, které dlouhodobě hospodaří špatně,“ uvedl ministr tehdy před členy Výboru.
Dodal, že návrhy na řešení špatných výsledků některých zdravotních pojišťoven se bude jeho resort zabývat zkraje roku 2025. Možností k řešení se podle Válka nabízí více. Jednou z cest i je, že daná zdravotní pojišťovna zkrachuje, uvedl. Pak podle něj přecházejí pojištěnci takto nefunkční pojišťovny automaticky k VZP ČR.
Svaz chce volnější jednání o cenách s poskytovateli
Hospodaření pojišťoven by mohla ovlivnit i změna systému přerozdělování peněz vybraných na zdravotním pojištění. I na tom ministerstvo pracuje. Potvrdila to minulý týden na Výboru pro zdravotnictví ve Sněmovně vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění MZ ČR Helena Rögnerová. Nyní se prostředky rozdělují podle věku, pohlaví pojištěnců a rizika chronických onemocnění. Nově by se v něm zohlednily například regionalita a invalidita.
„Pokud dojde k nějakým změnám v přerozdělování, tak to bude nejdříve od počátku roku 2028,“ také ale dodala.
Přidání praktikům je zrada pacientů, říká Edita Müllerová z Revma Ligy
„Můžeme se pokusit výdaje snížit zlepšením efektivity. Tedy nechat pojišťovnám prostor pro silnější pozici v cenových jednáních a opustit alespoň částečně politiku nepodkročitelné státní úhradové vyhlášky,“ vysvětlila.
Příkladem uvedla, že čtrnáct největších nemocnic, které spadají pod ministerstvo zdravotnictví, uzavřelo rok 2023 s přebytkem pět miliard korun.
Podle šéfa Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady si zdravotnictví ale žádá rychlejší změny, které povedou ke stabilizaci rozpočtů pojišťoven. Zmiňuje i zvýšení sazby pro odvod na zdravotní pojištění jako nástroj pro navýšení příjmů zdravotních pojišťoven.
„To je samozřejmě politicky citlivá otázka, ale nelze se jí vyhnout zástupnými diskusemi o slučování pojišťoven,“ tvrdí.
Výdaje podle něj sníží například širší vyjednávací pozice pojišťoven o cenách za výkony s poskytovateli péče.
–VRN–
