Potíže s obezitou a nadváhou má v České republice více než 60 procent lidí. Přitěžující okolností může být mimo jiné hlučné prostředí. Vyplývá to z aktuální studie Národního institutu SYRI v Brně.
Obezita patří mez nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob. V České republice obezitou trpí asi 25 procent žen a 22 procent mužů. Když k tomu přičteme nadváhu, tak problémy s vysokou tělesnou hmotností má asi 60 procent naší populace. Chronická onemocnění, u nichž byla základní příčinou právě obezita, podle Státního zdravotního ústavu [SZÚ] celosvětově stojí za 60 procenty hlášených úmrtí.
Souvislosti mezi hlukem a obezitou vědci SYRI zkoumali na náhodném vzorku brněnské populace. Z šetření vyplynulo, že vztah mezi hlukem a tukovou zátěží byl silnější u lidí se sklony k depresím. Zjednodušeně řečeno – lidé, kteří na tom nejsou psychicky dobře a žijí v hlučném prostředí, často rychleji přibírají na váze.
„Zvýšená zranitelnost vůči okolnímu hluku u osob se zvýšenými depresivními symptomy je dána zhoršenou stresovou reakcí,“ vysvětluje pro Zdravé Zprávy Andrea Dalecká ze SYRI a brněnské Masarykovy univerzity, která je jednou z autorek studie.
Umělé světlo se v Česku nadužívá a rozvíjí nemoci, i rakovinu
Hluk a obezita tak spolu podle vědců souvisí. Obezita a nadváha patří k jedněm z největších výzev pro veřejné zdravotnictví po celém světě. Váží se k nim kardiovaskulární nemoci provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka 2. typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respirační onemocnění.
„Zamezení nadměrné expozici chronickému hluku je důležité pro ochranu zdraví a kvality života. Věnujme větší pozornost vystavování nadměrnému hluku, to jak na individuální, tak na komunitní úrovni,“ říká pro Zdravé Zprávy praktická lékařka Kateřina Javorská, která působí ve Společnosti všeobecného lékařství [SVL].
Život v hluku a s hlukem nejen v Brně
V Evropě podle odborníků žije více než pětina populace v prostředí se škodlivými úrovněmi hluku. Jeho působení se často podceňuje. Například v Brně, tedy ve městě, odkud odborníci čerpali data do studie, trvalo třináct let, než došlo ke kolaudaci jedné z klíčových dopravních staveb městského okruhu.
Stavbu Královopolských tunelů místní uvedli do provozu jen díky výjimce. Stavba totiž nesplňovala limity pro hluk. Stavbaři zvyšovali a rozšiřovali protihlukové stěny, pokládali tichý asfalt nebo snižovali rychlost v dotčeném úseku městského okruhu. Ani to však nepomáhalo. Nakonec to v Brně vyřešili tak, že vláda zvýšila maximální limity hluku v dopravě, aby stavba letos v lednu dostala kolaudační razítko.
Podle mluvčího radnice Filipa Poňuchálka město snižuje hlukovou zátěž především při rekonstrukcích nebo nových stavbách tramvajových tratí. Jako příklad uvádí ulici Údolní, tam se po opravách ztiší tramvaje. A obecně tramvajové linky a silnice se podle něj nově staví takzvaně „v zářezu“.
„V zářezu znamená, že je trasa vedena pod úrovní terénu, což znemožňuje šíření zvuku,“ vysvětlil pro Zdravé Zprávy Poňuchálek s tím, že tímto způsobem je například plánováno i prodloužení tramvajové trati Kamechy. U silnic vyšších tříd staví protihlukové stěny hlavně jejich správci, tedy Ředitelství silnic a dálnic nebo kraje, dodal mluvčí.
Co na hluk říkají lékaři
Dosud vědci hluk spojovali hlavně s kardiovaskulárními nemocemi včetně zvýšeného krevního tlaku. Pokud je hluk výrazný i v noci, negativně dopadá i na spánek.
„Hluk se projevuje buď přímo poškozením sluchových receptorů a narušením spánku nebo nepřímo, kdy negativně ovlivňuje duševní pohodu, každodenní život a ve výsledku se může zhoršovat psychika lidí až k depresím,“ vysvětluje pro Zdravé Zprávy Anna Bartošková z Masarykovy univerzity, která je hlavní autorkou studie. Tu zveřejnil časopis International Journal Hygiene and Environmental Health.
Podle lékařky Javorské může hluk ovlivnit dokonce i hormonální rovnováhu, zejména hormony regulující hlad.
„Tyto změny mohou vést k přejídání a zvýšenému hladu, a to může přispět k přibývání na váze. Vysoké hladiny kortizolu jsou spojeny s vyšším ukládáním tuku, zejména v oblasti břicha,“ vysvětluje lékařka.
Prof. Syka: Největší problém se sluchem představuje stárnutí sluchu
Podle ní vystavení hluku, například ve formě chronického dopravního hluku, omezuje i venkovní aktivity. A nižší fyzická aktivita, jak všichni dobře vědí, vede k vyššímu riziku obezity a nadváhy.
„V neposlední řadě dlouhodobý stres a špatná kvalita spánku také zhoršují metabolismus a způsobují zánětlivé procesy v těle. A přispívají k nárůstu tělesné hmotnosti,“ dodává pro Zdravé Zprávy doktorka Javorská.
Filip Vrána
