Dětské domovy pro děti do tří let věku neboli kojenecké ústavy v Česku skončily. Rodičům odebrané malé děti nyní úřady umisťují buď k přechodným pěstounům, nebo příbuzným. A podle ministerstva práce s tím není problém.
Orgány sociálně právní ochrany dětí [OSPOD] dnes při umisťování nejmenších dětí, které odeberou jejich biologickým rodičům často kvůli neplnění rodičovských povinností, pracují se sítí přechodných pěstounů. Těch je v Česku kolem 950. Druhou možností je předat dítě do péče jeho příbuzným, pokud ti jsou schopni se o něj spolehlivě postarat.
„Žádné dítě nezůstává bez pomoci. Pro každé úřady najdou náhradní domácí zázemí,“ uvedl na dnešní [7.2.] tiskové konferenci uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].
„Dnes máme kapacitu volných 63 rodin pěstounů, kteří jsou připraveni přijmout dítě, pokud by bylo potřeba,“ doplnil.
Meziročně se podle něj navýšil počet rodin připravených přijmout do péče malé dítě do věku čtyř let o dvaatřicet.
Za letošní leden úřady odebraly podle informací od 229 OSPODů [cca 83 % všech OSPOD, pozn. red.] 127 dětí do čtyř let věku jejich biologickým rodičům.
„A v každém případě se podařila situace vyřešit,“ uvedla ředitelka Odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV] Petra Kačírková.
Podle ní úřady v krizových situacích, kdy musí dítě nebo děti odebrat od původní rodiny, předávají děti nejčastěji do dvou typů náhradní péče.
„To buď k příbuzným do nejbližší rodiny. Anebo k pěstounům na přechodnou dobu,“ řekla.
Pěstounská péče na přechodnou dobu [PPPD] řeší krizovou situaci, kdy dítě úřad odebere od jeho původní rodiny. Dítě může v takové péči zůstat nanejvýš jeden rok. O svěření dítěte do PPPD rozhoduje soud na návrh OSPOD. Přičemž úřady pracují se seznamem přechodných pěstounů, které prověřily a proškolily. I pěstouni na přechodnou dobu dostávají odměnu pěstouna a další dávky pěstounské péče.
Vyšší podpora pro pěstouny pečující o děti s hendikepem
Při hledání náhradní rodiny pro nejmenší děti platí to samé, co pro starší ročníky. Nejméně přechodných, ale i dlouhodobých pěstounů je otevřeno přijmout do rodiny dítě s vážným zdravotním postižením nebo skupiny sourozenců.
„Proto chceme zacílit větší podporu pro pěstouny, kteří jsou připraveni si vzít děti se zdravotním hendikepem. Protože to je dnes složitá cílová skupina, která se neřeší příliš jednoduše,“ uvedl jeden z problémů, se kterým se úřady při hledání náhradní rodiny nejvíce potýkají, ministr Jurečka.
Na úpravu legislativy je podle ministra jeho resort připravený. Podle Petry Kačírkové by ke změně mohlo dojít ještě za tohoto mandátu Sněmovny. A to formou pozměňovacího návrhu k ve Sněmovně otevřenému zákonu.
Na práva dětí zřejmě již příští rok dohlédne dětský ombudsman
K větší otevřenosti pěstounů přijmout do péče také děti se zdravotním omezením nebo více dětí – sourozenců – najedou, by podle Jurečky částečně přispělo zvýšení odměny pěstouna. Ale nejen to. Vzhledem k náročnosti péče o tyto děti by podle něj pěstouni uvítali možnost využít odlehčovací služby.
„Jen zvýšení peněz není tak klíčové jako to, aby si lidé mohli občas vydechnout,“ řekl.
Proto jeho úřad zvažuje podporu a rozšíření takzvaného homesharingu, kdy prověření lidé ve svém volném čase pomáhají rodinám s péčí o hendikepované dítě či dospělého. Třeba s ním stráví dvě tři hodiny týdně, vezmou ho na procházku nebo s ním tráví čas doma.
Můj homesharingový kamarád se jmenuje Robin, říká Markéta Švejdová
Další možnost, jak pro přechodné a dlouhodobé pěstouny zatraktivnit přijetí dítěte se zdravotním postižením do péče, spočívá podle Jurečky v navýšení kapacit stacionářů. To proto, aby je využili i pěstouni v případě, že si potřebují odpočinout. Nebo vyřídit osobní záležitosti.
Veronika Táchová
