Počty nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v Česku překročily 100 tisíc ročně. I když výskyt zhoubných nádorů roste, tak úmrtí na ně klesají. Proč? Protože jsou tu záchytné screeningy.
Riziko zhoubného onemocnění u většiny onkologických diagnóz narůstá s věkem. A to znamená, že do konce 50. let, kdy má podle Českého statistického úřadu [ČSÚ] přibývat seniorů [lidé ve věku 65+ let] až na tři a čtvrt milionu, přibydou i pacienti se zhoubným nebo zhoubnými nádory.
„Nevyhnutelně nás čeká dramatický nárůst počtu onkologických onemocnění v české populaci a bude tomu čelit celá Evropa. Nejsme nějaká výjimka, velmi významně zestárneme,“ potvrdil na dnešní tiskové konferenci [4.2.] k příležitosti Světového dne boje proti rakovině ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislav Dušek.
A stárnutí s sebou ponese vyšší riziko onkologických onemocnění. Již nyní podle Duška počty nově diagnostikovaných onkologických nálezů překročily 100 tisíc ročně. Pokud se do čísla tedy zahrnou i prekancerózní stavy. To je stav předcházející vzniku zhoubného nádoru, například výskyt některých z polypů v tlustém střevě.
„Mortalita je téměř 28 tisíc mrtvých z příčiny zhoubného nádoru ročně,“ uvedl ředitel ÚZIS.
Šárka Slavíková: Ještě jsem neviděla, aby se z rakoviny někdo sám vyléčil
Část z těchto úmrtí, jak zdůraznil, jsou úmrtí předčasná na diagnózy, kterým by se dalo předejít při včasném nasazení léčby.
Podle predikcí ÚZIS a ČSÚ v Česku počet žijících onkologických pacientů naroste za dalších 10-12 let o 27-30 procent. Nyní v ČR žije s onkologickou historií kolem 800 tisíc lidí.
„A na to musí být připravena infrastruktura, kterou je potřeba plánovat,“ dodal šéf ÚZIS.
Preventivní vyšetření zachytí už stav před rakovinou
Podle Duška se dá části úmrtí na zhoubné nádory, ale i vážným průběhům některých onkologických onemocnění předejít preventivními vyšetřeními. Díky nim se dá na riziko vzniku rakoviny přijít dříve, než nemoc naplno propukne. Například mamograf u prevence rakoviny prsou umí zachytit nález v jeho předrakovinové fázi a lékaři jej následně z prsu preventivně odstraní.
Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy
Obdobně zachycuje prekancerózy kolonoskopické vyšetření při prevenci rakoviny konečníku a tlustého střeva. Většinou již při tomto zákroku lékař odstraňuje nalezené rizikové polypy ze sliznice tlustého střeva. U nich totiž hrozí, že přejdou ve zhoubný nádor a později se nádorové buňky rozšíří do dalších orgánů v těle.
„Podstatná část těch nádorů je ale bohužel diagnostikována pozdě. A zejména to mrzí u těch nádorů, u kterých se dá zabránit jejich vzniku,“ poznamenal ředitel ÚZIS.
Smysluplnost onkologické prevence pomocí screeningových vyšetření pak dokládá na třech nejdéle zavedených programech v českém zdravotnictví. Nejdéle fungujícím preventivních onkoscreeningem je prevence zhoubného nádoru kolorekta, to je konečníku a tlustého střeva. Ten funguje od roku 2000.
Při porovnání dat ÚZIS za období 2003-2023 se snížil počet zhoubných nádorů na střevě a konečníku o 15 procent a úmrtnost za toto období u nich klesla o 35 procent.
„Ročně je u nás 7-8 tisíc nově diagnostikovaných těchto nádorů. A bohužel 3 500 z nich je zachyceno ve 3. stadiu, protože lidé nechodí na screening tlustého střeva a konečníku, který je hrazený ze zdravotního pojištění,“ upozornil Dušek.
Některé onkoscreeningy v Česku fungují přes 20 let
Kýženého efektu dosahuje i od roku 2002 zavedená prevence rakoviny prsu u žen, kde za období 2003-2023 sice vzrostl počet pacientek s tímto nádorem o 31 procent, ale úmrtnost na něj za tu dobu klesla o 18 procent. Nejvyšší pokles za sledované období ukazuje screening děložního hrdla, kde počty nádorových nálezů klesly o 24 procent a úmrtnost na ně o 48 procent.
Onkologická prevence nádorů děložního hrdla probíhá obvykle v ambulanci gynekologa při každoročním preventivním vyšetření, kdy lékař provede stěr a odešle ho k laboratorní analýze. Tedy jde o dobře dostupnou prevenci začleněnou do běžné návštěvy gynekologa. Obdobně v Česku funguje screening rakoviny prostaty zavedený od ledna 2024 u mužů ve věku 50-70 let. Ideálně při dvouleté běžné prevenci u praktika dojde u muže k odběru krve a měření takzvaného PSA.
Jeho vyšší hodnoty ukazují na zvýšené riziko zhoubného nádoru prostaty. V takovém případě pacienta praktik odešle k podrobnějšímu vyšetření na urologické pracoviště.
„Za prvních devět měsíců registrujeme 107 tisíc mužů, kteří screening navštívili,“ nastínil zájem o prevenci nádoru prostaty Ladislav Dušek.
Podle něj se k vyšetření odhodlá až 99 procent z oslovených mužů v dané věkové kategorii. Výsledky vyšetření podle dat ÚZIS ale ukazují na vysoké procento rizikových záchytů, kterých je kolem 8,7 procenta.
Veronika Táchová
