Narušený cirkadiánní rytmus se váže k většině civilizačních nemocí, nevyjímaje rakovinu a duševní poruchy. K narušení rytmu vede hlavně nepravidelné spaní a bdění. A za nimi často stojí i nadměrné užívání umělého světla.
„Dnešní doba přináší to, že využíváme umělé světlo příliš. A neuvědomujeme si, že to denní světlo se nedá ničím nahradit,“ uvedla na sněmovním semináři [22.1.] Světlená hygiena a její vliv na psychické a fyzické zdraví organizovaném Výborem pro zdravotnictví doc. Zdeňka Bendová, zástupkyně vedoucího Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.
Podle ní je pro správné fungování organismu člověka naprosto zásadní synchronizace se světlem a tmou. Jinak řečeno, člověk je denní tvor, proto jeho organismus funguje tak, aby v noci spal a ve dne bděl. V opačném případě, zejména při nepravidelnosti, dochází k narušení cirkadiánního rytmu a vzniku mnoha zdravotních problémů.
„Ten kontrast mezi tmou v noci a světlem ve dne je jasná informace pro naše cykly, že začíná den. A ten kontrast je to, o co máme pečovat, pokud pečujeme o zdravé cirkadiánní hodiny,“ říká docentka Bendová.
Noční tmu je podle ní třeba chránit a více v našich životech využívat přirozené denní světlo. Přirozené světlo je vždycky lepší než umělé světlo. A jde mimo jiné také o otázku ekologickou. Noční světlo stejně jako ovlivňuje zdraví lidí, tak i volně žijících živočichů.
Lidský organismus se řídí i střídáním světla a tmy
Na pravidelný spánek a bdění se podle docentky váže mnoho dalších nikoli nepodstatných procesů, které ovlivňují naše zdraví, spokojenost a vitalitu přes den, ale i výkon doma i v práci. Například při zdravém cirkadiánním cyklu dochází k rytmům v tělesné teplotě. Nejnižší teplota u zdravých lidí bývá kolem čtvrté hodiny ráno a nejvyšší tělesnou teplotu vykazují lidé kolem šesté až sedmé hodiny odpolední.
„K tomu se váže, že připravenost pro fyzickou aktivitu, jako jsou sport či práce, je optimalizována v odpoledních hodinách,“ vysvětluje docentka Bendová s tím, že ideální doba na aktivity náročné na kognitivní funkce, například soustředěnost, připadá na dopolední hodiny.
Stejně tak je zdravý cirkadiánní rytmus zásadní pro kvalitní spánek. Syntéza hormonu noci – melatoninu – nutného pro usínání a kvalitní a regenerující spánek přirozeně začíná se soumrakem a končí se svítáním. Při narušení jeho tvorby dochází k poruchám usínání, spánku a následně k rozvoji nespočtu onemocnění.
Podle docentky Bendové totiž v noci dochází i k vrcholu syntézy růstového hormonu, nad ránem zase k produkci kortizolu, který navozuje aktivitu člověka. A tvorba i dalších mnoha pro život důležitých hormonů se váže právě k dobře fungujícímu cirkadiánnímu rytmu. To znamená při dodržování spánku v noci, kdy je tma, a bdění v dne, kdy je světlo.
Umělé světlo ruší spánek a bdění a rozpoutává nemoci
Narušený cirkadiánní rytmus vede k rozvoji mnoha onemocnění, anebo se na jejich vzniku významně podílí.
„Téměř všechna civilizační onemocnění mají vztah k cirkadiánnímu narušení,“ uvádí docentka Bendová.
jedná se například o obezitu, metabolický syndrom, cukrovku 2. typu a duševní nemoci, nejčastěji deprese, ale i onkologická onemocnění.
„Nádorová onemocnění, to je kapitola, která je finančně velmi protěžována v zahraničí, protože se ukazuje, že i rakovina prsu má poměrně jasný vztah k míře nočního osvětlení,“ říká docentka Bendová.
Je podle ní prokázáno, že kvůli nedostatku denního světla a narušenému cyklu bdění a spánku trpí těmito nemocemi podstatně častěji pracovníci v nočních směnách. Statisticky častěji se u nich diagnostikují nemoci oběhové soustavy, zhoubné nádory, depresivní onemocnění a obezita.
„Dnešní doba přináší to, že využíváme umělé světlo příliš a neuvědomuje si, že to denní světlo se nedá ničím nahradit,“ říká a dodává, že dnešní doba s sebou nese obrovské světelné znečištění.
Umělé světlo se podle ní u nás nadužívá ve vzdělávacích zařízeních, kde se zatahují rolety, žaluzie a po celý den se svítí stále ještě zářivkami nebo jiným druhem umělého světla. Stejně tak je škodlivé noční osvětlení v sociálních a zdravotnických zařízeních, kde se celou noc svítí kvůli bezpečnosti pacientů.
„Například ve Skandinávii už o škodlivosti umělého světla vědí a snižují tam osvětlení v noci [v nemocnicích, pozn. red.]. A to bílé světlo stahují do oranžového až červeného, které je biologicky méně agresivní,“ upozornila na praxi v rozvinutých zemích.
Požadavky na denní světlo u staveb jsou minimální
Zvýšení využití denního světla je i v rukách samotných projektantů a architektů. Ti dokáží jeho množství v denním čase zapracovat i do svých stavebních plánů. Nicméně jak na semináři upozornila Lenka Maierová z Českého vysokého učení technického v Praze, evropské a národní normy jsou v tomto ohledu hodně liberální. Evropská unie [EU], ale i česká legislativa požadují, aby projektanti dostali dvě procenta světla zvenku do pracovních prostorů. A to je, jak říká, hodně málo.
„Pouhá dvě procenta v průměru,“ uvedla s tím, že do obytných místností činí tento požadavek dokonce jedno procento denního světla.
„A i tyto dva požadavky jsou velmi diskutované a je obrovský tlak na to, aby se ještě snížily,“ uvedla Maierová.
EU chystá opatření proti závislosti na digitálních technologiích
K většímu využití denního světla v budovách, kde podle Lenky Maierové tráví většina lidí až 90 procent času, povede pouze zpřísnění těchto požadavků, myslí si Hynek Medřický, člen Technické normalizační komise TNK-76 České agentury pro standardizaci.
„Nejdůležitější je to zařadit do české legislativy. Jinak to projektanti a ti, co připravují světlo do veřejných budov, do plánů nezařadí,“ uvedl.
Podle něj hraje světelná hygiena a to, jak lidé umělé a denní světlo využívají, stále větší roli v jejich životech.
„Spánkovou a světelnou hygienu by se měli naučit všichni,“ shrnul Medřický.
I denní světlo regeneruje a připravuje tělo na spánek
Lidé si podle něj musí umět sami vybrat světlo vhodné pro odpočinek, práci, na relaxaci. A myslet i na to, jaké světlo použít zhruba 90 minut před spaním.
„V místnosti před spaním mají svítit jen tlumeným světlem,“ doplnil.
Zdravý cirkadiánní rytmus i spánek a bdění podle něj podporuje pobyt na denním světle, ve venkovním prostředí.
„Být co nejvíce venku, tím se ale nemyslí, jak dnes říkají děti, jít shoppovat do jiné budovy,“ upozornil.
Vyjasnil, že být venku znamená nebýt pod stropem, a ne za okny, ale venku na přirozeném denním světlem. To proto, aby se do organismu dostávaly tisíce až desetitisíce luxů [lux, lx, fotometrická jednotka intenzity osvětlení].
Veronika Táchová
