Tříměsíční stopka financování humanitární pomoci USA v zahraničí dopadla i na neziskovky v Česku. O stovky tisíc korun přišel Ženský vzdělávací ústav Brno, pořádá kurzy pro Ukrajinky. Tratí ale i Člověk v tísni či spolek Ženy v médiích.
Spojené státy jsou největším dárcem pomoci na světě. Ve finančním roce 2023 rozdělily na zahraniční humanitární pomoci 72 miliard dolarů [cca 1,73 bilionu Kč]. Za dobu pozastavení čerpání financí USA v zahraničí chce Trumpova administrativa prošetřit její efektivitu. A to, že je v souladu se zahraniční politikou Spojených států. Rozhodnutí Donalda Trumpa má už konkrétní dopady i na české neziskovky.
Brněnský spolek známý jako Vesna začal s projektem za 800 tisíc korun dotovaným z fondu, který spravuje ministerstvo zahraničí Spojených států, loni v prosinci. Jeho hlavní náplní je sjednávání kurzů pro ukrajinské ženy s dětmi, aby v Česku získaly lepší práci.
„S ukrajinskými ženami pracujeme od samého začátku války. Přišlo nám fajn, že jim tímto projektem můžeme dát možnost lépe se připravit na český pracovní trh,“ uvedla k náplni projektu ředitelka spolku Barbora Antonová.
Za důležité považuje to, aby ukrajinské ženy využily svou kvalifikaci, vzdělání a zkušeností i na českém pracovním trhu. Podle ní zajišťuje spolek, co český stát zajistit neumí.
„Kvalifikované ženy s velkou erudicí pracují někde u pásu nebo jako uklízečky a mají jen málo příležitostí, aby se dostaly výš,“ vysvětlila Antonová.
Za Spojenými státy poskytnuté finance zajišťuje spolek pro ženy z Ukrajiny lektory vyučující češtinu, angličtinu, informační technologie a komunikaci. Další částí projektu je poradenství týkající se problematiky vykořisťování na trhu práce a psychologická podpora.
Trumpův příkaz dopadá i na neziskovky v Česku
Nicméně nyní, po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta a jeho příkazu k zastavení veškeré humanitární pomoci do zahraničí financované vládními agenturami, se i Vesna dostala do finančních problémů.
„Po 24. lednu je ale stop. Máme podepsanou smlouvu, ale dosud nepřišla ani záloha na ty aktivity, které se už uskutečnily,“ uvedla šéfka spolku s tím, že dosud poskytnuté dva měsíce služeb hradí z vlastního rozpočtu.
USA stoply zahraniční humanitární pomoc a svět mluví o katastrofě
Dodává, že jim úřady ale přislíbily, že peníze za proběhlé aktivity přijdou. Následující tři měsíce ale pokryté spolek nemá. A tak zřejmě nasmlouvané kurzy nakonec zruší.
„Přijde nám ale škoda rozběhlý projekt zrušit uprostřed. Protože program měl trvat do konce dubna. Hledáme proto náhradní zdroje financování,“ uvedla ředitelka s tím, že je to i na vyšších strukturách a zmínila také Evropskou unii.
Opatření USA dopadlo i na Člověka v tísni
Pozastavení financování humanitární činnosti v zahraničí Spojenými státy dopadlo podle serveru iRozhlas i na organizaci Člověk v tísni. Peníze od americké vládní agentury pro mezinárodní rozvoj USAID představují asi čtvrtinu rozpočtu této organizace. Podle údajů na jejím webu hospodařila v roce 2023 s prostředky v objemu 6,1 miliardy korun. Z toho 2,2 miliardy získala ze zahraničních státních rozpočtů. Mezi ně patří hlavně agentura USAID, skrze níž se prostředky USA rozdělují do zahraničí.
„Situaci aktivně řešíme, avšak rozsah dopadů je v tuto chvíli obtížné odhadnout. Oznámení o tříměsíčním pozastavení všech programů zahraniční pomoci obdrželi všichni smluvní partneři americké vlády v průběhu minulých dnů,“ uvedl Tomáš Urban z Člověka v tísni.
Trump nabírá vojáky, kteří opustili armádu kvůli očkování proti covidu
Organizace podle něj z peněz zajišťuje základní potraviny pro obyvatele chudých zemí a zdravotní a sociální pomoc. Americká vláda kromě humanitární pomoci financovala projekty na podporu lidských práv a svobod.
„Vzhledem k tomu, že USA v této oblasti dlouhodobě hrají klíčovou roli, očekáváme, že řada lidskoprávních aktivistů a nezávislých novinářů ohrožených pronásledováním zůstane bez pomoci. A to i v situacích, kdy je v sázce jejich život či svoboda,“ řekl Urban.
Podle serveru iROZHLAS přišel následkem Trumpova nařízení o zastavení humanitární pomoci do zahraničí o peníze ve výši asi 4 000 dolarů [cca 96 000 Kč] také spolek zvaný Ženy v médiích. Ten čerpal peníze od amerického velvyslanectví v Česku. K jeho práci patřily například vzdělávací workshopy a debaty pro novinářky. Dále se spolek zabývá návrhy opatření, která pomáhají novinářkám sladit práci s rodinou, postavit se sexuálnímu obtěžování na pracovišti nebo násilí v online prostoru.
–VRN/ČTK–
