Žena z amerického státu Alabama se stala nejdéle žijícím pacientem po transplantaci prasečího orgánu. Novou vepří ledvinu má Towana Looneyová již 61 dní a je zdravá a plná energie, napsala agentura AP.
Lékaři odhadují, že geneticky upravený zvířecí orgán by jí mohl ještě dlouho sloužit. Vývoj případu 53leté Američanky je další vzpruhou pro snahy vědců uvést do praxe transplantace orgánů mezi zvířaty a lidmi, které by pomohly s nedostatkem těch lidských. Před Looneyovou dostali geneticky modifikované prasečí orgány jen čtyři další Američané, ale nikdo z nich po zákroku nežil déle než dva měsíce.
„Jsem superžena,“ řekla žena v rozhovoru s AP, přičemž vtipkovala o tom, že při dlouhých procházkách po New Yorku jí v chůzi členové rodiny nestačí.
„Je to nový pohled na život,“ dodala.
Looneyové již delší dobu nefungovala jediná vlastní ledvina, která jí zůstala poté, kdy v roce 1999 svou druhou darovala matce. Lékaři jí transplantovali prasečí orgán 25. listopadu a o necelé dva týdny později už mohla odejít z nemocnice. Looneyová se pro zvířecí orgán rozhodla poté, kdy osm let musela chodit na dialýzu a lékaři jí řekli, že by kvůli problému s extrémně aktivními protilátkami pravděpodobně nikdy nedostala lidskou ledvinu.
Jsme dost optimističtí, říkají lékaři
Transplantaci ženě provedl tým vedený Robertem Montgomerym z newyorské zdravotnické sítě NYU Langone Health. Podle Montgomeryho nová ledvina pracuje „naprosto normálně“.
„Kdybyste jí viděli na ulici, vůbec byste netušili, že je jediným člověkem na světě, co tady chodí s prasečím orgánem v těle, který funguje,“ řekl Montgomery.
Lékaři podle AP doufají, že se pacientka bude moci asi za měsíc vrátit domů do Alabamy z New Yorku, kde zůstává kvůli pooperačním kontrolám.
„Jsme dost optimističtí, že to bude fungovat, a fungovat dobře ještě, no víte, delší časový úsek,“ dodal Montgomery.
Lékaři začali v posledních letech testovat transplantace geneticky upravených prasečích orgánů tak, aby více odpovídaly těm lidským. Metoda je stále vysoce experimentální a americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv [FDA] ji povoluje jen za výjimečných okolností.
Pokud by se takzvané xenotransplantace staly rozšířeným postupem, mohly by být alternativou pro statisíce lidí čekající na orgány od dárců. Jen v USA na ně čeká více než 100 000 pacientů a tisíce každoročně umírají, než na ně přijde řada. Zvířecí orgány mají také potenciál nahradit dialýzu, tedy umělé čištění krve, bez kterého se ve Spojených státech neobejde přes půl milionu lidí.
Novou ledvinu žena získala ze speciálního chovu vepříků
Prasátka nabízejí lákavou možnost tyto orgány lidem poskytnout. Po desetiletích neúspěšných pokusů americké společnosti jako Revivicor, eGenesis a Makana Therapeutics „vyvinuly“ vepře s orgány blízkými těm lidským.
V USA prozatím využili ledviny a srdce těchto zvířat. Společnost Revivicor poskytovala oba orgány – srdce a ledvinu. Čtyři pacienti, kteří zemřeli během několika měsíců, byli pro vědce cenným poučením k tomu, aby to zkusili s lidmi, kteří ještě nejsou v tak špatném zdravotním stavu.
„Naše orgány jsou z poloviny na zakázku. Chováme vepře do takové velikosti, aby jeho orgány odpovídaly rozměrům příjemce,“ uvedl David Ayares ze společnosti Revivicor, která již desetiletí zkoumá, jak naklonovat vepříky, aby u nich došlo ke genetickým změnám, jež umožňují tyto odvážné transplantace.
V horách Blue Ridge chovají speciální vepříky na orgány pro lidi
V zařízeních firmy Revivicor tak chovají ty nejčistší vepříky na světě. Vzduch a vodu, který dýchají a kterou pijí, na farmě čistí daleko lépe, než stanoví normy pro lidskou potřebu. Dezinfikuje se i potrava pro vepříky. To vše proto, aby se předešlo infekcím, které by mohly ohrozit příjemce jejich orgánů.
„Vyvinuli jsme toto zařízení, abychom vepříky ochránili před nákazou z okolního prostředí i od lidí,“ popisuje Matthew VonEsch z United Therapeutics, mateřské společnosti Revivicor.
Investice do tohoto speciálního zařízení si vyžádaly 75 milionů dolarů [cca 1,8 mld. Kč]. To proto, aby se vyhovělo bezpečnostním požadavkům americké agentury FDA ohledně takzvaných xenotransplantací.
–ČTK/DNA–
