Téměř 90 procent operačních výkonů v ORL provádí lékaři ve Spojených státech ambulantně. Podobně je to u jiných odborností. Akutní stavy řeší na urgentu. Standardní nemocniční lůžka typická pro české zdravotnictví v USA neznají.
O struktuře a fungování zdravotní péče ve Spojených státech se zmínil v podcastu Fakultní nemocnice Ostrava primář tamní kliniky Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku doc. Petr Matoušek. Ten byl loni na studijní a pracovní stáži na klinice při stanfordské univerzitě v americkém státě Kalifornie.
„Ta organizace péče je tam malinko jiná, ambulantní péče je tam hodně posílená. [..] A téměř 90 procent všech operačních výkonů ORL se provádí v rámci ambulantní chirurgie,“ shrnul hlavní rozdíly v systému organizace zdravotní péče primář Matoušek.
To znamená, že většinu pacientů tam lékaři odoperují a v ten samý den je i propustí. I když, jak uvedl, ne vždy přímo do domácí péče.
„Často jdou pacienti do hotelu vedle nemocnice, kde si platí veškeré hotelové služby,“ přiblížil průběh poskytování péče v USA.
Nemocnice není hotel, vědí dobře v Kalifornii
V takovém hotelu v blízkosti nemocnice si tito pacienti sami hradí veškeré hotelové služby. A pokud je třeba, následující den přijdou na kontrolu po výkonu do ambulance. Zároveň jsou na blízku zdravotnickému zařízení pro případ, že dojde ke komplikacím.
Primář Matoušek ale také dodal, že pacienti po rozsáhlejších výkonech zůstávají na klinice přes noc.
„Ale ta standardní lůžka, která známe tady u nás, tak ta tam vlastně nejsou,“ shrnul.
Tamní lůžková zdravotnická zařízení podle něj pokrývají intenzivní zdravotní péči a intermediární péči. Pokud si zdravotní stav pacienta nežádá ani jednu z těchto služeb, pak ho lékař propouští do domácí péče, nebo zmiňovaného hotelu u nemocnice.
„Já neříkám, že je to správně,“ dodal primář s tím, že v USA, přesněji ve státě Kalifornie, který je nejbohatším a ekonomicky nejvyspělejším státem USA, to tak ale mají nastavené.
I u nás jsou podle něj výkony, kdy by mohli být pacienti, a byli by rádi, propuštěni domů v den operace. To, jak upozornil, při splnění podmínek především s ohledem na ambulantně podanou anestezii. Mezi ně patří například nutnost doprovodu a kontrola anesteziologem, že má pacient v pořádku všechny vitální funkce, nezvrací a jiné.
„Těch podmínek je plno. Nicméně potom je prokázáno, že tato léčba je ekonomicky méně náročná pro ten zdravotní systém, protože neplatíte ty hotelové služby,“ upozornil na důležitý fakt primář Matoušek.
Podmínkou dosažení takové efektivity ale je, že musí jít o výkony prováděné v ambulantním režimu, kdy zdravotní personál odchází odpoledne či večer domů. I to podmiňuje zmiňovaný ekonomický efekt, dodal primář.
České nemocnice udržují prázdná lůžka
Stávající systém uspořádání nemocniční péče a využití lůžek v nemocnicích řeší v posledních letech české zdravotnictví, především zdravotní pojišťovny jako plátci zdravotní péče. Ty se snaží zredukovat nebo změnit využití stávající sítě těchto lůžek. Důvodem jsou finanční úspory a to, že některá lůžková oddělení vykazují 15-20procentní využitelnost.
„V České republice máme k dispozici 47 900 akutních lůžek. Jejich obložnost je necelých 60 procent. I v mezinárodním srovnání je to číslo poměrně nízké,“ řekl loni ke snaze pojišťovny změnit systém využití nemocničních lůžek ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Zdeněk Kabátek.
Podle něj jsou tu ale i segmenty péče, kde se využití lůžek pohybuje mezi 10-15 procenty. Konkrétně zmínil dětská oddělení, dermatologická a oftalmologická oddělení. Tam dnes většina zdravotní péče až na výjimky probíhá v ambulancích. Tedy hodně podobně jako v USA, jak popsal primář Matoušek po své stáži na stanfordské klinice.
Související problém s nízkým využitím lůžek v nemocnicích podle Kabátka je, že tato i velmi málo vytížená lůžka zadržují lékaře a další zdravotnický personál. Nároky na ně se odvíjejí právě od počtu lůžek.
Pojišťovny netlačí na rušení, ale přeměnu lůžek
Zdravotní pojišťovny také ale upozorňují, že netlačí na rušení stávajících nemocničních lůžek, ale po jejich provozovatelích požadují změnu jejich využití na lůžka dlouhodobé či následné péče. Zatímco využití lůžek v akutní péči se pohybuje pod 60 procenty v průměru, tak roste poptávka po dlouhodobé zdravotní péči. Do ní spadají ošetřovatelská lůžka, hospice a dlouhodobá ošetřovatelská péče. A takových lůžek má současná nemocniční síť necelých 5 tisíc [4 695 lůžek].
Stejně tak se v budoucnu počítá s masivním nárůstem počtu pacientů s potřebou takzvané následné zdravotní péče. Do ní patří léčebné ústavy, léčebny dlouhodobě nemocných, lázně a ozdravovny.
„Zohlednit proto musíme rostoucí tlak na zajištění péče následné a dlouhodobé. Ten pramení z demografického vývoje společnosti,“ vyjasnil postoj pojišťovny Kabátek.
Veronika Táchová
Vážení, dobře si tenhle článek přečtete !
A přemýšlejte kam spěje české zdravotnictví a jak velmi se pánům lékařům líbí USA model.
Jaksi ale pan doktor zapomněl, že my v ČR máme jiný – solidární systém a ze zákona povinnost zdravotního pojištění (zkuste si neplatit zdrovotko a tenhle stát a pojišťovny z vás udělají dlužníka s dluhy že se z toho do smrti nevyhrabete).
To věřím,že by čeští doktoři hrabali po vzoru kolegů v Americe.
Když do ČR přijedou příbuzní z USA (samozřejmě si ani jeden neplatí zdravotní pojištění, páč jsou nesmrtelní a žijí narozdíl od nás v ČR zdravě):
děti: žádné očkováni, dětský gynekolog … pokud jim něco je, platí to cash
dospělý +60 let: co odešli z ČR nebyli na očním, gynekolog, zubař, urolog či mamograf apd., když jim je zle nebo malý úraz, chodí to tz.turistické nemocnice, kam chodí i bezdomovci a kde platí na USA ceny málo.
Švagr měl asi mozkovou příhodu, našli ho bez vědomí na wc (od té doby má zkřivenou pusu) a šel k lékaři – ne!
Ale peníze na operace ksichtu, na to mají.
Teď jim je přes 60+ a oba se radují, že už brzy jim bude 65 let a stát za ně začne platit zdravotní pojištění – seniorů. Už plánují, lékařské vyšetření.
Mladí: smějí se jak jsme v ČR hloupí že platíme zdravotní pojištění, na oponování že nikdy neví kdy se jim může stát vážný úraz nebo onkologické onemocnění, vytáhli plky o léčbě v Mexico nebo Asii (určitě není nic lepšího, když máte rakovinu – léčit se na druhé straně zeměkoule někde v Thajsku apd. a ono se taky léčit nemusíte, jen vám prodlouží život a vy jste bez své rodiny v cizí zemi).
Na Floridě vyjez sanitky s lékařem stojí 700 USD !!!
Tak že:
buďme šťastný za to co máme, byť se chování lékařů čím dál hůře zhoršuje (od covidu mi přijde,že se k lékaři přes sestry ani nedostanete).
A hlavně si to pamatujte dobře na podzim u voleb!!!
Zda chcete progresivní liberály, kteří udělají ze zdravotní péče byznys a dopadnete jako se zubaři v ČR a v USA nebo zda chcete mít jistotu aspoň nějaké zdravotní péče (doufám že se to bude lepšit po odchodu Fialy a spol.) – současný stav, kdy máte jistotu,že vás s rakovinou nebo infarktem nepošlou s tišícími léky domů.
Docela se směji, že jsou zneužívány lůžka v nemocnicích. To možná bývalo u seniorů, kdy se rodina nechtěla o svoje stařečky starat.
Dnes: Motol gynekologická onkologie po operaci řezem (nikoliv laparoskop) 2 týden domu.
Vojenská nemocnice Střešovice: prasklý žaludeční vřed u 82 seniora (nechodícího) 4 den domu.
Neznám nikoho ve svém okolí, koho by si v nemocnici nechali déle než bylo nezbytně nutné.
Ale věřím a vidím to okolo sebe, že nemocnice mají problém s tím,že rodiny nechtějí zpět domů svoje dědečky a babičky vyžadující péči – to je ale problém sociální a tvrdě by stát měl trestat jejich dětičky.
A v ÚVN stojí jednolůžkový pokoj víc, než kvalitní hotel. Zaplatila jsem 2000,-Kč za noc a namísto televize koukala na dráty (údajně ji ukradl pacient) 🙂 To jen tak pro usmání nad titulkem.