Meziresortní radu pro genetiku a genomiku založí ještě letos ministerstva zdravotnictví a zemědělství. Cílí tím na lepší koordinaci a podporu výzkumu a vývoje právě v oblasti genomiky a genetiky.
Oba obory totiž mají zásadní dopady na zdravotní stav obyvatelstva. Genomika je obor genetiky, který se zabývá studiem dědičné informace organismů, především získáváním sekvencí jejich DNA a identifikací genů odpovědných za vlastnosti organismu.
„Genetika a genomika mají v lékařství stále důležitější roli, zejména v diagnostice dědičných onemocnění, imunologii, léčbě onkologických onemocnění a prevenci infekčních onemocnění. Tyto metody jsou klíčové pro zavádění metod takzvané personalizované medicíny,“ řekl ke vzniku nové rady ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09].
Pozor…, na hladovění si člověk zvykne, říká nutricionista Pavel Těšínský
Podle ministra zemědělství Marka Výborného [KDU-ČSL] rada zahrne dvě pracovní skupiny složené z odborníků z lékařských a zemědělských ústavů, univerzit a vědeckých institucí.
„Jedna pracovní skupina se bude věnovat lékařské genetice, genomice a bioetice. Druhá skupina se zaměří na genetiku a genomiku zemědělských plodin,“ doplnil ministr Výborný.
Návrh na vznik Meziresortní rady pro genetiku a genomiku již projednala vláda. Ta souhlasí s tím, aby rada sloužila jako platforma, která pomůže efektivní spolupráci a současně podpoří začlenění České republiky do mezinárodních aktivit v oblasti lékařské genomiky. Vznik a činnost rady si podle vlády nevyžádá žádný příspěvek ze státního rozpočtu.
Meziresortní rady pro genetiku a genomiku v praxi
Jedním z klíčových cílů rady mý být příprava Národní strategie pro oblast genetiky a genomiky. Ta naváže na další strategie, jako je například Národní strategie pro vzácná onemocnění nebo Národní onkologický program ČR.
Zástupci ministerstev uvedli, že pro zkvalitnění diagnostiky a léčby geneticky podmíněných onemocnění bude přínosná koordinace pracovišť na celostátní úrovni, metodická spolupráce genetických laboratoří v různých oblastech genetiky.
„Od činnosti rady si slibujeme koordinaci dalšího rozvoje klíčových vědních oborů, a zejména využití jejich poznatků pro zlepšení zdraví občanů a zajištění udržitelné produkce kvalitních potravin,“ uvedl ministr Výborný.
Pracovní skupiny podle něj budou spolupracovat s akademickými a komerčními partnery. To proto, aby zajistily, že se výsledky výzkumu a nové technologie rychle a bezpečně zavedou do praxe. V zemědělství tyto metody značí například rychlejší šlechtění nových generací plodin se stabilními výnosy a odolností vůči chorobám a škůdcům. Jejich využití zajistí udržitelnou produkci dostatečného množství kvalitních potravin pro lidské zdraví. Rada bude o výsledcích své činnosti pravidelně informovat vládu.
Ministra Výborného kritizují potravináři i zemědělci
V této souvislosti není bez zajímavosti, že včera [23.1.] ostře zkritizovala ministra Výborného Potravinářská komora ČR [PK ČR] a Agrární komora ČR [AG ČR]. Podle jejích zástupců ministr předvedl obrat o 180 stupňů v případě novely vyhlášky, která měla mimo jiné správně vymezit používání názvosloví u masných výrobků. To se ale nestalo.
„Zkušenosti z minulosti ukazují, že pokud nejsou specifikovány zákonné názvy, dochází k poměrně rychlému propadu kvality potravinářských výrobků na trhu. Důvodem je především tlak na cenu a ústup od používání dražších surovin,“ vysvětlila důvody kritiky prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Za jakých podmínek proplatí pojišťovna služby nutričního terapeuta
Podle ní imitace potravin živočišného původu zneužívají výrazy z masného průmyslu. Často jde o zavádějící a klamavé tvrzení se snahou ukrást tradiční názvy živočišných výrobků. Doplnila, že například výživová hodnota rostlinných produktů napodobujících potraviny živočišného původu je v mnoha případech horší. Tyto potraviny mnohdy neobsahují ani základní živiny a v některých případech dokonce ani bílkoviny, tvrdí Večeřová.
„O kvalitativních parametrech nemůže být vůbec řeč. Například sója platí za velmi silný alergen pro mnoho konzumentů. Pokud mají tyto alternativní výrobky na trhu uspět, nemůže to být za cenu klamavé reklamy,“ dodal prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
–RED–
