Loni si na ministru zdravotnictví vymohli praktičtí lékaři navýšení úhrad ke svému základnímu balíku peněz o 300 milionů korun. Tyto peníze letos zdravotní pojišťovny vezmou z rozpočtu na moderní léky.
To jsou takzvaná centrová léčiva, která se podávají vážně nemocným pacientům ve specializovaných zdravotnických zařízeních. V těchto centrech lékaři léčí nemoci, které byly ještě nedávno smrtelné. Dnes některé z pacientů moderní léky dokáží vyléčit do úplné remise. Pacient se vrátí do běžného života a je soběstačný. Nikdo se o něj nemusí starat.
„Protože se snížil objem peněz na centrová léčiva pro letošek, tak budeme schopni ve specializovaných centrech odléčit méně pacientů, pro které jsou tato léčiva určena, a kteří by z nich mohli benefitovat,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy, co přinese snížení rozpočtu na centrové léky v letošním roce, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Ve specializovaných pracovištích se aktuálně léčí asi 120 tisíc lidí. Nárůst počtu pacientů za posledních 15 let činí přes 350 procent. Centra se potýkají s nedostatečnou kapacitou, proto se postupně otevírají nová pracoviště. V některých regionech ale stále chybí.
Podle Davida Koláře ale může být i letos nejeden pacient, který potřebuje specializovanou zdravotní péči, opět zaskočen: „Velmi pravděpodobně se bude opakovat situace, kterou jsme viděli v posledním čtvrtletí loňského roku. To znamená, že pacient, který zjistí, že trpí závažným onemocněním ke konci kalendářního roku, tak může dostat informaci, že na jeho léčbu inovativními léky již nezbývají volné finanční prostředky.“
Takový pacient si pak bude muset počkat na další kalendářní rok, měsíc, dva, tři i více měsíců, než mu opět budou moci lékaři léčbu nasadit. Než zdravotní pojišťovny otevřou další roční financování zdravotnictví.
„Jednoznačně se toho obáváme, protože finanční podmínky zdravotních pojišťoven se letos oproti loňsku nijak nezměnily. Situace je taková, jaká byla,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy David Kolář.
Moderní léky v českém zdravotnictví
Ve specializovaných centrech se léčí mnoho vážných nemocí. Péči v nich dostávají třeba i pacienti, kteří trpí různými druhy nádorových onemocnění. Aby se pacient do takového centra vůbec dostal, většinou musí být sám aktivní. Nebo mít kvalitního ošetřujícího lékaře.
„Dnes je v tomto ohledu klíčová role ošetřujícího lékaře, aby věděl, jak a která centra u nás fungují. A aby měl pacient i trochu štěstí. Protože my to tady máme nyní postavené tak, že člověk, který onemocní v lednu, má větší šanci na moderní léčbu než člověk, který onemocní v listopadu. A někdy jsou i měsíce velice důležité,“ vysvětluje Kolář.
Přidání praktikům je zrada pacientů, říká Edita Müllerová z Revma Ligy
Pro letošní rok úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví stanovuje, že na centrové léky půjde necelých 40 miliard korun v rámci celkového zhruba půl biliónového rozpočtu na veřejné zdravotnictví. Z něj jde mimo jiné více než 50 procent výdajů na platy a mzdy.
Celkové náklady na léky na předpis si z rozpočtu na zdravotnictví ukrajují asi 17 procent. Centrové léky z toho tvoří zhruba osm procent. Průměrné náklady na jednoho pacienta ve specializovaném centru se odhadují na 260 tisíc korun. David Kolář v podcastu Zdravé Zprávy ale i vysvětluje, že ne každý pacient, který by potřeboval moderní léčiva, se k možnosti užívat je vůbec dostane.
„Tak v nejhorším případě se pacient s moderním inovativním lékem vůbec nepotká,“ říká s tím, že v tomto ohledu odvádějí velmi dobrou práci pacientské organizace, které zpracovávají takzvané „Cesty pacienta“.
Jsou místa, kde revmatologická péče zcela chybí, říká prof. Šenolt
Pomáhají k tomu, aby se člověk, který onemocní, včas dozvěděl správnou diagnózu a léčil se ve specializovaném zařízení, kde mají oprávnění mu inovativní léky předepsat. A aby se tato cesta pacienta odehrála dříve, než v tom nejhorším případě zemře nebo se nevratně zhorší jeho zdravotní stav. Z tohoto pohledu zdravotní systém v Česku docela zaostává. Nové léky nejsou v ČR prakticky dostupné drtivé většině z těch pacientů, jež je potřebují.
Problém není v lécích ani u praktických lékařů
V podcastu Zdravé Zprávy David Kolář tvrdí, že za současným snížením rozpočtu zdravotních pojišťoven na centrové léky stojí nezvládnuté dohodovací řízení a následná úhradová vyhláška. Obojí stanovuje růst úhrad na zdravotní péči pro každý příští rok.
„Dohodovací řízení a následná úhradová vyhláška nemá jasně danou koncepci. To se nyní projevuje v tom, že panuje v rámci dohodovacího řízení více nedohod. A následně sílí tlak na ministra zdravotnictví a ministerstvo zdravotnictví, aby v rámci úhradové vyhlášky zvýhodnili vybrané segmenty,“ vysvětluje.
Ministerstvo řeší nelegální vybírání poplatků za zdravotní péči
Podle něj by se měl změnit přístup k úhradové vyhlášce. Zmiňuje i aktivitu Hospodářské komory ČR, která navrhuje sestavovat rozpočet pro zdravotnictví na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
„Dneska to dohodovací řízení je jen takový handl,“ tvrdí Kolář v podcastu Zdravé Zprávy.
Určitou možností by podle něj mohlo být i to, že ten segment zdravotní péče, který se se zdravotními pojišťovnami v dohodovacím řízení nedohodne, zůstane na stejných penězích, jako by vůbec nejednal. To by mohlo být motivující. Na otázku, co si myslí o finanční kondici zdravotních pojišťoven, odpovídá, že jednoznačně ukazuje na to, že nás čekají nutné změny ve financování zdravotnictví. Pokud ho budeme chtít udržet alespoň v takové kvalitě co do dostupnosti zdravotní péče, jako je tomu nyní.
Daniel Tácha
