V letošním roce v Austrálii jako první zemi na světě začne platit zákaz sociálních sítí pro děti do 16 let. Zastánci nové legislativy tvrdí, že je to v zájmu dětského zdraví a zdravého dospívání. Ozývají se ale i hlasy proti.
Podle odborníků zapojených do Národního institutu SYRI jsou zákazy pro věkovou skupinu od 13 do 16 let v oblasti digitálních technologií málo efektivní a potenciálně i škodlivé. A to přesto, že adolescenti, kterým rodiče používání technologií zakazují, méně často narážejí na znepokojivý obsah.
„Zároveň mu ale podstatně hůř čelí, pokud už se s ním setkají, protože s ním nemají zkušenosti a nemají dostatečné digitální dovednosti. Navíc se více zdráhají rodičům svěřit a na nepříjemný zážitek zůstávají sami,“ vysvětluje výzkumnice SYRI Adéla Švestková.
Rodiče, kteří používají vůči svým dětem jako hlavní strategii zákazy, mívají podle ní jen minimální přehled o tom, co jejich potomci online dělají a s čím se setkávají. To se přitom nejvíce týká právě obsahu, který může adolescenty rozhodit. Jako je vystavení nenávistným komentářům, nevyžádané zprávy a fotografie se sexuálním obsahem nebo žádosti o zaslání takových fotek.
„Paradoxně je tato situace v něčem podobná té, kdy rodiče nenastavují žádná pravidla a adolescenti používají technologie úplně bez jejich zájmu a zásahu,“ doplňuje Švestková.
Zakazovat sociální sítě nedoporučuje mimo jiné proto, že děti zákaz jednoduše obejdou. Je třeba si podle ní uvědomit, že užívání sociálních sítí je v souladu s potřebami adolescentů. To platí pro navazování vztahů, osamostatňování se nebo chuť objevovat neznámé.
Co ukazuje praxe
V případě zákazu se děti a mládež na sociální sítě podle výzkumnice tak jako tak dostanou oklikou nebo místo nich začnou používat jiné potenciálně rizikovější platformy. Například hromadné kanály na WhatsAppu nebo Telegramu.
„I zde bude platit, že na znepokojivý obsah narazí spíš ti, kteří nemají dostatečné digitální dovednosti a ti, kdo si ho cíleně vyhledávají například ze zvědavosti,“ říká Švestková s tím, že v obou případech ale platí, že kvůli zákazu sociálních sítí budou mít zábrany svěřit se dospělým, pokud na něco znepokojivého narazí.
V Česku jsou statisíce lidí závislých na digitálních technologiích
Tomu, jak dospívající používají informační a komunikační technologie a jaké dopady mají na jejich zdraví, se věnuje David Šmahel ze SYRI.
„Bylo by proto lepší o rizicích mluvit, ne digitální technologie zakazovat. Náš výzkum také ukázal, že zákazy vedou spíše ke snížení digitálních dovedností dospívajících než ke skutečnému omezení online rizika, potenciálně tak mohou být dokonce škodlivé,“ říká.
Zdůrazňuje, že rizika na sociálních sítích nejsou zdaleka pro všechny adolescenty stejně pravděpodobná. Pomyslný dokonale vyrovnaný člověk s funkčním sociálním zázemím s nimi dokáže bezpečně nakládat a co nejvíce se jim vyhýbat i bez zákazu. Adolescenti, pro které sociální sítě mohou být rizikové, ale bývají specifičtí. Například osobnostními rysy, zájmy nebo vnímáním sebe samých. U některých může zákaz pomoci, u jiných ale jen omezeně a může situaci i zhoršit.
Důležitá je výplň času. Teprve pak se řeší sítě
K tématu se pro Zdravé Zprávy nedávno vyjádřil Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Ten byl hlavním řešitelem Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků [HBSC].
„Děti zvládají chování na sociálních sítích mnohem lépe, než si myslíme. Domníváme se, že to děti nemají pod kontrolou, ale oni to pod kontrolou skutečně většinou mají. Dětem nemůžeme zakázat používat sociální sítě a mobilní telefony,“ uvedl pro Zdravé Zprávy.
Podle něj se dají školáci ve věku 11, 13 a 15 let rozdělit do čtyř základních skupin na základě intenzity užívání sociálních sítí. První skupina jsou školáci, kteří sociální sítě nepoužívají vůbec. Těch je zhruba 22 procent. Ti mají velkou podporu od svých rodičů a jsou to „takoví andílci“.
Druhou skupinou jsou „normální“ uživatelé, těch je téměř 52 procent. Jde o průměr. Třetí skupinu tvoří intenzivní uživatelé sociálních sítí, kterých je 17,9 procenta. Intenzivní uživatelé jsou jakoukoli volnou chvíli na telefonu. A pak tu máme čtvrtou 6-8% skupinu problematických uživatelů, kteří ztrácejí svou kontrolu nad užíváním sociálních sítí.
„Hádají se s rodiči, mají časté konflikty s kamarády, lžou a nestíhají své úkoly. Tito uživatelé jsou nejvíce ohroženou skupinou. Mají vysoké riziko ke konzumaci alkoholu, tabáku. Jejich životní spokojenost je velmi nízká,“ doplnil Kalman [více k tématu v odkazu na článek výše, pozn. red.].
–RED–
