Oborů nutriční zdravotní péče i profesí je několik. Člověk se setká s nutričním terapeutem, nutričním specialistou, nutricionistou, dietologem i výživovým poradcem. Kdy zdravotní pojišťovna ale proplatí služby nutričního terapeuta?
Nutriční zdravotní péče má své specifické kompetence. Ty se vzájemně stýkají, ale nikoli překrývají. Nutricionista je lékař. Nutriční terapeut je vysokoškolsky vzdělaný profesionál a v jeho gesci je diagnostika malnutrice a edukace pacientů z hlediska diety i výživových doplňků a také spojení se stravovacím provozem nemocnice.
„Z hlediska kompetencí nutriční terapeut může výživovou intervenci indikovat a lékař ji může předepisovat,“ vysvětlil v nedávném rozhovoru na Zdravé Zprávy vedoucí divize intenzivní péče a klinické výživy Interní kliniky FN Královské Vinohrady a 3. LF UK docent Pavel Těšínský.
Pozor…, na hladovění si člověk zvykne, říká nutricionista Pavel Těšínský
Podle něj je třeba vědět, že oproti tomu je nutriční poradce takzvaná nevázaná živnost. A může se jím stát kdokoli, kdo získá živnostenský list a nemusí mít při tom ani dokončené základní vzdělání.
„Osobně znám nutriční poradce, kterých si velmi vážím, typicky pracují například se sportovci. Na druhou stranu existuje velmi mnoho nutričních poradců vydělávajících na doporučování různých diet svým klientům, aniž by se opírali o validní data. Při procházení internetu někdy žasnu nad nesmysly, které někteří z těchto osob proklamují,“ doplnil.
Služby nutričních terapeutů a jak to vidí pojišťovny
Zatímco služby výživového poradce si lidé hradí sami, služby nutričního terapeuta obvykle hradí zdravotní pojišťovna. Nutriční terapeut patří podle zákona mezi takzvaná nelékařská zdravotnická povolání.
„V ambulantní oblasti je jeho péče hrazena smluvním poskytovatelům. Tedy těm ambulancím, které mají se zdravotní pojišťovnou uzavřenou smlouvu dle aktuálně platného Seznamu zdravotních výkonů,“ vysvětluje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR [VZP ČR] Viktorie Plívová.
Výčet všech onemocnění, u kterých je vhodné, či dokonce nezbytné dietní opatření a s ním spojené vyšetření a zhodnocení nutričního stavu nutričním terapeutem, je podle ní obsáhlý.
„Včetně prediabetu a diabetu sem patří řada interních a metabolických onemocnění. Úhrada se týká ale i dalších zdravotních problémů, jako jsou poruchy příjmu potravy, dna nebo celiakie,“ doplňuje.
Předpokladem úspěšné léčby je vzájemná spolupráce nutričního terapeuta s lékařskými obory, či dalšími nelékařskými pracovníky. Za příklad takové spolupráce uvádí zdravotní pojišťovna koncept takzvaných rozšířených diabetologických ambulancí.
Sdílené ordinace praktiků jsou budoucnost, říká Svatopluk Býma
„Tato služba je hrazená pacientům s cukrovkou, konkrétně s nově diagnostikovaným diabetem 2. typu, obézním diabetikům 2. typu nebo diabetikům s nasazenou injekční léčbou. Dále jsou služby nutričního terapeuta hrazeny pacientům s cukrovkou a chronickým onemocněním ledvin nebo s vysokým kardiovaskulárním rizikem,“ vyjmenovává mluvčí.
V rozšířené diabetologické ambulanci podle ní může pacient absolvovat až čtyři konzultace za 6 až 12 měsíců od zahájení nutriční intervence. Pokud je terapie úspěšná, může pacient pokračovat v konzultacích i následující rok. Mezi kritéria úspěšnosti terapie patří například snížení tělesné hmotnosti u obézních pacientů alespoň o pět procent, zlepšení kompenzace diabetu, zlepšení hladiny glukózy v krvi po jídle nebo snížení výskytu hypoglykémií.
Jaké jsou podmínky pro uhrazení služby?
Pro úhradu této zdravotní péče je nezbytné, aby pacient obdržel základní informaci o případné úpravě diety v rámci léčebného postupu od svého ošetřujícího lékaře. Ten posoudí, zda jsou služby nutričního terapeuta pro pacienta potřeba. Následně vydá, či nevydá doporučení, na jehož základě se pacient k terapeutovi objedná. Je nutné, aby nutriční terapeut pracoval v zařízení, které má smlouvu se zdravotní pojišťovnou.
Terapie obvykle začíná komplexním vyhodnocením stavu pacienta, jeho stravovacích návyků a získání údajů, kolik energie a živin jeho tělo potřebuje. Tyto potřeby závisí na faktorech, jako jsou:
- Věk,
- váha,
- zdravotní stav.
I proto by měl nutriční terapeut při své práci používat speciální přístroje pro analýzu tělesné stavby pacienta. Na základě získaných údajů sestaví terapeut individuální plán, který zahrnuje změny ve stravě a životním stylu. Pacient rovněž obdrží rady týkající se výběru vhodných potravin, správného složení stravy a způsobu, jak kontrolovat svoji hmotnost a případně hladinu cukru v krvi u diabetiků.
Češi mají málo pohybu. Tělovýchovní lékaři chtějí lepší financování
V této souvislosti i mluvčí VZP ČR upozorňuje na rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem. Označení nutriční terapeut smí používat absolvent bakalářského studia v oboru nutriční terapie na lékařské fakultě nebo na vyšší odborné škole. Teprve po absolvování tohoto studia se stává nutričním terapeutem. Což mu umožňuje poskytovat odborné poradenství v oblasti výživy. Pokud pokračuje v magisterském studiu a úspěšně jej dokončí, získává titul nutriční specialista. Na rozdíl od nutričního terapeuta může být v ČR výživovým poradcem téměř kdokoli, kdo má určité znalosti o výživě.
–RED–
