V roce 2024 v Česku lékaři transplantovali 952 orgánů od 363 dárců. Z nich 313 byli zemřelí dárci a padesát žijících dárců. Meziročně loni přibylo jak transplantovaných orgánů, tak žijících i zemřelých dárců.
O počtech transplantací a dárců za loňský rok informují statistiky Koordinačního střediska transplantací [KST]. Podle nich se transplantační aktivita vrací nebo spíše již vrátila v počtech dárců i transplantovaných orgánů na čísla před pandemií covidu-19 v roce 2020.
Zatímco v pandemickém roce 2020 transplantovala česká centra podle KST 765 orgánů, loni jich bylo už 952. To je o 80 náhradních orgánů více než v roce 2019. Tedy v čase před covidem-19, kdy se u nás transplantovalo celkem 872 orgánů.
Nejvíce se z orgánů transplantují ledviny a játra
Stejně jako v celé transplantační historii Česka byla i loni nejčastěji využívaným náhradním orgánem ledvina. Těch chirurgové transplantovali celkem 524 [v r. 2023 to bylo 488 ledvin]. Přičemž 484 ledvin pocházelo od zemřelých dárců a čtyřicet ledvin od žijících dárců, kdy jde nejčastěji o darování mezi blízkými příbuznými.
Druhým nejčastěji transplantovaným orgánem byly loni stejně jako v minulosti játra. Další z párových orgánů, který mohou pacientům darovat také žijící dárci. Ti loni darovali podle statistik KST deset jater, transplantací od kadaverózních, to je zemřelých dárců bylo 196. Celkem se u nás loni transplantovalo 206 jater, o rok dříve to bylo 189 jater.
Dárcem orgánů může být v Česku i cizinec. Je to ale složitější
Dalším v pořadí třetím nejčastěji transplantovaným orgánem v roce 2024 bylo srdce, které dostalo celkem 101 pacientů. O rok dříve jich bylo o sedmnáct méně, tedy čtyřiaosmdesát.
Dále se loni zdravotnické týmy postaraly o transplantaci 72 plic, to je meziročně o pět transplantovaných plic více. A o čtyřicet transplantací slinivky břišní, kdy jich v roce 2023 bylo o deset méně, tedy třicet. Dva pacienti se loni dočkali také transplantace tenkého střeva a sedm bylo transplantováno i takzvaných Langerhansových ostrůvků.
Na náhradní orgán čeká necelá tisícovka pacientů
Dříve než dojde k případné transplantaci orgánu, musí být takový pacient evidovaný v Národním registru osob čekajících na transplantaci známém jako čekací listina. Podle této čekací listiny u nás čekalo na náhradní orgán na konci loňského prosince 923 osob. Nejvíce pacientů čeká na náhradní ledvinu a játra.
„Listiny jsou seznamy na jednotlivé orgány nebo tkáně a jsou jednotné pro celou ČR. Obsahují identifikační a medicínské údaje, které je nutné aktualizovat,“ popisují registr zástupci Koordinačního střediska transplantací, které má správu a aktualizaci dat v systému na starosti.
Pacient podle nich musí pro zařazení na čekací listinu splňovat zákonná kritéria. Mezi ně patří skutečnost, že uchazeč o náhradní orgán trpí nezvratným selháváním funkce orgánu, které nereaguje na léčbu a tento stav nelze řešit jiným způsobem.
„Zařazení nemocného na čekací listinu provádí lékař-specialista, ve spolupráci s regionálním transplantačním centrem. A vždy se souhlasem pacienta,“ upozorňují transplantační koordinátoři.
Při výběru vhodného příjemce odebraného orgánu posuzují lékaři například shodu v krevní skupině, váhu a velikost dárce a příjemce a další parametry. U náhradních srdcí a jater sehrává podle koordinátorů při výběru příjemce zásadní roli i naléhavost transplantace a spádový region. U srdce musí být krevní oběh obnoven nejpozději do čtyř hodin, u jater do dvanácti hodin a u ledvin do 24 hodin. Podle dárcovských koordinátorů mohou orgány od jednoho zemřelého dárce pomoci v průměru třem až čtyřem pacientům na čekací listině.
–VRN–
Tedy od mrtvýho orgána-policajta bych asi nic nechtěl !!