S nedostatkem pohybu se pojí zvýšený krevní tlak, diabetes a kardiovaskulární onemocnění. Jak rozhýbat veřejnost, řešil kulatý stůl, který zkraje prosince uspořádal místopředseda Výboru pro zdravotnictví Tom Philipp [KDU-ČSL].
Organizoval ho spolu s předsedkyní Podvýboru pro oblast specializačního a profesního vzdělávání, vědu a výzkum Michaelou Šebelovou [STAN] a ve spolupráci s Českou společností tělovýchovného lékařství [ČSTL].
Debata vycházela z faktu, že základním startovacím faktorem mnoha vážných onemocnění je málo pohybu v kombinaci s přejídáním nebo kouřením.
„Vyvážená strava je pro naše zdraví také důležitá, ale vědecké poznatky nám stále častěji potvrzují, že pohyb je ještě důležitější. Jinými slovy, štíhlý, když se nepohybuje, má horší zdravotní prognózu než pravidelně se pohybující obézní člověk. Genetika hraje v lidském zdraví daleko menší roli než životní styl,“ uvedl diabetolog prof. Štěpán Svačina, předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně [ČLS JEP].
Nadváhou a obezitou trpí 66 % Čechů. A bude hůř, tvrdí lékaři
„Když je někdo štíhlý a sportující, tak má malé tukové buňky. Když pak sní něco tučného, tak tuk snadno odbourá a ten se mu neukládá v těle. Naopak, když jí obézní lidé tučnou stravu, tak nemají daný tuk kam ukládat. Ukládá se tedy v orgánech a vyvolává vážná onemocnění. Nejen hypertenzi nebo cukrovku, ale i onkologická či kardiovaskulární onemocnění nebo Alzheimerovu nemoc,“ vysvětlil fungování organismu profesor Svačina.
Apeloval na lékaře, aby při vyšetření svých pacientů nezapomínali ani na zhodnocení pohybu pacienta. A doporučovali jim ho i průběžně sledovali a vzdělávali své pacienty.
Nedostatek pohybu: Jak to vidí tělovýchovní lékaři
Vědecké studie dokládají, že pravidelným cvičením může za dobu šesti let klesnout riziko diabetu II. typu až o polovinu. Naopak lidé, kteří tráví většinu času například sledováním televize, mají až třikrát vyšší pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění ve srovnání s těmi, kteří u televize sedí jen zřídka a aktivně se věnují pohybu.
Profesor Martin Matoulek, předseda České společnosti tělovýchovného lékařství, upozornil na význam tělovýchovného lékařství u léčby polymorbidních pacientů. U nich se řetězí hned několik vážných zdravotních problémů.
„Metodou postupných kroků je vedeme ke zvyšování tělesné zdatnosti. Ta je zcela zásadní pro dlouhodobé zdraví, to jak fyzické, tak psychické. Ono ale nejde o to si občas krátce zacvičit. Zdatnost, zejména svalovou kondici a vytrvalost, si budujeme zejména větší fyzickou zátěží, a hlavně pravidelností, už po pár týdnech je vidět pozitivní rozdíl,“ uvedl profesor Matoulek.
K tématu se vyjádřila i poslankyně Michaela Šebelová: „Pohyb bohužel v ČR zatím není prioritou. Ani celospolečenskou, ani vzdělávací a zatím bohužel ani politickou, i když na tom pracujeme. Jako fyzioterapeutka mám pocit, že léčba pohybem není priorita ani pro mnohé lékaře.
Podle ní by slovo péče nemělo znamenat jen to, že se o mě mají starat další lidé, ale já sám bych se měl starat o sebe a své tělo.
„I my jako fyzioterapeuti s lidmi cvičíme zbytečně vleže, měli bychom pacienty trénovat ve funkci a více je zatěžovat. Potřebujeme vrátit aktivní pohyb nejen do medicíny, ale i do života, ze kterého se bohužel začal vytrácet. Je to samozřejmě i o edukaci široké veřejnosti,“ doplnila.
Jaká je situace z hlediska dostupnosti aktivit
Aktuálně je v Česku v průměru jen 1,5 tělovýchovného lékaře na 100 000 obyvatel a jejich dostupnost se stále zhoršuje.
„V mnoha okresech nám chybí lékaři – odborníci na pohyb. Ten je základním atributem bytí člověka, jak ve smyslu fyzickém, tak duševním, koneckonců i přemýšlení je pohyb,“ uvedl Luboš Hrazdira z Centra sportovních aktivit – VUT v Brně.
Tělovýchovné lékařství by podle něj mělo různé lékařské obory sjednocovat ve vztahu k pohybu jako klíčovému aspektu zdraví každého jedince. Účastníci kulatého stolu se i tak shodli na tom, že tento obor se liší od sportovního lékařství. Tělovýchovné lékařství vnímají jako interdisciplinární obor zaměřený na prevenci, diagnostiku a léčbu nemocí spojených s fyzickou aktivitou.
„Tělovýchovné lékařství není jen oborem pro sportovce. Je klíčovým pilířem terapie všech nemocí a prevence civilizačních chorob, takže musí být dostupné všem. Bez pohybu ztrácíme zdraví, ale i šanci na uzdravení z mnohých onemocnění. A především šanci na lepší kvalitu života,“ uvedl poslanec Tom Philipp.
V Česku rok od roku ubývá tělovýchovných lékařů. Ani nejsou dostatečně zapojeni do systému hrazené zdravotní péče. Chybí jim větší legislativní ukotvení a pravidelné financování od zdravotních pojišťoven. To jsou hlavní závěry sněmovního kulatého stolu na téma – pohyb v české veřejnosti. Doplňme pak dnešní informaci Českého statistického úřadu, podle které hospodaření fondů sociálního zabezpečení [zdravotních pojišťoven] skončilo v loňském 3. čtvrtletí v deficitu 1,1 miliardy korun.
–DNA–
