Každé šesté dítě na světě, to je přes 473 milionů dětí, žije v oblastech zasažených ozbrojeným konfliktem. A přibývá jich. Na světě je totiž nejvíce válek a nepokojů od druhé světové války. Umírají i rekordní počty humanitárních pracovníků.
Podíl dětí žijících ve válečných oblastech nebo regionech s nepokoji se od 90. let minulého století skoro zdvojnásobil. Zatímco v částech světa zasažených ozbrojenými konflikty žilo v 90. letech asi deset procent dětí, dnes jde podle údajů UNICEF téměř o 19 procent dětí.
„Téměř podle všech měřítek patřil rok 2024 k těm nejhorším rokům pro děti žijících v konfliktních oblastech, jak z hlediska počtu postižených dětí, tak míry dopadu na jejich životy,“ říká výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová.
Kvůli válkám, ozbrojeným konfliktům a politické nestabilitě došlo na světě na konci roku 2023 podle Russellové k vysídlení více než 47 milionů dětí. A loni počty dětí, které opouští své domovy kvůli hrozbě násilí, dál rostly. Převážně v oblastech s prohlubujícími se spory jako Haity, Libanon, Myanmar, Palestina a Súdán.
„Děti tvoří 30 procent celosvětové populace. Ale v průměru tvoří zhruba 40 procent uprchlické populace a 49 procent vnitřně vysídlených osob,“ říká výkonná ředitelka UNICEF.
Loni ve válce zemřelo 281 humanitárních pracovníků
Dále upozorňuje, že v roce 2024 zemřelo 281 humanitárních pracovníků v oblastech, kde pomáhají běžným lidem mírnit dopady válečných konfliktů. Podle Russellové jde o nejvyšší číslo v historii tohoto sledování.
V předchozím roce 2023 zemřelo ve 33 zemích 280 humanitárních pracovníku. K nárůstu obětí došlo podle OSN v důsledku války v Gaze, kde od 7. října 2023, kdy vypukl tamní konflikt s Izraelem, přišlo o život 320 humanitárních pracovníků.
Ve válkou a jinými konflikty zasažených zemích žije podle ní více než třetina lidí v chudobě [34,8 %]. V regionech se stabilními politickými systémy a bez válek činí tento podíl něco kolem deseti procent. U dětí a dospívajících, kteří vyrůstají ve válečných oblastech, strmě roste riziko, že nebudou chodit do školy, nebudou mít co jíst a pít. A také u nich hrozí sexuální a jiné násilí.
Násilí páchané na dětech roste podle UNICEF v Pásmu Gazy i na Ukrajině, kde kvůli válce přišly o život nebo byly zraněny tisíce dětí. Počty dětských obětí těchto válek byly v roce 2024 podle údajů OSN za prvních devět měsíců roku 2024 vyšší než za celý předchozí rok. Současný stav podle OSN ukazuje na další nárůsty dětských obětí i v letošním roce.
Zvlášť znepokojivá je v posledních měsících i situace na Haity, kde v roce 2024 vzrostl počet ohlášených znásilnění a dalšího sexuálního násilí na dětech o tisíc procent.
Přibývá dětí vyrůstajících ve válečných konfliktech
Podle OSN nechodí v zemích zasažených válkou, jako jsou zmiňovaná Gaza, Ukrajina, Súdán, Sýrie a dalších, do školy přes 52 milionů dětí. Jen v Gaze a Súdánu zameškaly děti už více než rok školní docházky. V zemích jako Ukrajina, Kongo nebo Sýrie došlo ke zničení a poškození budov nebo je země využívají k jiným účelům. Už tak chabé vzdělávání v těchto zemích se v posledních letech ještě zhoršilo, kdy děti do škol často ani nechodí.
„Děti ve válečných oblastech čelí každodennímu boji o přežití. A ten je připravuje o jejich dětství,“ řekla Russellová.
Situace je u nich o to horší, že se jim nedostává ani základní zdravotní péče, jakou je například očkování. Děti a mládež ve válečných oblastech přitom přežívají v místech, kde se nedodržuje ani základní hygiena. Zhruba 40 procent neočkovaných či nedoočkovaných dětí na světě žije ve válkou zasažených oblastech. Právě u těchto často podvyživených a oslabených dětí hrozí nákazy a šíření nemocí, jako jsou spalničky a dětská obrna.
–VRN–
