Potravinářská a zemědělská lobby je v Evropě víc než zdraví lidí, říká Serge Hercberg, odborník na výživu a profesor na lékařské fakultě v pařížské Sorbonně. Profesor Hercberg stojí i za systémem značení potravin pomocí Nutri-Score.
Podle francouzského odborníka na výživu Hercberga spočívá hlavní překážka v tom, aby se občané EU začali zdravěji stravovat v cukrech, tucích, masu, alkoholu a jedli více ovoce, zeleniny, obecně zdravějších potravin, v neschopnosti úřadů odolávat vlivu potravinářských a zemědělských lobbistů.
„Velkým problémem v Evropě je neschopnost úřadů neustupovat lobbistům a předřadit veřejné zdraví na první místo,“ říká profesor Sewrge Hercberg v rozhovoru pro bruselský server Politico.
Největší překážka ve změně trendu je podle něj klamání spotřebitelů ze strany zástupců agrárních společností a výrobců potravin. Tvrdí, že všichni vědí, jaká opatření v nastolení zdravějšího stravování v praxi dobře fungují. Jmenuje například různé sazby daně z přidané hodnoty [DPH] u potravin, omezení reklamy, ale třeba i změny v zadávání veřejných zakázek. A připomíná i jednoduché označování potravin na obalech podle jejich nutriční hodnoty pomocí pětibarevného semaforu Nutri-score, jehož je spoluautorem.
„Velkou výzvou je dnes umět zmařit snahy firem, které dlouhodobě vzdorují proti těmto opatřením tam, kde jim to dovolí,“ říká Hercberg.
Připomíná i nedávnou zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství [FAO]. Podle jejího odhadu způsobuje špatné stravování v Evropě skryté zdravotní výdaje za téměř bilion eur.
„Je to opravdu velmi absurdní situace,“ říká profesor, který stojí za známým heslem a doporučením alespoň pět porcí ovoce a zeleniny denně.
Značení výživové hodnoty potravin v EU
Ještě před několika lety unijní orgány slibovaly, že do roku 2022 stanoví pro státy EU jednotný systém označování potravin, včetně nápojů, podle jejich výživové hodnoty. To i kvůli lepšímu pochopení složení potravin a vlivu na zdraví spotřebitelů. A předním kandidátem na tento systém označování potravin bylo právě Hercbergovo Nutri-score.
Nyní ale, jak říká profesor pro server Politico, je tento pětibarevný nutriční štítek v Evropě na ústupu. Za jeho „pohřbením“ stojí podle jeho názoru právě korporátní zájmy prosazované jejich lobbistickými skupinami.
Navíc to podle Hercberga vypadá, že plán na zavedení jednotného značení potravin nutričním štítkem v EU se rozhodli odložit i nově jmenovaní eurokomisaři pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen a zdraví a dobré životní podmínky zvířat Olivér Várhelyi.
To navzdory nedávné zprávě Evropského účetního dvora, která nabádá unijní exekutivu k tomu, aby tak učinila, připomíná profesor Hercberg.
Jím a jeho týmem vyvinutý pětibarevný štítek od tmavě zelené po tmavě červenou barvu, který rozřazuje potraviny a nápoje do pěti kategorií [A-B-C-D-E] podle jejich nutriční hodnoty, přitom v roce 2017 přijala Francie a postupně i další evropské země. Jako Německo, Španělsko, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko.
Naopak proti jeho zavedení se postavily například Řecko, Itálie, Maďarsko a Rumunsko. Jejich představitelé argumentovali především tím, že Nutri-Score ohrožuje jejich národní hodnoty. Když například olivový olej, sýry nebo maso označuje oranžovou až červenou barvou, to znamená jako potraviny s vysokou výživovou hodnotou.
Potravinářská lobby je silnější než zájem o veřejné zdraví
Odborníci na výživu a zastánci Nutri-Score tvrdí, že hodnocení potraviny a nápoje se provádí podle vědeckého algoritmu. Ten bere v úvahu a porovnává pozitivní složky, jako jsou bílkoviny, vláknina, zelenina, aj. Zároveň ale i negativní složky jako cukr, nasycené mastné kyselin a sodík. Smyslem značení tak není oddělit „dobré“ potraviny od „špatných“ potravin, ale spíše rozlišit zdravější potraviny od méně zdravých v pěti stupních a v jednotlivých skupinách potravin.
Na světě žije osm miliard lidí. Více než miliarda jich je obézní
Používání nutričního štítku na obalech by výrobce potravin navíc motivovalo k tomu, aby přeformulovali své produkty tak, aby se přesunuly do vyšší třídy zdravosti. A spotřebitele pak přemýšlet o jejich zdraví hned při výběru potraviny v obchodě.
Nicméně profesor Hercberg v rozhovoru zmiňuje, že systém Nutri-Score zrušila ve své zemi letos v létě i nová středopravicová vláda v Portugalsku. Nyní tak zůstává jen šest zemí, jejichž ministerstva zdravotnictví doporučují nadále používat nutriční štítek. A to na všech obalech potravin prodávaných v jejich zemích.
Česká republika mezi ně nepatří. Na druhou stranu pětibarevný nutriční štítek připomínající semafor se rozhodli na svých obalech dobrovolně uvádět někteří velcí producenti potravin. A tak i čeští spotřebitelé mohou sledovat Nutri-Score na některých v Česku prodávaných potravinách a řídit se jím. I když české úřady jeho používání přímo nedoporučují.
Veronika Táchová
