The Lancet apeluje na obnovu ukrajinského zdravotnictví

Přes tisíc dnů války na Ukrajině doléhá na tamější obyvatelstvo, zdravotnictvím nevyjímaje. OSN odhaduje, že letos potřebovalo humanitární pomoc 14,6 milionu Ukrajinců. Ti postrádají vodu, potraviny, elektřinu, teplo a zdravotní péči.

Tématu se věnuje článek Health in Ukraine amid great uncertainty lékařské revue The Lancet. Od února roku 2022, kdy válka vypukla, došlo na Ukrajině k 2 176 útokům na zdravotnická zařízení. I když se stateční zdravotníci dokáží adaptovat na složité podmínky a jsou schopni nadále poskytovat péči, pracují v extrémně složitých podmínkách. Zahraniční dárci a partneři se sice snaží udržovat systém v chodu, nikdo ale neví, jak dlouho to ještě dokáží.

„V prostředí neustálého ohrožení je pochopitelné, že se pozornost soustřeďuje na krátkodobá řešení. Jak ale postupovat v dosahování střednědobých a dlouhodobých opatření?“

Ptá se Lancet a upozorňuje, že konflikt na Ukrajině se negativně promítá, a ještě negativně promítne do zdravotního stavu Ukrajinců. Cituje ukrajinské ministerstvo zdravotnictví, které odhadlo, že v roce 2022 potřebovalo na Ukrajině péči psychologů nejméně 15 milionů lidí.

Vláda schválila zdravotní pomoc pro Ukrajinu za 15,57 mil. Kč

A 90 procent lidí s potřebou psychologické podpory trpí nejméně jedním z příznaků poruchy z posttraumatického stresu [PTSD]. U dalších 57 procent existuje riziko jeho rozvoje. Studie Nadace Oleny Zelenské zjistila, že příznaky PTSD vykazuje 44 procent dětí. A situace se vzhledem k trvající válce nikterak nelepší.

Zdravotnictví na Ukrajině se lidem vzdaluje

V roce 2022 byly na Ukrajině nepřenosné nemoci hlavní příčinou předčasného úmrtí, přičemž hlavním důvodem je nedostupnost zdravotní péče. Nejméně jedna ze tří domácností se k ošetření nedostane vůbec.

Na protézu po amputaci čeká na Ukrajině přes 15 tisíc lidí

Nezjištěné a neléčené chronické potíže vedly i k dalším předčasným úmrtím, k nimž by za normálních okolností ale nedošlo. Země nemá dost odborného personálu, zvlášť specialistů na traumatickou péči a psychické problémy.

„Budoucnost Ukrajiny je nejistá a její zdravotnický systém je pod velkým tlakem. Čím déle bude válka trvat, tím více se bude jeho stav zhoršovat a tím více vnější podpory bude zapotřebí. Ale bez ohledu na to, co se stane, musí se pracovat na plánech obnovy tamního zdravotnictví a jeho budoucnosti,“ uvádí Lancet.

Pro ukrajinské zdravotnictví schválila vláda dalších 20 mil. Kč

Nejlepším řešením by podle něj bylo, kdyby se Rusko okamžitě z Ukrajiny stáhlo. Avšak situace se stále mění a budoucí vývoj je nepředvídatelný. Ukrajina již zahájila jednání o přistoupení k Evropské unii. Což by mohlo zlepšit podmínky ve zdravotnictví, pomoci získat elektronické zdravotnické přístroje, školení zdravotníků a farmaceutů.

Na Ukrajině jsem vydělával sto euro, říká lékař

Plánování vývoje zdravotnictví na Ukrajině je ale obtížné a vyžaduje velkou flexibilitu. Nedávno zveřejněná zpráva komise Lancet Psychiatry o mentálním zdraví apeluje na ukrajinskou vládu, aby zdravotnictví věnovala pozornost navzdory válečným útrapám a výdajům. A zajistila jeho financování.

Zdravotní péče o uprchlíky z Ukrajiny

S penězi by podle listu měly pomoci evropské země. V případě ukončení konfliktu bude Ukrajina potřebovat od svých evropských sousedů finanční, ale i odbornou podporu. Evropská unie, která je po USA druhým největším dárcem Ukrajiny, jí věnovala 124 miliard eur [cca 3,1 bil. Kč] a dalších 50 miliard [1,25 bil. Kč] je schváleno poskytnout do roku 2027. Světová banka ale odhaduje, že obnova a rekonstrukce Ukrajiny si vyžádá v následujících deseti let 440 miliard eur [cca 11 bil. Kč].

V evropských zemích pobývá 6,2 milionu ukrajinských uprchlíků a na Ukrajině žijí tři až sedm milionů lidí mimo své domovy. Migrace přitom představuje pro EU velký problém a pokud bude Rusko dále zabírat území Ukrajiny, bude migrace dále pokračovat.

Dávky v Česku dostává přes 50 tisíc ukrajinských domácností

Pravidelné zprávy The Lancet Regional Health-Europe uvádějí, že evropské zdravotnické systémy už mají se zajišťováním zdravotní péče o migranty vážný problém, když se pro ně snaží zajistit stejnou péči jako pro své občany. Evropští sousedé Ukrajiny proto musí své systémy péče o migranty zdokonalit, uzavírá The Lancet.

–AM–