Za svůj život si Tanya Murphyová zvykla své deprese skrývat. V křesťanské komunitě v Georgii, kde vychovala tři děti, nešlo o nic nezvyklého. „Nebyla jsem žádná výjimka,“ říká Tanya. Na to, že trpí ADHD, ale přišla až mnohem později.
„Bůh nedovolil, abych přiznala, že mám problémy s psychikou,“ říká v článku ADHD Diagnoses are surging among older Americans amerického listu The New York Times [NYT] dnes šestapadesátiletá Murphyová. Zlom podle ní nastal v období, kdy se jí blížila padesátka. Myslela dokonce na sebevraždu. Věděla, že je inteligentní, ale necítila se tak. A až tehdy pochopila, že svoje problémy nemůže skrývat.
Tanya měla vždy potíže se soustředěním, učitelé o ní říkali, že je snílek. Zkoumala své symptomy na internetu a uvědomila si, že by mohla trpět poruchou pozornosti s hyperaktivitou neboli ADHD, vrozenou neurovývojovou poruchou projevující se nepozorností, neorganizovaností, hyperaktivitou a impulsivností.
To se ale dozvěděla ve svých 53 letech při návštěvě psychiatra. Následně začala užívat nestimulační lék proti ADHD. A pravidelně docházela na terapeutická sezení a meditace. Její schopnost se soustředit se zlepšovala, úzkosti a deprese postupně mizely.
„Byla jsem nadšená. Věděla jsem, že nejsem blázen. Věděla jsem, že nejsem zlomená. Nebyla jsem tak lenivá, jak mi celý život vytýkali. Nebyla jsem méněcenná,“ říká Tanya.
Statistiky mluví docela jasně
V uplynulých dvaceti letech začali lékaři zjišťovat, že příznaky ADHD, které se objevují v dětství, často přetrvávají do dospělosti. V některých skupinách, více u žen a barevných, mohou zůstat nediagnostikovány po celý život. Nyní je díky televizní osvětě o ADHD větší povědomí a změnil se i přístup veřejnosti k psychickým nemocem. A tak roste i počet starších Američanů s touto diagnózou.
Analytici společnosti Truveta, která shromažďuje a analyzuje zdravotnická data, tvrdí, že od roku 2021 roste míra nově zachycených diagnóz ADHD. Ale jen u lidí starších 30 let. Od ledna roku 2021 do října roku 2024 vzrostl počet první diagnózy ADHD ve věkové skupině mezi 30 až 44 lety zhruba o 61 procent a o 64 procent ve věkové skupině 45 až 64 let.
Výsledkem je, že asi 31 procent prvních diagnóz se nyní objevuje u lidí mezi 30. až 44. rokem věku. To je nejpočetnější věková skupina. V roce 2018 to byli hlavně mladí dospělí.
Čísla pocházejí z průzkumu provedeného na žádost listu The New York Times a vycházejí z údajů společnosti Truveta získaných ze 30 zdravotnických systémů. A dále z dat od více než jednoho milionu pacientů, u nichž odborníci ADHD diagnostikovali poprvé.
Lidé si myslí, že mají ADHD, k lékaři ale nejdou
Průzkum, který provedla v srpnu Ohio State University, zjistil, že se 25 procent dospělých domnívá, že trpí nediagnostikovanou ADHD. Ve skutečnosti je tomu tak asi u šesti procent populace. Odborníci věří, že k chybnému samodiagnostikování dochází vlivem sociálních sítí a videí o této poruše. Jen na TikToku je 3,7 milionu postů s hashtagem ADHD.
„Všichni tito lidé, kteří o tom mluví, nikdy nebyli vyšetřeni, ale nyní tvrdí – vida, právě tyhle příznaky mám,“ říká doktor David W. Goodman, profesor psychiatrie na Johns Hopkins University School of Medicine.
A platí to podle něj hlavně pro ženy. Údaje amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí [Centers for Disease Control and Prevention, CDC] dokládají, že 61 procent žen trpících ADHD bylo diagnostikováno v dospělosti ve srovnání se 40 procenty u mužů. Výzkum dále ukazuje, že se příznaky ADHD mohou zhoršovat, nebo se objevit až po menopauze.
„Vnější vlivy, jako byla například pandemie, tyto pocity u lidí s dlouhodobými potížemi většinou posilují,“ říká Russell Ramsay, psycholog, který léčí dospělé pacienty s ADHD.
Neuropsychologické testy pomáhají
NYT přidávají další příklad. Sedmatřicetiletý Kyle Lampe z Norfolku začal pracovat ve zdravotnictví. Až tehdy začal sledovat videa o ADHD a zpětně na sobě rozpoznal příznaky poruchy. Jeho záznamy ve školní kartotéce byly plné výtek o jeho vyrušování, problémech zůstat v klidu a dodržovat disciplínu.
„Byl jsem velmi neklidný. Ve škole jsem bubnoval do lavice a učitel mně často žádal, abych přestal,“ vzpomíná na školní léta.
Poté, kdy u něj lékaři potvrdili ADHD, si uvědomil, že se mohla jeho kariéra ubírat docela jinou cestou. Pokud by o své poruše ale věděl dříve.
Duševními poruchami trpí v Česku 13 % dětí. Péče pro ně není
Jak Lampe, tak Murphyová se rozhodli podstoupit neuropsychologické testy. Murphyová za ně zaplatila 2 500 dolarů [cca 60 000 Kč], náklady Lampeho krylo pojištění. Jiní se o své diagnóze dozvídají z internetu od společností ADHD Online, Amwell či Lifestance. Další skupinu diagnostikují praktičtí lékaři nebo psychiatři. Jen nízké počty klinických vyšetření v dospělém věku ale ukazují na to, že ne každý se o své diagnóze dozví.
„Většina nových diagnóz je správná,“ tvrdí Stephen P. Hinshaw, profesor psychologie a odborník na ADHD z University of California.
Také ale dodává, že dotazníky na diagnózu dostupné na internetu nejsou přesné. A i v případě pacientky Dolores Brownové to byl teprve nový terapeut, který u ní objevil diagnózu ADHD. Ten předešlý hovořil o bipolární poruše. Paní Brownové se tím ulevilo. Do té doby se domnívala, že je „blázen“, že jí nikdo nemůže pomoci.
„Byla jsem na sebe naštvaná, ale teď jsem si odpustila,“ říká žena, která nyní užívá stimulační lék a už se plně soustředí na svoje úkoly i zaměstnání.
Michal Achremenko
