Nízké teploty zužují tepny, tím pádem zvyšují krevní tlak, a u lidí roste riziko infarktu myokardu. Nepřekvapuje proto, že nejvíce infarktů v roce připadá na leden. Kardiologové doporučují se teple oblékat a nepřeceňovat své síly.
Na nikoliv zanedbatelné riziko související se zimním obdobím a vlastní zodpovědností lidí upozorňují i kardiologové. Podle nich a zdravotních statistik v zimních měsících podstatně přibývá případů infarktu myokardu. A důvodem může být i přecenění vlastních sil nebo nedostatečně teplé oblečení při výletech do přírody.
„Z četných studií víme, že propad venkovních teplot přibližně o 10 °C zvyšuje počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ potvrzuje prof. Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
A pro své tvrzení podložené mnoha studiemi má i vysvětlení.
„Chlad totiž zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. A mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu,“ vysvětluje souvislosti profesor.
Pokud člověk pocítí pálení, tlak a bolest na hrudi, má pocity na omdlení nebo špatně dýchá, má podle něj okamžitě volat záchranku.
„Pokud kontaktuje zdravotnickou záchrannou službu včas, má vysokou šanci, že přežije v dobrém stavu,“ dodává prof. Ošťádal.
Když už infarkt myokardu, tak jedině v Česku, tvrdí tuzemští lékaři
Výsledky zahraničních studií podle něj dost jasně ukazují nejen to, že nejvíce infarktů připadá na zimní měsíce. Ale i to, že nejvíce infarktů se stane v lednu. To je měsíc, kdy teploty ve větší části Evropy, Českem nevyjímaje, nepřesáhnou ani přes den bod mrazu.
„Absolutně nejvíce infarktů je v lednu a je jedno, jestli jste muž, nebo žena,“ uvedl prof. Ošťádal.
Stejně tak podle něj nezáleží na tom, jestli jde o osoby starší 50 let nebo 65 let. Anebo na tom, jestli lidé žijí na horách, v nížinách, na serveru nebo jihu země.
„Vždy je nejvíce infarktů v zimě,“ říká jasně profesor Ošťádal.
Proč je tolik infarktů? Někdy chybí i správné oblečení
Směrem k veřejnosti pak vysílá stejný vzkaz jako horští záchranáři. Ti aktuálně upozorňují, aby lidé nechodili v zimě v teniskách a teplácích na vrcholy hor. Kardiologové říkají, aby se lidé v zimních měsících teple oblékali a nepřeceňovali své síly. Lidem dále doporučují se vyhýbat dlouhým pobytům venku při velmi nízkých teplotách. Případně při nich popíjet teplé nealkoholické nápoje nebo pojídat teplý pokrm.
„A vhodné je se nechat očkovat proti chřipce,“ přidává další z prevencí nejen infarktu.
Jeho kolega prof. Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FN u sv. Anny a LF MU v Brně nabádá i k tomu, aby lidé kvůli vánočním svátkům neodkládali návštěvu svého kardiologa. Riskují tím totiž trvalé následky.
„Některým jedincům se podaří ‚přechodit‘ infarkt a dostaví se k nám už se srdečním selháním. Snahu vyhnout se přes svátky lékařům ukázala i zahraniční studie, která po dobu 10 let zkoumala 22 727 pacientů se selháním srdce hospitalizovaných v Einstein Medical Center,“ říká prof. Krejčí.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
Ve studii vědci sledovali a srovnávali počty hospitalizací pro srdeční selhání v hlavní svátky, čtyři dny po svátcích a po zbytek měsíce.
„Ve srovnání se zbytkem měsíce došlo k signifikantnímu nárůstu denních příjmů lidí se srdečním selháním – ovšem až těsně po svátcích. Průměrný počet denních hospitalizací přímo o svátcích byl naopak významně nižší,“ popisuje výsledky prof. Krejčí.
O svátcích, ale nejen o nich, lidem doporučuje umírněnost v konzumaci alkoholu, pokrmů a alespoň občasnou procházku. Tím se u nich podle prof. Krejčího podstatně sníží riziko, že budou muset o svátích vyrazit do nemocnice třeba kvůli silné a neustupující bolesti na hrudi, která může předznamenat právě infarkt myokardu.
„Uměřenost o vánočních svátcích je důležitá pro to, aby i pacienti ve stabilizovaném stavu zůstali v pořádku,“ říká závěrem lékař.
