EU omezí svá zastoupení v afrických i zemích Latinské Ameriky

Evropské komisi [EK] nezbývají peníze „na všechno“. A tak nejspíš výrazně omezí počet úředníků, které zaměstnává ve svých zahraničních zastoupení. Plný stav a vůbec svá zastoupení EU ponechá jen v těch zemích, které považuje za prioritní.

Nejspíš se to dotkne i programů Evropské unie zaměřených na zdravotnictví v nejchudších zemích světa. Vyplývá to z dokumentu s názvem Sensitive [důvěrný/citlivý, pozn. red.], kterým disponuje server Politico. Ten o něm informuje v článku Commission plans to slash EU embassy staff around the world. Šetření se podle něj dotkne zejména zastoupení EK v afrických a latinskoamerických zemích. A nebude jich málo.

„Mohli bychom ponechat jakési zastoupení v Súdánu nebo Nigeru. Ale je to špatná zpráva zvlášť tehdy, když americká administrativa, jak se zdá, ztrácí o okolní svět zájem,“ cituje bruselský list jednoho z unijních činitelů, jenž si ale nepřál být jmenován.

Mrzačení ženských pohlavních orgánů řeší už i Evropa

Další uvedl, že úspory na lidech ve vybraných zemích jsou jednoznačně špatnou zprávou. To proto, že Evropská unie v nich vyklidí „pole“ Rusku a Číně.

Úspory jsou však, zdá se, nutné. Rozpočet sekce Evropské služby pro vnější činnost [External Action Service – EEAS] doznal škrtů už v letošním roce. A lepší to nebude ani v roce příštím. Důvody jsou vysoké náklady. Aktuálně EU provozuje celkem 145 zahraničních kanceláří na celém světě, včetně České republiky. Odhaduje se, že celkově pro Evropskou unii a v jejích orgánech pracuje zhruba 40 tisíc lidí.

Co stojí v dokumentu EU Sensitive

„Zachování stávajícího rozpočtu pro EEAS není za současné situace dál možné,“ píše se v dokumentu EK s názvem Sensitive.

Na druhé straně v něm ale stojí, že EU potřebuje nadále síť svých zastoupení v co možná nejvíce zemích. A dále, že potřebuje úředníky, kteří jsou lépe připraveni na nové strategie a politické priority EK.

„A to platí i navzdory omezenému rozpočtu,“ uvádí dokument.

Ústav pro výzkum rakoviny shání peníze. Končí mu grant z EU

Řešení tohoto „rébusu“ dokument spatřuje ve zrušení vybraných zastoupení EK ve světě. To se podle něj ale nedotkne zemí, jež mají zájem o připojení k EU či které leží v sousedství hranic EU. V klidu mohou být i úředníci EK v zemích skupiny G20 a v zemích s takzvaným rostoucím politickým a ekonomickým potenciálem. Důležité jsou i ty země, v nichž „nestabilita ohrožuje unijní zájmy.“

Dokument Sensitive dále zmiňuje nutnost reformy fungování zastoupení EK ve světě s ohledem na nutné úspory. Což podle pozorovatelů ale půjde například proti její politice Global Gateway. Ta cílí na omezování vlivu Číny ve třetích zemích.

EU se dostává pod tlak žadatelů o azyl. Největší nápor je v SRN

Pokud ale dojde k omezení či přímo uzavření zastoupení EK v mnoha afrických, asijských a latinskoamerických zemích, těžko může být její politika bránění vlivu Číny úspěšná. Politico přitom uvádí, že například v Africe uvažuje EK o omezení své přítomnosti ve 30 zemích. V Latinské Americe se dokonce jedná o takovou regionální velmoc, jakou je Brazílie. Kritici úspor podle listu upozorňují, že se škrty nedotknou pouze politiky Global Gateway.

S touto kritikou se avšak dokument Sensitive vypořádává následovně: „Záměrem není zavřít některou ze 145 současných reprezentací, ale soustředit diplomatické úsilí do regionálních center. Zachování sítě v současném rozměru je důležité.“

Rozpočet Komisi nabouralo i znovuzvolení Trumpa

Stejně tak upozorňuje, že jsou zastoupení EK, která jsou klíčová nebo nabývají na významu. Konkrétně zmiňuje Ukrajinu nebo země Středního východu. A jako jeden z důvodů jmenuje nástup Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v USA.

Veřejné zdravotnictví v USA povede Robert F. Kennedy, rozhodl Trump

List Politico dále konstatuje, že aktuální škrty v diplomatických službách EU jsou v přímém rozporu i se slibem EU z roku 2019. Podle něj v centru jejího zájmu bude Afrika. Tehdy šéfka EK Ursula von der Leyenová navštívila Addis Abebu, hlavní město Etiopie, a zúčastnila se zasedání Africké unie. Byla to její první zahraniční mise, která vyjadřovala prioritní zájem Evropské unie právě o Afriku. Od té doby Evropa v tomto směru ale nepokročila, píše bruselský list. Podle něj jsou nespokojení i samotní úředníci Evropské komise.

„Když tam necháme jen jednoho zástupce a šoféra, bude to špatně,“ uvedl jeden z nich.

Další hovoří o „podivných názorech, které se vznášejí kolem“. Jako příklad jmenuje představu Evropské komise o vybudování silného zastoupení v Indii, které by ale „obstarávalo“ i jejího arcinepřítele, Pákistán.

Úspory se dotknou i EIB. A počítá se s přesuny úředníků

To, že Evropská komise skutečně hledá personální úspory, dokazuje i to, že v dokumentu Sensitive stojí návrh na snížení počtu pracovníků Evropské investiční banky a Evropské civilní ochrany. Méně lidí si vyžádají i projekty humanitární pomoci, pokud se sloučí s projekty Evropské služby pro vnější činnost, konstatuje dokument.

Ne vždy ale jde vyloženě o škrty pracovních míst. V mnoha případech jde jen o přemístění úředníků EK z jednoho místa na druhé. List Politico píše o přesunu 800 lidí z jedněch zastoupení do jiných. Což se může ukázat při příslovečné flexibilitě evropského orgánu jako nepřekonatelný problém.

„Pokud by k tomu mělo dojít, unijní šéfka diplomacie, Kaja Kallasová, bude stát před ožehavým problémem hned na počátku svého mandátu,“ uvádí list.

EK dělá vše pro to, aby docela dobila farmacii v EU

Zároveň upozorňuje, že některé menší členské země mohou mít s takzvanou reformou problém. To proto, že samy nedisponují velkou sítí svých zastupitelských úřadů. A tak spoléhají ohledně informací ze třetích zemí na unijní orgány. Zatím ale není nic jisté, protože o návrzích, které představuje dokument EK, se zatím nejednalo.

„Rozpočet Evropské komise je omezený, a tak se bude jednat o všech variantách,“ uvedl jeden z činitelů EEAS.

Mluvčí Evropské služby pro vnější činnost Peter Stano uvedl, že „strategická rozhodnutí ohledně sítě unijních reprezentací budou záviset na návrzích Kallasové a sboru komisařů“. Doplňme, že Estonka Kallasová nastupuje do funkce „Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“ tento měsíc.

Michal Achremenko