Bezplatná zdravotní péče za výkony hrazené pojišťovnou dlouhodobě přestává v Česku existovat. Téměř polovina lidí si za služby připlácí, i když je to nezákonné. Často platí za zdravotní materiál, registraci v ordinaci nebo přednostní rezervace.
Zjištění nejen o tom, jak je to v Česku skutečně s ústavně zakotveným nárokem na bezplatnou péči hrazenou z veřejného pojištění, přináší výsledky výzkumu realizovaného Agenturou GEN z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze pro Národní asociaci pacientských organizací [NAPO]. Dotazování napříč populací ukázalo, že 46 procent lidí se běžně setkává s požadavky na platbu za zdravotní službu, která ale spadá do úhrad ze zdravotního pojištění.
„Smutným zjištěním je, že asi 51 procent lidí se nesetkalo se situací, kdy by po nich nikdo nechtěl poplatek za zdravotní péči,“ říká ředitel NAPO Robert Hejzák.
Zdůrazňuje, že v některých případech poskytovatelé vybíráním poplatků za služby, které jim ale hradí zdravotní pojišťovny, porušují zákon. To znamená, že jde o nelegální platby.
Za péči hrazenou z pojištění si připlácí skoro polovina lidí
Vůbec nejčastěji platí lidé poplatky za jednorázový zdravotnický materiál. Což se stalo podle odpovědí z dotazování docela běžnou záležitostí hlavně pro ženy. Například při každoroční preventivní kontrole v ambulanci gynekologa. Tam lékaři vybírají zhruba stokorunu za jednorázové vyšetřovací zrcadlo.
Značná část lidí [15 %] v průzkumu pak uvedla, že si extra platí za vyšší komfort a lepší materiál. Stejné procento dotazovaných poskytovatelům platí registrační poplatky.
„Respondenti starší 65 let mají nejmenší zkušenosti s jakýmikoli platbami ve zdravotnictví,“ doplňuje Robert Hejzák.
Ženy: Jaké zdravotní prohlídky a vyšetření mají v Česku zdarma
Z toho se dá usuzovat, že platby vybírají lékaři arbitrárně od lidí s větší ochotou k jejich zaplacení. Což může být podle něj i důvod, proč o něco lépe, respektive o něco méně hůře, hodnotí české zdravotnictví senioři, lidé starší 65 let.
Za alarmující pak považuje zjištění, že někteří pacienti jsou nuceni platit u svých lékařů i za běžné administrativní úkony. Příkladem uvádí online rezervace [5 % dotazovaných]. Stejný podíl respondentů hradí poplatky i za hospitalizaci. Za přijetí v domluvený čas pak lékaři zaplatí čtyři procenta lidí. Dvě procenta z respondentů uvedla, že u poskytovatelů platí za přednostní přijetí a poskytnutí zdravotní péče.
Když nemají peníze, čekají Češi na kloubní náhradu i tři roky
Podle výzkumu si většina lidí v Česku uvědomuje, do jakého stavu, jenž je v rozporu zodpovědných osob, úřadů i institucí, se v posledních letech dostalo české zdravotnictví. Rovněž se dá z jejich odpovědí usuzovat, že se nebrání některým systémovým změnám. Ovšem pokud nepůjde o omezení počtu ordinací a nemocnic, které by dál prohloubilo problémy v dostupnosti zdravotní péče. To považuje za důležité 71 procent dotazovaných.
Výdaje do zdravotnictví rostou, moc se toho ale nelepší
Vůbec nejvíce stížností ve zdravotnictví směřuje k dlouhým čekacím dobám na vyšetření u ambulantních specialistů a na plánované výkony v nemocnicích. Nelichotivým zjištěním je dále to, že podle většiny veřejnosti se české zdravotnictví za posledních pět let v ničem nezlepšilo. Což překvapuje zvlášť v situaci, jak poznamenává Hejzák, že se za tu stejnou dobu zvýšily výdaje na zdravotnictví o více než 250 miliard korun.
SZP ČR: Zdravotnictví se musí změnit. Stárnutí populace nezvládne
Průměrně hodnotí běžní spotřebitelé napříč populací tuzemské zdravotnictví známkou 2,77. O něco lépe ho vnímají mladší ročníky [18-24 let], kteří ho ohodnotily školní známkou 2,30. Na druhou stranu starší generace [55-64 let], ale stále ještě v pracovně aktivním věku. Zdravotní služby hodnotí horší trojkou, přesněji známkou 3,07.
Stejně tak byli ve svém hodnocení kritičtější pacienti s chronickým onemocněním a jejich pečující. Ti dali známky 2,89, respektive 2,84. To znamená, že šlo o lidi, pacienty, kteří se dostávají do kontaktu se zdravotními službami vůbec nejčastěji.
–VRN–
