Z dodatečně přidělených peněz pro Českou republiku v programu REACT-EU v objemu 28,5 miliardy korun získalo 22,5 miliardy korun zdravotnictví. V objemu podpořených projektů získala suverénně nejvíc Praha, nejméně Karlovarský kraj.
Nejvíce si z evropské podpory určené pro zdravotnictví vzaly nemocnice, a to nemocnice s krajským nebo městským zřizovatelem. Tyto veřejné nemocnice získaly 11,8 miliardy korun. To odpovídá zhruba 56 procentům všech prostředků proplacených zdravotnickým zařízením. Fakultní nemocnice získaly 6,6 miliardy korun a nejmenší díl si z evropské podpory ukrojily nemocnice v soukromém vlastnictví, to 1,9 miliardy korun. Do všech zdravotnických zařízení pak šlo z programu v součtu 21,1 miliardy korun.
„Prostřednictvím REACT-EU jsme mohli pružně reagovat na dvě zásadní krize, které zasáhly naši zemi – pandemii a migrační vlnu uprchlíků z Ukrajiny,“ říká k zacílení programu ředitel Řídicího orgánu IROP Rostislav Mazal.
Dodatečná podpora programu mířila především do zdravotnictví a sociální oblasti. Dále si o ni mohli žádat poskytovatelé integrovaného záchranného systému [IZS] a část prostředků získalo Ministerstvo vnitra [MV ČR]. Peníze se rozdělují skrze operační program Integrovaný regionální operační program [IROP] v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj [MMR].
Ústecká Masarykova nemocnice otevřela nový pavilon za 1,8 mld. Kč
Na zdravotnictví šlo z programu celkem 22,5 miliardy korun. To jsou asi tři čtvrtiny prostředků REACT–EU. Složky IZS mohly získat až 5,4 miliardy korun a sociální služby 2,1 miliardy korun. Podpora uprchlíků vyšla na 412 milionů korun.
Nejméně z REACT-EU čerpaly hygieny, to 95 mil. Kč
Vůbec nejméně co do počtu projektů a objemu peněz získaly z evropské podpory krajské hygienické stanice. Těm úřady proplatily celkem 95 milionů korun. Ministerstvo vnitra dostalo 2,9 miliardy korun, sociální služby 1,3 miliardy korun. Zdravotnická záchranná služba načerpala 942 milionu korun.
„Z ostatních složek IZS byl podpořen i hasičský záchranný sbor celkem 574 mil. Kč a Policie ČR celkem 448 mil. Kč,“ přibližují správci programu.
V počtu schválených projektů si nejlépe vedl Moravskoslezský kraj, na který připadá celkem 66 úspěšných žádostí. Dále Středočeský kraj s pětašedesáti schválenými projekty a Praha s třiašedesáti projekty. Naopak nejméně schválených projektů se dostalo Karlovarskému kraji, kde podporu obdrželo pouhých 16 projektů za 586,6 milionu korun. Což je zároveň nejmenší objem načerpaných prostředků z programu z pohledu krajů.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
Nejvyšší objemy peněz připadají suverénně na metropoli, a to 6,3 miliardy korun. Za ní následuje s téměř o polovinu nižší podporou Jihomoravský kraj [3,3 mld. Kč] a Moravskoslezský kraj [3 mld. Kč].
Nejvyšší průměrně přidělená podpora připadá také na Prahu, kde vychází na téměř 100 milionů korun na projekt. V Jihomoravském kraji je to bezmála 60 milionů korun a v Plzeňském kraji 59,5 milionu korun. Naopak nejnižší průměrná podpora vychází na Ústecký kraj, to 27,7 milionu korun na projekt. Průměrná částka na projekt z programu činí 46,6 milionu korun.
Z podpory se vybavily nemocnice a rozšířila infekční lůžka
Z přiznaných prostředků zdravotnická zařízení nakoupila například sanitní vozidla, hasičské sbory pak zásahové požární automobily a policie z nich rovněž posílila svůj vozový park. Dále se zmodernizovaly zdravotnické záchranné stanice, nakoupily moderní přístroje a vybavení do nemocničních provozů a laboratoří.
V nemocnicích podpora mířila i na rozšíření lůžek infekčních oddělení, třeba pro pacienty s covidem-19. V sociálních službách se z podpory navyšovaly především lůžkové kapacity.
Z 412 milionů přidělených na řešení uprchlické krize z Ukrajiny šel největší díl na zajištění základních potřeb pro život uprchlíků, jako je zajištění stravy a ubytování pro ně. Podpořily se dále i projekty na zapojení Ukrajinců do běžného života v Česku. Zaplatili se pro ně ukrajinští asistenti ve školách, jazykové a jiné vzdělávací kurzy a další asistenční pomoc.
–VRN–
