Při akutní plicní embolii se ne vždy podaří krevní sraženinu v plicní tepně rozpustit například léky, a tak se kvůli ní uzavírá část plicního oběhu. A to je problém, který, pokud se neodstraní, končí smrtí.
Usazené krevní sraženiny z plicních tepen umí chirurgicky odstranit jako jediní v Česku kardiochirurgové pražského Centra pro plicní hypertenzi II. Interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN. Zákrok, který se odborně nazývá plicní endarterektomie [PEA], indikují specialisté u pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí. K ní dochází právě v důsledku přetrvávající krevní sraženiny v plicní tepně.
„V Centru pro plicní hypertenzi v současné době léčíme asi 1000 pacientů s různými typy plicní hypertenze. Zhruba polovinu představují nemocní s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí, která se u 2–4 % nemocných rozvine po prodělané akutní plicní embolii,“ říká prof. Pavel Jansa, vedoucí lékař Centra pro plicní hypertenzi 1. LF UK a VFN.
Trombóza vzniká kdekoli, nejčastěji ale v dolních končetinách
Zhruba u poloviny pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí mohou specialisté přistoupit k chirurgickému zákroku, zmiňované plicní endarterektomii. Při ní odstraní usazené krevní sraženiny z plicní tepny. A jak upozorňuje prof. Jansa, jde o velmi náročný výkon jak pro pacienta, tak pro lékaře.
Aby mohli specialisté krevní sraženinu z plicní tepny odstranit, musí pacienta nejprve převést na mimotělní krevní oběh. K tomu, aby v jeho těle zcela zastavili krevní oběh, zchladí pacienta na teplotu 17 až 20 °C. Poté přistoupí k samotnému vyčištění tepny.
„Pokud bychom kompletně nezastavili cirkulaci včetně mimotělního oběhu, operační pole by se stále plnilo krví. Nízká teplota navíc chrání mozek, který se za normální teploty po čtyřech minutách bez kyslíku poškodí,“ popisuje náročný výkon prof. Jaroslav Lindner, zástupce přednosty II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN.
Při podchlazení pacienta je podle něj doba bezpečné zástavy při 20 stupních asi 20 minut.
„Tento čas máme k dispozici pro vyčištění tepny,“ dodává s tím, že včetně chlazení a ohřívání trvá operace šest až sedm hodin.
Krevní sraženina se z plic odstraní i chirurgicky
Prvně tento náročný zákrok provedli specialisté Centra před dvaceti lety v roce 2004 za asistence profesora Eckarda Mayera z Mohuče. Na jeho pracovišti se kardiochirurgové Centra, kteří dnes výkon provádí v pražské VFN, i připravovali. Bez plicní endarterektomie dříve většina nemocných s touto diagnózou umírala za několik málo let, říká prof. Lindner.
Tímto způsobem dosud odoperovali lékaři Centra 526 pacientů, letos jich bude kolem padesáti. Ročně s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí ale diagnostikují kolem 80 pacientů, zhruba třetina až polovina z nich podstoupí plicní endarterektomii.
„Pro pacienty, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro chirurgickou léčbu nebo u nichž určitý stupeň plicní hypertenze přetrvává i po operaci, je velmi účinným řešením balónková plicní angioplastika a farmakoterapie,“ přibližuje další možnosti léčby pacientů prof. Jansa.
O chronické tromboembolické plicní hypertenzi hovoří kardiologové jako o relativně vzácné nemoci. Vzniká jako chronická komplikace akutní plicní embolie, kdy se sraženiny krve dostanou obvykle z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen. A ty se nedaří rozpustit. Tím omezují plicní oběh v těle pacienta a dochází ke zvýšení krevního tlaku a extrémní zátěži srdce. A nezbývá pak, než přistoupit ke speciální chirurgické operaci.
„Pokud není pacient správně léčen, vede takové přetížení pravého srdce k jeho selhání a následné smrti,“ upozorňuje na vážné následky prof. Lindner.
Upozorňuje, že příznaky plicní hypertenze se snadno zamění za projevy jiného onemocnění srdce a cév. Jen výjimečně se nemoc podaří odhalit při běžné zdravotní prohlídce. Při plicní hypertenzi bývají pacienti dušní, pociťují svíravou bolest na hrudi a často jsou unavení.
–RED–
