Nově definované sociálně zdravotní služby začnou některá zařízení vykazovat již příští rok a hradit je budou i ze zdravotního pojištění. Schválili to vládní poslanci. Dopady do již deficitních rozpočtů zdravotních pojišťoven zůstaly ale neznámé.
Změny v systému poskytování sociálních a zdravotních služeb schválili na včerejším [4.12.] jednání poslanci v závěrečném čtení. V průběhu příštího roku tak do legislativy vstoupí nově definované sociálně zdravotní služby. Včetně sociálně zdravotních lůžek, kdy se i v zařízeních sociálních služeb budou poskytovat zároveň i zdravotní výkony. To v případě, že k nim daný poskytovatel dostane oprávnění.
Nové typy služeb tak začnou poskytovat například centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory či domovy se zvláštním režimem. Dále domovy pro zdravotně postižené, centra duševního zdraví a odlehčovací služby. Opoziční poslanci na včerejším jednání Sněmovny ale upozornili, že vláda legislativní návrhy nejen dostatečně nekomunikovala na úrovní výborů a ani s dalšími partnery. Za vůbec největší chybu ale označili to, že nikdo nevyčíslila náklady nově poskytovaných služeb zdravotních pojišťoven.
„V podtextu tohoto zákona se uvažuje o zdravotním pojištění jako bezprahovém donátorovi,“ uvedla k projednávaným změnám místopředsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví prof. Věra Adámková [ANO].
Problém ve financování zdravotnictví už připouští i ministerstva
Upozornila, že nejsou jasné dopady takového kroku do rozpočtů zdravotních pojišťoven, které se budou na úhradách nových služeb podílet. Podle ní jde i o náklady na takzvaně sociálně-zdravotní lůžka. A připomněla, že už teď nejsou zdravotní pojišťovny v dobré finanční kondici.
„Mám z toho pocit, že se tady neúměrně zatěžují pojišťovny. A chci vědět, zda se k tomu vyjádřily,“ dodala s tím, že pojišťovny se k tomu podle jejích informací nevyjadřovaly.
Za nepřijatelné pak označila i to, že k dané legislativě se nejen, že nevyjádřil, ale ani neměl možnost vyjádřit sněmovní zdravotnický výbor, stejně jako spolugaranční.
„Rozhodně nebyl tento zákon zcela dobře projednán,“ řekla.
Sociálně zdravotní služby se měly více projednat
Obdobně na způsob projednávání schválené legislativy reagovala místopředsedkyně sněmovního Výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková [SPD]. I podle ní jde o legislativní změny, které si žádají větší prostor k projednání, na které ale nedošlo.
„Letos v lednu byl návrh podán do meziresortního připomínkového řízení. Aniž by byl projednán s klíčovými partnery,“ uvedla.
Řekla, že příslušné novely neřeší finanční dopady do obou segmentů, to znamená do sociální oblasti a zdravotnictví.
Pojišťovny se s vládou pustily do výstavby domovů pro seniory
Upozornila i na ustanovení, které omezuje úhradu pobytu v léčebně dlouhodobě nemocných [LDN] ze zdravotního pojištění na dobu 90 dnů [zřejmě od roku 2029, pozn. red.]. Po této 90denní době si pobyt v ní pacienti uhradí ze svých prostředků. Ve výjimečných případech mohou požádat o prodloužení hrazeného pobytu svou zdravotní pojišťovnu, která buď vyhoví, nebo žádost zamítne.
„Rozhodující tady má být vždy zdravotní stav pacienta podle zdravotnické dokumentace,“ uvedla Šafránková.
Rozpočtování dopadů sociálně zdravotních služeb
S tvrzením poslankyně Adámkové o tom, že neměl výbor pro zdravotnictví prostor se k návrhu vyjádřit, nesouhlasil předseda Výboru pro sociální politiku a zpravodaj tisku Vít Kaňkovský [KDU-ČSL]. Podle něj se změnami výbor pro zdravotnictví naopak intenzivně zabýval letos v červnu.
„Pravda je, že k němu nepřijal usnesení. Nicméně standardně ho projednal a mohl dělat návrhy,“ oponoval Kaňkovský.
Na dotace pro sociální služby půjde příští rok 27,8 miliardy korun
K další výtce, že návrh nevyčísluje finanční dopady změn po zavedení sociálně zdravotních služeb do rozpočtu státu ani zdravotních pojišťoven, uvedl, že podle rozpočtových pravidel není možné do státního rozpočtu na příští rok zahrnout výdaje na věc, která ještě není legislativně ukotvena.
„A ta účinnost nebude od ledna 2025,“ poznamenal v této souvislosti.
Poslankyně Ivana Mádlová [ANO] upřesnila, že na financování sociálně zdravotních lůžek jsou vyhrazené peníze z evropských fondů. Také ale připomněla, že vytvoření nového takového lůžka vyjde podle návrhu na 3,1 milionu korun.
„Což není malá částka,“ podotkla Mádlová.
Pokud dojde k jeho přeměně ze stávajícího lůžka v sociálním zařízení, jako je domov pro seniory, jde o částku 620 tisíc korun a v LDN či nemocnici pak o částku přibližně 150 tisíc korun. A jak uvedla, část léčeben a domovů pro seniory i další zařízení již plánují, že se příští rok transformují na zařízení poskytující nové sociálně zdravotní služby.
„To mohou potvrdit,“ dodala.
Pečovatelky pomohou i se základní zdravotní obsluhou
Návrh legislativních změn nyní projedná Senát. A počítá se s jejich účinností od měsíce následujícího po jejich vyhlášení ve sbírce. To namísto původně předpokládaného prvního dne roku 2025.
Schválené novely dále upravují, že pracovníci pečovatelské služby a osobní asistence klientům, o které pečují, poskytnou nově i základní zdravotní úkony. Mezi ně patří například podání předepsaných léků nebo nasazení domácí plicní ventilace.
Nová sociálně zdravotní lůžka zaplatí pacienti, stát i pojišťovny
Co se týče včerejšího jednání, vládní poslanci nepřijali pozměňovací návrhy místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelky [ANO] o uzákonění povinnosti zavádět nemocniční ombudsmany. Stejně tak došlo k zamítnutí jeho návrhu o odkladu zrušení dětských domovů pro děti do tří let věku [tzv. kojenecké ústavy, pozn. red.] s platností od ledna 2025. A to o jeden rok do konce příštího roku.
„Přesto, že dětí je v ústavech nyní méně, musíme je mít kam umístit,“ řekl Juchelka s tím, že v Česku není dostatek převážně dlouhodobých pěstounů a jejich dostupnost se v zemi se velmi odlišuje.
