Až 25 procent žen utrpí při vaginálním porodu poranění, často hráze a jejího okolí. Pouze jedenáct procent z nich ale úraz léčí. Zbývající ženy poporodní poranění přecházejí nebo se ostýchají o něm mluvit a odbornou pomoc nevyhledají.
Následky poporodních poranění jsou často vážné a v mnoha případech trvalé. Patří mezi ně bolest při pohlavním styku, bolest v oblasti hráze, únik moči, plynů, nebo dokonce stolice. K těm vůbec nejzávažnějším poporodním komplikacím u vaginálního porodu patří poranění análního svěrače [Obstetric Anal Sphincter Injuries – OASIS].
Nikoliv vzácná a navíc často ženami přecházená poranění po porodu proto vedla odborníky Ústavu pro péči o matku a dítě [ÚPMD] v pražském Podolí k založení Centra léčby poporodního poranění [CLPP].
„Cílem odborníků Centra léčby poporodního poranění v ÚPMD je nejen samotná léčba problému, ale i preventivní vyšetření před porodem, abychom odhalili míru rizika vzniku poporodního poranění u jednotlivých nastávajících maminek,“ říká k činnosti Centra, které vzniklo před dvěma lety v roce 2022, prof. Ladislav Krofta, zástupce ředitele ÚPMD.
Zátěž těhotenství zhoršuje vyšší věk žen i civilizační choroby
Od svého vzniku v něm specialisté z oborů urogynekologie, proktologie [léčba onemocnění konečné částí trávicího vývodu, tlustého střeva, pozn. red.], psychologie a rehabilitace léčili přes pět set maminek s poraněními po porodu. Nejvíce žen se na centrum obrací kvůli poranění hráze při vaginálním porodu. Dále v něm lékaři ale řeší i obtíže bez zřejmé vazby na těhotenství a porod.
„Součástí preventivního vyšetření je nejen zjištění anamnestických údajů matky, ale i provedení ultrazvukového vyšetření. Takzvaná anální manometrie doplňuje ultrazvukové vyšetření a pomáhá nám odhalit, zda se jedná o neurologickou nebo strukturální příčinu. A kde přesně se problém v dané oblasti nachází,“ vysvětluje prof. Krofta.
Popsaný lékařský postup se podle něj v praxi dobře osvědčil. Díky němu specialisté odhalí i skrytá poranění svěračů u ženských pacientek.
Za poporodní poranění se ženy stydí a mlčí o nich
V České republice v roce 2023 přirozenou vaginální cestou porodilo přibližně 66 600 žen. Z tohoto počtu ukončili lékaři vaginální porod instrumentálním porodem u zhruba 3,5 procenta rodiček. A nejen tyto ženy trpí poporodními poraněními. Dle odhadu lékařů poraněními trpí až 25 procent žen po vaginálním porodu. K diagnostice, tedy jejich odhalení a léčbě, ale dojde pouze zhruba u jedenácti procent z nich.
Některé z neléčených pacientek v důsledku přecházení poranění trpí bolestmi a dalšími následky po porodu i celý život. Nízkou míru odhalení poporodních poranění si lékaři vysvětlují i tím, že mnohé ženy o nich neví, respektive netuší, že souvisejí s porodem. Další část o nich sice ví, ale většinou je kvůli ostychu neřeší a nevyhledají odbornou pomoc.
S únikem moči se léčí víc pacientů, ale i bez léčby jich je stále hodně
Jak upozorňuje prof. Krofta, stejně jako jinde i v porodnictví a gynekologii platí, že nejlepší je vzniku nemoci a poranění předcházet. I proto v jejich Centru sledují a hodnotí u rodiček možná rizika vzniku poranění při porodu. Mezi ně patří poranění hráze při vaginálním porodu, poškození svěrače, hormonální změny, věk rodičky nad 35 let, vysoké BMI, protrahovaná II. doba porodní, elasticita tkání, hmotnost novorozence nad 3 500 g a předchozí operační porody.
O pohlaví dítěte „rozhoduje“ výhradně muž, říká prof. Trávník
V ambulanci podolského Centra k diagnostice potíží po porodu nově slouží i takzvaný anální manometr pořízení za půl milionu korun. Tento přístroj dokáže vyšetřit tlak análních svěračů u pacientky a určit například schopnost vyprazdňování konečníku. Z naměřených hodnot lékař snáze a přesněji určí příčinu zdravotního problému, jako jsou zmiňovaný únik moči nebo porucha vyprazdňování. Právě s těmi se ženy nikoli výjimečně a krátkodobě po porodu potýkají. A část z nich tyto komplikace ze studu přechází.
–VRN–
