V počtech úmrtí na zhoubný nádor tlustého střeva a konečníku, kolorekta, se dostala Česká republika na evropský průměr. Úmrtnost na karcinom kolorekta se za posledních 15 let v ČR snížila asi o třetinu, to i díky moderní léčbě a prevenci.
Přesto zhoubný nádor konečníku a tlustého střeva lékaři nově potvrdí u sedmi tisíc tuzemských pacientů každý rok, častěji u mužů a žen ve věku nad 60 let. S diagnózou zhoubný nádor kolorekta v Česku celkově žije více než 60 tisíc lidí. A jsou mezi nimi pacienti, u nichž se karcinom potvrdil ve 3. a 4. stadiu, tedy v pokročilé fázi. I těmto pacientům má dnes medicína co nabídnout.
„Průměrné pětileté relativní přežití u pacientů s rakovinou tlustého střeva a konečníku činí 67 procent. Největší nárůst přežití sledujeme ve třetím stadiu, to o 35procentních bodů. Doba přežití postupně roste i ve čtvrtém stadiu,“ říká ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář.
Odvolává se přitom na data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS], která pro AIFP zpracovala společnost EY v rámci projektu Inovace pro život II.
Za prodlužováním průměrné délky přežití především u pacientů s pokročilým stadiem nemoci stojí podle Koláře v Česku dostupná centrová léčba společně s prevencí v podobně zavedeného screeningu kolorekta.
„Tato nejmodernější léčiva významně snižují úmrtnost pacientů, a hlavně prodlužují délku jejich života,“ dodává Kolář.
40 procent nádorů je v pokročilém stadiu
V pokročilých stadiích odhalují lékaři v Česku nemoc ve zhruba 40 procentech případů. A právě tato skupina pacientů si žádá rychlé nasazení precizně zvolené léčby, zejména pak zmiňovanými centrovými léky.
„Určité procento pacientů má při své smůle relativně velké štěstí a může podstoupit nejmodernější inovativní léčbu – biologickou léčbu a nejnověji i imunoterapii. Významné části těchto pacientů díky tomu nádor ustoupí a mohou být i trvale vyléčeni bez použití chemoterapie a operace,“ říká k možnostem léčby pacientů s pokročilým stadiem nemoci primář Onkologické kliniky FN Motol Zdeněk Linke.
Podle zmiňované analýzy AIFP vycházející z dat ÚZIS nasazují tyto moderní léky specialisté nejvíce pacientům s nádory kolorekta v jejich čtvrtém stadiu. Tyto léky se podávají pacientům pouze ve specializovaných pracovištích, takzvaných komplexních onkologických centrech [KOC]. V nich centrovou léčbu nyní dostává asi 2 500 pacientů, z nich 1 500 je ve čtvrtém stadiu nemoci.
„Díky tomu se někteří z mladších ročníků mohou vracet do práce, užívat si čas se svou rodinou. A být méně závislí na podpoře státu,“ doplňuje David Kolář.
Rok u léčitelky ji stál život. Lékaři varují před podceněním rakoviny
Správnou volbu léčby podmiňuje i spolupráce napříč odbornostmi, kdy se sejde konzilium většinou složené z radiologa, patologa, chirurga a onkologa. A to v co možná nejkratším čase. Možnosti léčby pro tyto pacienty často již s metastazovaným karcinomem jsou podle Linkeho hodně omezené.
„Aktuálně máme na trhu dostupných deset léků, které může lékař využít,“ říká pro představu David Kolář.
Za posledních zhruba devět let se podle něj počet moderních preparátů na léčbu karcinomu kolorekta v Česku více než zdvojnásobil.
Ideální je odhalit nádor včas a znát jeho patologii
I přes úspěchy, které přináší moderní medicína a inovativní léky, dává podle dat ÚZIS nejvyšší šanci na vyléčení z nemoci zahájení léčby v její nejčasnější fázi, ideálně ještě v takzvané prekanceróze. To je stav, kdy zatím nejde o zhoubný nádor. V případě kolorekta jde nejčastěji o střevní polypy. Až za nějaký čas se z nich rozvine rakovinné onemocnění. Zmiňované polypy podle lékařů předznamenají až 90 procent případů kolorektálního karcinomu.
Bezplatný screening kolorekta v ČR běží 23 let. Zájem je malý
Na jejich výskyt ve střevě má upozornit v Česku roky zavedený kolorektální screening. Ten spočívá v každoročním domácím testu u lidí nad 50 let věku [test okultního krvácení do stolice, pozn. red.] nebo kolonoskopii jednou za deset let. V případě pozitivního nálezu se polypy odstraní buď při kolonoskopii, nebo při vyšším počtu běžným operativním zákrokem.
Jak ale upozorňuje ředitel ÚZIS profesor Ladislav Dušek, i když u nás funguje screening kolorekta od roku 2009, účastní se ho kolem poloviny lidí s nárokem na něj.
„Ten screening karcinomu kolorekta má šanci nemoci úplně zabránit. […] Ale velká část cílové skupiny se do něj ani nezapojí,“ uvedl k účasti na prevenci Dušek.
Zdaleka nejde jen o seniory
Poukázal dále na to, že zhoubné nádory kolorekta nejsou nemocí výhradně seniorní populace. I když data ukazují, že nejvíce pacientů je ve věku kolem 70 let.
„Křivka nemocnosti se u obou pohlaví zvedá ve věku 45 a více let. A kolem 20 procent pacientů je do věku 60 let,“ říká s tím, že i to je důvod k návštěvě screeningu.
Navíc i pacienti léčení s karcinomem kolorekta v produktivním věku se podle dat Ústavu většinou vracejí do práce bez větších omezení a následků nemoci. Konkrétně jde o 66 procent pacientů do věku 60 let, ukazují data ÚZIS.
„Z toho lze usuzovat, že jsou vráceni do práceschopnosti,“ uvedl Dušek s tím, že tyto údaje vycházejí z nového využívání zdravotních a sociálních dat.
Na druhu stranu ale i ukazují, že kolem 20 procent pacientů s rakovinou kolorekta se do práce nevrací. To kvůli pokročilé invaliditě a vážným zdravotním následkům.
Veronika Táchová
