„Trh sociálních služeb křiví dotace z veřejných rozpočtů,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel nově vzniklého Centra dlouhodobé péče, které založily tuzemské komerční pojišťovny, David Pospíšil.
Podle něj mají všichni poskytovatelé sociálních služeb téměř shodné náklady, ale ne každý dostane dotace. Další problém podle něj je, že rostou náklady na dotování sociálních služeb ze státního rozpočtu i rozpočtů obcí a měst. Aktuálně podle něj činí zhruba 75 miliard korun ročně a každý rok stoupají zhruba o 15 procent.
„Přitom se předpokládá, že do 15 let tyto náklady stoupnou až na 250 miliard korun. A pokud se z 80 procent na těchto nákladech podílejí veřejné rozpočty, tak je zřejmé, že ten systém se stane neudržitelný. A tak je třeba ho upravit, aby ta péče byla dlouhodobě zajištěna,“ říká v podcastu Zdravé Zprávy ředitel Centra dlouhodobé péče David Pospíšil.
Podcast: Trh sociálních služeb křiví dotace
Centrum dlouhodobé péče je dceřiná společnost České kanceláře pojistitelů a vzniklo jako nástroj pro tuzemské komerční pojišťovny, které se rozhodly, že do deseti let zainvestují výstavbu 20 domovů pro seniory s kapacitou 2 500 lůžek.
„My tu naši aktivitu primárně neděláme jako ziskovou aktivitu. Je to naše společenská odpovědnost vůči veřejnosti. Takže se nezaměřujeme na investice do provozu těchto domů, ale primárně do nemovitostí, které takto zhodnocujeme. A je to dlouhodobá aktivita, protože i ten provozovatel těchto domovů s námi uzavře smlouvu na 20 let,“ vysvětluje David Pospíšil.
Aktivitu pojišťoven v sociálních službách podpořila vláda
V úsilí tuzemských komerčních pojišťoven budovat nové domovy pro seniory podpořila i vláda Petra Fialy [ODS]. Premiér Fiala podepsal [26.11.] s prezidentem České asociace pojišťoven [ČAP] Martinem Divišem Memorandum o společném úsilí v oblasti zvýšení kapacit a zlepšení podmínek v systému dlouhodobé péče o osoby s omezenou soběstačností, hlavně seniory.
„To memorandum je taková deklarace o spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. Nejsou tam žádné zásadní povinnosti. Je to opravdu o té spolupráci a našem závazku vystavět v následujících letech asi 20 domovů s kapacitou 2 500 lůžek,“ vysvětluje Pospíšil.
Pojišťovny se s vládou pustily do výstavby domovů pro seniory
Pojišťovny chtějí podle něj nové domovy vystavět tam, kde jsou potřeba. A na tom chtějí úzce spolupracovat s kraji a obcemi. Rovněž se ale chtějí podílet na přípravě legislativy v oblasti sociálních služeb, která souvisí s dlouhodobou péčí, sociálně zdravotním pomezím a zajištěním služeb pro stárnoucí populaci.
Co se týče samotných nových domovů pro seniory, doplňuje, že ty mají sloužit všem, kteří jejich služby budou potřebovat. Podmínkou umístění v těchto domovech podle něj rozhodně nebude sjednání nového pojištění dlouhodobé péče. Což je nový produkt na trhu, který vláda zvýhodnila daňovými úlevami.
Podcast: Trh sociálních služeb křiví dotace
„Pojištění dlouhodobé péče je také aktivita pojišťoven v této oblasti, ale je to aktivita každé jedné pojišťovny. Tedy přímo nesouvisí s Centrem dlouhodobé péče a budovanými domovy pro seniory. Domovy, které budujeme a budeme budovat, s tímto pojistným produktem nijak nesouvisí,“ vysvětluje David Pospíšil.
Důležitá je i podpora pečujících, říká David Pospíšil
Podle jeho odhadu aktuálně v Česku chybí zhruba 40 tisíc lůžek v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem.
„To znamená, že ta poptávka je teď aktuálně velmi vysoká. Ale ani tím to nekončí, protože v následujících 15 letech se poptávka po těchto lůžkách podle propočtu demografů zdvojnásobí,“ vysvětluje.
Tuklaty a Tlustovousy myslí na stáří. Zvažují nový domov pro seniory
Náklady na jedno takové lůžko se pohybují od 50 tisíc korun výše. Říká, že zhruba 35 tisíc korun uhradí klient domova a zbytek většinou pokryjí veřejné dotace. V podcastu Zdravé Zprávy také ale říká, že péče o nesoběstačné lidi by se neměla omezovat jen na pobytové sociální služby. Neméně důležité jsou i dostupné terénní a ambulantní služby.
„Asi bychom všichni chtěli, až budeme staří, zůstat doma, ale v určité fázi života to ne vždy jde. Anebo tomu nepřejí rodinné podmínky. Už to není o tom, že bychom stavěli vejminky. […] Vznikl 5. stupeň příspěvku na péči. Ten má pomoci právě těm pečujícím osobám,“ říká.
Pomáhá se chudým a nemajetným. Ne milionářům, říká domácí pečující
A dodává: „Já bych ty pečující přirovnal třeba k pěstounům, je to také aktivita, kdy se někdo o někoho stará a má za to odměnu od státu. To znamená, že pokud se děti starají o své rodiče, třeba kvůli tomu odejdou ze zaměstnání, tak by měly být adekvátně ohodnoceny. Protože svým rozhodnutím postarat se o rodiče či blízké, snižují náklady veřejných rozpočtů na tu institucionální péči,“ říká. / Více k tématu si poslechněte v podcastu Zdravé Zprávy s Davidem Pospíšilem!
Daniel Tácha
