Krvetvorné buňky se v České republice u dětí transplantují od roku 1989. Prvním pacientem s transplantovanou kostní dření tehdy bylo pětileté dítě. Od té doby se možnosti léčby krvetvornými buňkami rozšířily o darování od nepříbuzných osob.
Letos 28. listopadu to bude pětatřicet let, kdy v Česku dostalo první dítě – pětiletý chlapec s leukémií – darovanou kostní dřeň. Tu mu daroval jeho sourozenec. Příjemce nyní žijí spokojeně ve Francii. V té době v Česku dárcovství ale podmiňoval příbuzenský vztah mezi pacientem a dárcem. Dnes, pokud se nenajde vhodný dárce krvetvorných buněk v rodině, hledají specialisté jiné vhodné dárce v tuzemských i zahraničních registrech dárců krvetvorných buněk.
„Kromě akutních leukemií, které jsou nejčastější indikací k transplantaci u dětí, transplantujeme pacienty s primárními imunodeficity, některými vrozenými metabolickými poruchami, vrozenými a získanými syndromy selhání kostní dřeně,“ vyjmenovává přednostka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lucie Šrámková.
Leukemie je nádorové onemocnění krvetvorby, které se vyznačuje zmnožením bílých krvinek, které ale neplní svou normální funkci v imunitním systému. Jako primární imunodeficity lékaři označují skupinu vrozených poruch funkce imunitního systému člověka. Podle přednostky Šrámkové se vyléčí až 85 procent dětí.
Vývoj nejen u dětí jde rychle dopředu
V letech první transplantace kostní dřeně u dítěte se u nás touto metodou léčily jednotky pacientů ročně. Mezi nimi byly i děti ze Slovenska. Postupně se ale začaly k transplantaci využívat kostní dřeň či krvetvorné buňky také od nepříbuzných dárců. A právě tím se významně zvýšily šance pacientů se z nemoci uzdravit.
„Hledání dárce je poměrně složitá věc. Potřebujeme shodu deset z deseti v takzvaných genetických znacích imunity. Ta je častá u sourozenců, šance na ni je 25 procent,“ říká přednostka Šrámková.
Vhodného dárce lékaři podle ní ale hledají i v širší rodině, testují její další členy. A až když lékaři nenajdou genetickou shodu u členů rodiny pacienta, pak začínají hledat v Českém registru dárců krvetvorných buněk. Ideální dárce se v takových případech hledá v českých seznamech i zahraničních registrech.
Dárců je v Česku asi 170 000. Ani to ale nestačí
Podle jeho vedoucí Marie Kuříkové čítá seznam ve dvou českých registrech dohromady asi 170 000 dobrovolníků ochotných darovat kostní dřeň nebo krvetvorné buňky. Potřeba by jich podle ní bylo ještě asi o 30 000 víc. Celosvětově seznamy s těmito dobrovolníky evidují více než 42,5 milionu lidí.
Do registru dárců se zapisují zdraví lidé ve věku 18 až 35 let. Darovat krvetvorné buňky nebo kostní dřeň mohou do 60 let věku. Přednost se obvykle dává mladším dárcům. Ročně jsou jich vyšší desítky.
Potřebné krvetvorné buňky dnes lékaři od dárců odebírají dvěma způsoby. Buď klasicky v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí speciálního separátoru, který je vyfiltruje z krve. Druhý ze způsobů odběru neprobíhá v narkóze a dá se přirovnat k darování krevní plazmy, byť je o něco více časově náročný. Na separačním přístroji dárce stráví přibližně čtyři hodiny. Oba odběry preventivně vyžadují dvou až třídenní pobyt v nemocnici.
