Práce plastických chirurgů u pacientek s rakovinou prsu nekončí odebráním nádoru. Po takovém výkonu i hodiny pracují na rekonstrukci prsu tak, aby vypadal co nejlépe. Plastická chirurgie podle lékařů léčí nejen tělo, ale i duši pacientů.
Oprava prsu po jeho částečném nebo úplném odstranění kvůli nádorovému onemocnění spadá do oboru plastické chirurgie. A jak upozornil v debatě [25.11.] pořádané 1. LF UK Medialogy přednosta Kliniky plastické chirurgie 1. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka [FN Bulovka] doc. Martin Molitor, možností úpravy prsu po chirurgickém zásahu je více.
„Rekonstrukce prsu je velmi široká, ať už pomocí implantátů, nebo přesunem tkáně z břicha pacientky na hrudník,“ popsal doc. Molitor.
Limity v práci u pacientů s chirurgicky odstranitelným zhoubným nádorem jim udává diagnóza a hodnocení ošetřujícího onkologa. Rovněž záleží na tom, jak se k operaci, to je rekonstrukci poškozeného prsu, postaví sama pacientka. Některé z nich s ohledem na možná rizika, náročnost výkonu a třeba i věk takový zákrok odmítají. Na druhou stranu plastičtí chirurgové léčí i takové pacientky, které mají naopak až přehnaná očekávání toho, jak budou jejich prsa ve výsledku vypadat.
„Nejsme schopni splnit úplně všechno. […] Zajistíme ten objem, aby dobře vypadala v oblečení, v podprsence,“ říká přednosta s tím, že některé ženy to až přehánějí.
Náročnost rekonstrukční operace prsu se dle docenta Molitora odvíjí od rozsahu nádorového onemocnění a ozařováním poškozené tkáně v prsu. Pokud je tkáň zničena ve větším rozsahu, obvykle ji nahrazují přenosem tuku z jiné části těla ženy, často z oblasti břicha.
„Taková operace trvá asi šest hodin,“ uvedl plastický chirurg kliniky doc. Ondřej Měšťák.
Ženám po rakovině prsu chybí rehabilitace, ta mírní následky nemoci
Při menším rozsahu onemocnění plastičtí chirurgové vkládají do zasaženého prsu implantát, kdy i následná pooperační léčba je ve srovnání s prvním typem léčby přenosem tuku významně snazší, rychlejší a s menšími riziky komplikací.
Plastičtí chirurgové léčí nejen pacientky po rakovině prsu
Na klinice, při níž funguje jako první v Česku zřízené Centrum chirurgické péče o ženy s onkologickým onemocněním prsu, specialisté ale léčí také pacienty s kožními nádory, melanomy. I u nich dochází po odstranění nádoru, mnohdy větších rozměrů, k na první pohled zřejmým defektům. Především po odstranění karcinomu v obličejové části.
„My jsme schopni ten nádor nejen odstranit, ale i vykonat ten rekonstrukční výkon, aby ten výsledek byl co nejlepší,“ uvedl k výkonům přednosta kliniky.
Častěji v jarním období pak podle něj ošetřují i pacienty po úrazech horních a dolních končetin, v obličeji, pokud nejde o zlomeniny. Součástí jejich práce je obnova tkání, nervů a cév v zasažených místech tak, aby se pacienti vrátili do běžného života s co nejmenšími omezeními. Podle doc. Molitora je v chirurgii ruky možné napravit v podstatě cokoli.
„Jediná kontraindikace u ruky je totální devastace amputátu. […] To pak technicky nejde napravit, jinak jde všechno,“ uvedl.
Ženy s včas zachycenými nádory se vrací obvykle s oběma prsy
Nicméně upozorňuje, že výsledek práce při napravování poškozené ruky či nohy ovlivňuje i způsob, jakým došlo k úrazu, k narušení končetiny. Vůbec nejhůře se podle doktora Měšťáka napravují potrhané tkáně a cévy, například motorovou pilou nebo cirkulárkou. Naopak dobře se rekonstruují i léčí ostrou hranou a přímo oddělené amputáty od těla.
Proto doktor Měšťák i říká, že v plastické chirurgii je zásadní pečlivost, kdy chirurgovi musí vše naprosto sedět. S jeho slovy naprosto souhlasí docent Molitor.
„Pečlivost platí pro všechno, pak je to obrovská trpělivost a umět si pohrát s těmi tkáněmi a pracovat rychle, ale ne zas moc rychle,“ říká s tím, že i v dovednostech plastických chirurgů jsou velké rozdíly.
„Plastický chirurg s talentem a bez talentu je obrovský rozdíl,“ dodává.
I plastickou chirurgii ženou kupředu trendy
A ani plastické chirurgii se podle docenta Měšťáka nevyhýbají technologické novinky. I když jak říká, zásadní pro obor zůstává zručnost a pečlivost samotných operatérů a kvalitní chirurgické nástroje. V přístrojovém vybavení se podle něj postupně zdokonalují například mikroskopy, inovují se chirurgické techniky a metody pro podporu hojení. A na trh přicházejí stále lepší implantáty. Stejně tak se obor posouvá v oblasti výzkumu možností, jak nahradit poškozené či chybějící tkáně. Například pomocí uměle vytvořených náhražek.
„Dlouhodobě se zabýváme přenosem tukové tkáně, takzvaného fat graftingu, využitím mezenchymálních kmenových buněk pro regeneraci poškozených tkání. Využitím acelulárních biologických biomateriálů pro rekonstrukční výkony, experimentálními transplantacemi lymfatických uzlin nebo zdokonalováním rekonstrukcí prsu,“ popisuje směr ve výzkumu.
Ostravští chirurgové přišili 6letému chlapci prst u ruky a ten funguje
K zájmu o obor plastické chirurgie říká, že si nemůže stěžovat na nezájem studentů a ani lékařů ve specializačním vzdělávání. Celkově je plastických chirurgů dostatek, avšak někdy jen teoreticky. V praxi se totiž setkávají s tím, že atestovaní plastičtí chirurgové v nemocnicích chybějí. A důvod je ten, že po složení specializační zkoušky často zamíří do soukromého sektoru, kde se hodně uplatňují v estetické chirurgii. Což ostatně dokládají každoroční nárůsty počtů v Česku provedených estetických výkonů. Těch podle docenta Molitora přibývá zhruba o 20 procent každý rok.
„Estetických výkonů se na celém světě provede asi 50 milionů ročně. A drtivá většina lidí ale svůj vzhled tímto způsobem nepotřebuje řešit. Pouze menšina, převážně ve vyspělých zemích, se rozhodne řešit svůj komplex,“ vysvětluje svůj pohled na estetickou chirurgii.
Podle něj estetická medicína v podstatě léčí psychiku pacienta. Což považuje za správné. Protože jak říká, je důležité, jak člověk sám sebe hodnotí.
„A cílem je, aby byl pacient spokojen ve svém těle,“ říká s tím, že to platí pro plastickou stejně jako estetickou chirurgii.
Veronika Táchová
