Vyšší proregistrovanosti dětí u praktických lékařů se podle prezidenta ČR Petra Pavla dosáhne změnou rozložení pediatrů mezi primární a lůžkovou péčí. V nemocnicích je pediatrů přebytek a nejsou tam plně využiti, upozornil prezident.
K situaci kolem primární dětské péče především s důrazem na její špatnou dostupnost v regionech uspořádal prezident Petr Pavel v úterý 19. listopadu kulatý stůl na Pražském hradě. Diskuze se zúčastnili zástupci profesních organizací, lékařských fakult, ministerstva zdravotnictví nebo pojišťoven. A jak na setkání uvedl prezident Pavel, dostupnost dětské primární péče se v Česku zhoršuje a hrozí vážnou krizí. Také ale dodal, že se nabízejí řešení, která ale ne vždy podmiňují finanční investice.
„Nemusíme se nutně bavit o dalších zdrojích,“ uvedl na setkání prezident Petr Pavel.
Podle jeho slov by v některých oblastech vedla ke zlepšení primární péče pro děti restrukturalizace péče.
„Například máme disproporci mezi na jedné straně přebytkem pediatrů na dětských odděleních v nemocnicích, která nejsou dostatečně využívána, a naopak nedostatkem lékařů v některých částech republiky,“ doplnil.
Prezident nabídl více řešení, jak navýšit počty ambulancí
Přidal i další příklady možných opatření, která by podle něj vedla k vyšší proregistrovanosti dětí v ambulancích dětských lékařů. Konkrétně jmenoval propagaci oboru praktického lékařství pro dospělé nebo pro děti mezi studenty. Dále stipendia nebo podporu krajů a obcí, například vybavené ordinace.
Opatření by podle prezidenta Pavla měla směřovat k tomu, aby se noví lékaři dostávali do odlehlejších regionů, především pohraničí, kde jich je nejméně a jsou nejvíce potřeba.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
Dále zmínil potřebu systémové bonifikace pediatrů ze strany zdravotních pojišťoven. Což je rovněž cesta, jak podpořit otevírání ordinací v místech s nejvyšší poptávkou po dětských lékařích, ale i praktiků pro dospělé. Tady je třeba dodat, že s bonifikacemi, tedy vyššími ohodnoceními za péči, již zdravotní pojišťovny v zajišťování sítě nejen primární péče pracují několik let. V mnoha regionech, především se slabou sociální a další infrastrukturou ale ani tato opatření nevedou ke zlepšení dostupnosti zdravotních služeb a lékaře nepřivedou.
Více a lépe placených rezidenčních míst
Personálně obor pediatrie posílí podle prezidenta také navýšení nabízených rezidenčních míst pro pediatry. To je míst, kde se mladý lékař školí pod dohledem zkušeného pediatra.
„Bavíme se o řádu několika stovek milionů korun,“ dodal.
K rozdělování rezidenčních míst na posledním sněmovním Výboru pro zdravotnictví [6.11.] předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová uvedla, že ta ale nejsou stále přidělována do míst s jejich nejvyšší potřebností.
„Není problém s nemocnicemi, ale v tom, že nebyla přidělena do oblastí obcí s rozšířenou působností, kde se našel školitel, který žádá o rezidenční místo, i školenec, který by tam v budoucnu i zůstal pracovat,“ upozornila na nedostatek, který brání v zajišťování primární péče o děti v regionech s jejím kritickým nedostatkem.
Dětských praktiků už mohlo být víc, ale peníze míří do nemocnic
Dotace na rezidenční neboli školicí místa pro pediatry letos přiznalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] celkem na 70 míst. Z toho jich 27 procent připadlo fakultním nemocnicím, dalších 20 procent jiným nemocnicím. A 53 procent samostatným ordinacím pediatrů a řetězcům.
I přes žádosti o přidělení rezidenčního místa z krajů, kde je poptávka po dětských ambulancích největší, jim ale nebyla tato podpora specializačního vzdělávání přiznána. Podle Hülleové jde například o Zlínský a Olomoucký kraj. A málo úspěšní byli letos i žadatelé z Karlovarského, Ústeckého kraje a Kraje Vysočina. I v nich chybí dětem, jak dnes už každý dobře ví, praktický dětský lékař.
O špatné péči pro děti nemluví prezident Pavel prvně. Nic se ale neděje
Za stávající situace vyplácí a rozděluje dotace na rezidenční místa MZ ČR. Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění by se podpora těchto rezidenčních míst nově hradila ze zdravotního pojištění.
Návrhy na změny předloží prezident vládě i premiérovi
S potřebou navýšení počtu těchto míst souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který se kulatého stolu na Pražském hradě zúčastnil.
„Příští rok poprvé vychází o 25 procent absolventů lékařských fakult víc. A měli bychom se snažit, abychom je získali pro práci praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost,“ uvedl.
Praktických lékařů je téměř šest tisíc. Letos se vzdělává 140 zájemců o práci praktického lékaře pro dospělé, potřeba by jich ale byla až 100 dalších. Zájem studentů o rezidenční místa je podle Šonky dvojnásobný, odmítnuty jsou i dvě třetiny z nich.
„Potřebujeme navýšit tu dotaci, abychom jim mohli nabídnout podmínky, které jsou srovnatelné s těmi v nemocnicích,“ dodal.
Digitalizace zdravotnictví ukáže tu pravdu online, říká Petr Foltýn
Jako další problém, který zabírá praktickým lékařům čas, jmenoval prezident Pavel vysokou byrokracii. Uvedl, že nyní stráví praktický lékař až 40 procent pracovní doby vyřizováním administrativní agendy. Tento problém by mohla, jak uvedl, odbourat digitalizace.
Návrhy na zlepšení situace v primární péči, zvlášť v pediatrii, chce prezident dále diskutovat a analyzovat. Případně se ještě sejít se zástupci zapojených stran.
„S těmito návrhy pak půjdu jak za příslušnými ministry, tak za premiérem. A budu jim tyto návrhy předkládat, aby mohly být realizovány v poměrně krátké době,“ řekl na setkání.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky [UZIS] je v Česku bez registrace u praktického dětského lékaře více než 130 tisíc dětí a dospívajících. A i když se dostupnost péče praktických lékařů pro dospělé v posledních letech zlepšuje, tak bez svého praktika v Česku stále zůstává 850 tisíc dospělých pojištěnců.
–ČTK/VRN–
