Mohou křížovky a hry zabránit demenci? Odborníci říkají, že odpověď na tuto otázku je sama o sobě složitou luštěnkou. V principu to smysl ale dává. Když cvičíme, posilujeme svaly, bráníme jejich ochabování. A jak je to u mozku?
Odpověď na tuto otázku, i když nejednoznačnou, dává článek Can Crosswords and Games Prevent Dementia? listu The New York Times [NYT]. Upozorňuje, že na základě úvahy o prospěšnosti procvičování mozku vzniklo mnoho tréninkových aplikací a zřejmě za ním stojí i rozšíření hlavolamu sudoku do světa. Rovněž se vydávají knihy s bezpočtem sudoků, křížovek a logických záhad. To vše podněcuje i výzkum toho, zda trénování kognitivních schopností má opravdu požadovaný účinek.
„Studie prokázaly, že například hraní her, které vyžadují přemýšlení, zlepšuje poznávací schopnosti – ale nejenom toho úkolu, který se v nich řeší, ale i podobných úkolů. To ale není až tak překvapivé,“ říká profesor kognitivní neurovědy a představivosti na Western University v Ontariu Adrian Owen.
Podle něj je dokázáno, že hraní jednoho typu hry má celkově pozitivní účinek při řešení úplně odlišných úkolů. Důvod? Kdo si zlepšuje paměť zapamatováním telefonních čísel, tak si lépe pamatuje i jiné údaje. Až tak jednoduché to ale není.
„Trénování mozku pomáhá v tom smyslu, že pokud se chcete učit hrát na housle, půjde vám to lépe, když budete hru na housle cvičit,“ vysvětluje doktor Owen, ale i dodává: „Ale když se učíte hrát na housle, zlepšíte se ve hraní na trumpetu? Samozřejmě, že nikoliv.“
Jsou tu ale i odborné studie. Jedna z nich zjistila, že zdraví starší dospělí, kteří hráli hry, v nichž se čas na splnění úkolů zkracuje, vykazovali po deseti letech o 29 procent nižší riziko demence. Rovněž lidé, kteří hráli paměťové hry nebo hry, v nichž se řešil nějaký problém, vykazovali nižší riziko onemocnění, ačkoliv ne o moc nižší než lidé, kteří žádné hry nehráli.
Koníčky a namáhání mozku prospívá tak jako tak
„Pokud je něco mentálně náročného, tak je možné, že je to pro mozek vhodné,“ říká profesorka psychologie na americké Clemsonově univerzitě Lesley Ross.
Podle ní každodenní koníčky a činnosti, kam patří třeba řešení křížovek, hraní deskových her, čtení knih nebo novin a výuka cizího jazyka, zpomalují pokles kognitivních funkcí. Argumentuje dalšími studiemi, které prokázaly, že lidé, kteří se častěji věnují aktivitám, které stimulují kognitivní funkce, snižují riziko jejich oslabení.
„Jedna z nich například zjistila, že mezi dospělými, kteří jsou postiženi demencí, těm, kteří pravidelně luští křížovky, se zpozdil nástup oslabování paměti o více než dva roky ve srovnání s těmi, kteří křížovky neluštili,“ doplnila profesorka.
Také ale dodává, že studie každodenní aktivity nejsou srovnatelné. Říká, že zlatým grálem vědy a medicíny by bylo prokázání definitivního vztahu mezi koníčky, které podporují kognitivní funkce a snižováním rizika demence. Jinými slovy současné důkazy poskytují pouze vztah, nikoliv přímou souvislost, upozorňuje.
Kognitivní záloha brání demenci
NYT uvádí, že když byli odborníci dotázáni, jak může některá z aktivit, jako jsou speciálně vyvinuté počítačové hry nebo křížovky, mozku pomáhat, zmínili teorii „kognitivní zálohy.“ Ta pracuje a staví na předpokladu, že čím více těmito aktivitami posilujeme „mentální svaly v mozku,“ tím lépe odoláváme demenci.
„Tyto aktivity pravděpodobně nezabrání poškození mozku, které vedou k demenci. Ale když někdo onemocní Alzheimerovou nemocí, pak je ona kognitivní záloha schopna potlačit její působení a oddálit nástup příznaků o několik málo let,“ vysvětluje vedoucí neurologického oddělení na Stony Brook University Renaisssance School of Medicine Joe Verghese.
Tuto teorii podle něj podporuje výzkum prokazující, že lidé s vyšším vzděláním trpí nižším rizikem vývoje demence. Což potvrzuje doktor a ředitel Mount Sinai Alzheimer´s Disease Research Center z New Yorku Samuel Gandy. Odvolává se na výzkumy, z nichž plyne, že lidé, kteří zastávají kognitivně náročná zaměstnání, jsou v menším ohrožení rozvoje neurodegenerativní nemoci.
„Je tedy možné, že koníčky, které stimulují mentální stav, mají podobné účinky,“ říká.
Podle něj se odborníci vždy shodnou v tom, že fyzické a sociální aktivity stimulují kognitivní funkce a chrání před poklesem jejich výkonnosti. A hlavně, že podobnými aktivitami se nedá nic zkazit.
Lidem i lékařům pomáhají moderní technologie
Lidem jsou dnes v procvičování mozku stále více nápomocny moderní technologie. Což platí i pro zdravotníky. Například, když psychologové zkoumají, jak zlepšit poznávací schopnosti pacientů, využívají počítačové hry vyvinuté za účelem zlepšení specifických stránek myšlení. Avšak podle doktora Owena neexistuje způsob, jak kognitivní rezervu změřit. A jen obtížně se říká, zda ji hry trénující mozek skutečně vylepšují.
„Co se týče speciálních her na trénování mozku, zde se názory liší. Avšak hry, které stimulují kognitivní funkce, rozhodně neuškodí. Pokud se hrají s mírou,“ vysvětluje.
Některé hry trénující mozek podle něj učí lidi strategii, jak se zlepšit v rozpoznávání určitých mentálních vzorců. V jiných hrách se má mozek zase trénovat postupným zvyšováním rychlosti a obtížnosti řešení problémů. Lékař Samuel Gandy tvrdí, že tyto hry mohou zvýšit a posílit spojení mezi neurony, synapse.
„Může platit, že pokud máme více synapsí, pak můžeme o některé přijít, aniž by nás to poškodilo,“ říká.
Podle doktora Owena ale mají lidé i tady zachovat kritické myšlení. Což podle něj mimo jiné značí i neplatit peníze za hry, které slibují, že „zabrání rozvoji demence na sto procent“. Ano, neublíží, ale ani nemusí pomoci, doplňuje kolegu Samuel Gandy.
