Na čištění odpadních vod se mají podílet i farmaceutické firmy působící v dané zemi. Změnu přináší nově schválená směrnice Radou EU. Rozsah spolufinancování stanoví až její zařazení do národní legislativy. K tomu má dojít do dvou až tří let.
Na novou povinnost již reagují zástupci farmaceutických firem. A tvrdí, že zavedení finanční spoluúčasti na čištění odpadních vod ohrozí dostupnost léků v dané zemi. To proto, že zvýší náklady výrobcům a dodavatelům farmak. Pro přijetí směrnice, která se vztahuje na farmaceutický a kosmetický průmysl, hlasovalo v Radě čtyřiadvacet zemí. Jejím cílem je zavedení čtvrtého stupně čištění odpadních vod, které zachytí i velmi malé částečky ve vodě, takzvané mikropolutanty.
„Celkově odhadujeme náklady na kvarterní čištění v ČR ve výši 5 až 10 miliard korun. Kromě vstupních investic je potřeba zohlednit i náklady na provoz. Odhady naznačují, že jde celkem o pět až šest procent obratu celého farmaceutického a kosmetického průmyslu v Česku,“ vyčísluje finanční dopady nové povinnosti výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem [ČAFF] Filip Vrubel.
Upozorňuje, že farmaceutický průmysl nepatří mezi původce největšího počtu a objemu polutantů v odpadních vodách. A dále, že směrnice vztahuje povinnost pouze na farmaceutický a kosmetický průmysl. Jiná odvětví průmyslu do legislativy Rada nezahrnula.
„Toto rozhodnutí vnímám jako další důkaz nepochopení potřeb farmaceutického průmyslu. Ačkoliv od evropských představitelů slýcháme, že je potřeba posílit konkurenceschopnost farmaceutického sektoru v EU,“ říká k nové povinnosti místopředseda představenstva ČAFF a Finance and Business Manager společnosti Gedeon Richter Marketing ČR Martin Bolcek.
Farma firmy se mají podílet na čištění odpadních vod
Bolcek odkazuje i na výpočet evropské asociace Medicines for Europe, která sdružuje evropské výrobce a dodavatele generických a biosimilárních léků. Podle ní případné zvýšení nákladů, třeba i jen o jeden cent na tabletu, jak uvádí, zásadně ovlivní dostupnost léků. Například antibiotik, léků na cukrovku, rakovinu, zánětlivá střevní onemocnění, epilepsii nebo nemoci oběhové soustavy.
„Na rozdíl od kosmetického průmyslu nemůže farma průmysl ani reagovat na tento náklad zdražením. Neboť ceny většiny léků na předpis jsou v Česku zastropovány,“ říká Vrubel.
Připomíná i zavedou praxi výrobců léků, kteří již nyní snižují výskyt odpadních látek ve vypouštěných vodách. V továrnách instalují vlastní čističky.
Směrnice nechává povinnosti na národních politikách
Jelikož ale jde o směrnici EU, kterou musejí unijní země sice naplnit, tak závisí na národních politikách, jak ji implementují do svých vnitrostátních zákonů. A jak dosáhnou daného cíle, který stanovuje tato evropská směrnice. S jejím přijetím do české legislativy se dle vedení ČAFF počítá do dvou až tří let. A teprve podmínky, za jakých se implementuje do českých zákonů, určí skutečné dopady na farmaceutický a kosmetický průmysl.
„Na národní implementaci se ale zatím nepracuje. A není tak možné uvést, zda český stát využije možnosti až 20procentního kofinancování, či zda nevyjme z povinnosti některé firmy dodávající třeba kriticky důležité léky,“ shrnuje Vrubel.
Za připomenutí pak stojí, že v polovině letošního října zahrnula vláda farmaceutický průmysl mezi strategická odvětví v přijaté Hospodářské strategii ČR. Dokument upravuje výzvy České republiky do roku 2040. To znamená, že by se na podporu a rozvinutí farmaceutického průmyslu stejně jako na obranný nebo automobilový průmysl měly současná, ale i budoucí vlády, ve svých rozhodnutích více zaměřovat.
–RED–
