Dostupnost dětských ambulantních lékařů už by se mohla zlepšit v regionech s jejich mizivou přítomností. Musely by do jejich ambulancí ale směřovat dotace na rezidenční místa pro lékaře. Ty si často ale stáhnou dětská oddělení nemocnic.
Dotace na rezidenční neboli školicí místa pro pediatry letos přiznalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] celkem na 70 míst. Z toho jich 27 procent připadlo fakultním nemocnicím, dalších 20 procent jiným nemocnicím a 53 procent samostatným ordinacím pediatrů a řetězcům. Uvedla to na sněmovním Výboru pro zdravotnictví [6.11.] předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.
„Není problém s nemocnicemi, ale v tom, že nebyla přidělena do oblastí obcí s rozšířenou působností, kde se našel školitel, který žádá o rezidenční místo, i školenec, který by tam v budoucnu i zůstal pracovat,“ upozornila na nedostatek, který brání v zajišťování primární péče o děti v regionech s jejím kritickým nedostatkem.
Systém pediatrické péče skončí, varuje za dětské praktiky Šebková
I přes žádosti o přidělení rezidenčního místa z krajů, kde je poptávka po dětských ambulancích vůbec největší, jim ale nebyla tato podpora specializačního vzdělávání přiznána. Podle Hülleové jde například o Zlínský a Olomoucký kraj. A málo úspěšní byli letos i žadatelé z Karlovarského, Ústeckého kraje a Kraje Vysočina. I v nich chybí dětem a dospívajícím praktický dětský lékař.
Jen dětské ambulance v nemocnicích nestačí
Předsedkyně sdružení dále upozornila, že potřebu dětských lékařů v primární péči nevyřeší ordinace fungující při dětských lůžkových odděleních v nemocnicích. Těch je podle ní nyní v Česku asi čtyřiapadesát. A ukazuje se, že jejich zřizování v nemocnicích nepřináší do praxe očekávané výsledky. Počty registrovaných dětských pacientů v nich jsou totiž ve srovnání s běžnou ambulancí pediatra podstatně nižší.
„Je tam vidět i určitá neefektivita, kdy na jeden úvazek lékaře s atestací v průměru připadá polovina toho, co registruje praktický lékař v samostatně stojící ordinace,“ vysvětlila Hülleová s tím, že praxe jasně ukazuje, že jde o nefunkční řešení pro zdravotní oblast s nejslabším pokrytím.
Lidé v Aši jsou bez zdravotní péče. Prezident Pavel z toho přestal i mluvit
To je důvod, proč by mělo být prioritou ministerstva zdravotnictví směřovat dotace na rezidenční místa mimo nemocnice. Především pak do oblastí s nejhůře dostupnou primární péčí pro děti a dorost. Určující pak podle ní mohou být mapy zdravotních pojišťoven, které ukazují zasíťování země touto péčí.
„Je třeba si uvědomit, že jeden pediatr, který by přešel z dětského oddělení, by mohl znamenat jednoho praktického lékař pro více než jeden tisíc dětí,“ řekla doktorka Hülleová.
Pediatři v dětských ambulancích nemocnic
Podstatně odlišný náhled na situaci v ambulantní pediatrii ale nabízí předseda České pediatrické společnosti prof. Jiří Bronský. Podle něj ambulance primární péče zřizované v nemocnicích pomáhají s řešením personální krize v pediatrii. A rodičům nabízejí volné kapacity pro registraci jejich dětí.
„Průměrná kapacita nemocniční pediatrické ambulance činí kolem 700 registrovaných dětí. Což se téměř vyrovná počtu, které mají běžné ordinace praktických lékařů pro děti a dorost,“ namítá profesor Bronský.
Tyto údaje podle něj jasně ukazují, že nemocniční pediatrické ambulance hrají nezastupitelnou roli při poskytování primární péče dětem a dospívajícím.
„Jejich význam stále roste, protože pomáhají ulevit samostatně ordinujícím pediatrům, kteří čelí vysoké pracovní zátěži. Představují efektivní řešení současných problémů primární péče a Česká pediatrické společnost jejich další rozšiřování jednoznačně podporuje,“ říká profesor Bronský.
Zdravotní péče o děti se v ČR rozpadá. Upozorňuje na to už i ÚZIS
Dodává, že podle průzkumu tyto ordinace v nemocnicích pečují o téměř 30 tisíc dětí. A do budoucna se podle něj počítá s tím, že kapacita těchto ambulancí poroste. Otevření nových ordinací primární péče totiž plánují další dětská oddělení nemocnic.
Takové směřování v primární péči o děti a dorost nerozporuje ani doktorka Hülleová, když na jednání sněmovního výboru: „Co víme již nyní, že není zajištěna propustnost z dětských oddělení nemocnic do primární péče. A že pokračuje negativní trend v poměru počtu pediatrů na dětských oddělení ku praktickým dětským lékařům.“
V minulosti podle ní činil tento poměr 1:2 nebo i mírně výše. Nyní se poměr pediatrů na dětských odděleních v nemocnicích a v primární péči vyrovnává, tedy se blíží poměru 1:1.
Změna v přidělování peněz na rezidenční místa
Podle poslankyně Výboru Romany Bělohlávkové [KDU-ČSL] musí dojít v rozdělování podpor pro rezidenční místa u pediatrické specializace v příštím roce ke změně.
„Ten nepoměr [pediatři v nemocnicích a v samostatných praxích, pozn. red.] je naprosto jednoznačný,“ uvedla na jednání.
Ministr Válek navrhne změnu studia pediatrů. Chce je dostat do ambulancí
V této souvislosti upozornila doktorka Hülleová i na nepoměr v zastoupení ministerské akreditační komise, která posuzuje přidělování podpor na rezidenční místa. Podle ní mají v komisi převahu zástupci ze segmentu nemocniční sítě. Stejně tak musí podle poslankyně Bělohlávkové co nejdříve dojít k restrukturalizaci nemocniční dětské péče.
„Protože to současné nastavení už zdaleka neodpovídá realitě, jakou žijeme. A jakým způsobem je dětem péče poskytována,“ vysvětlila.
Veronika Táchová
