O vedení České stomatologické komory [ČSK] na další čtyři roky se rozhodne v sobotu 9. listopadu na jejím sněmu v Brně. Post prezidenta Komory obhajuje Roman Šmucler, ale nově se o něj uchází Barbora Malíková a Lubomír Beran.
Posledně jmenovaný kandidát působí v Ostravě, kde vede zubní pohotovost pro Moravskoslezský kraj. Barbora Malíková vykonává zubní praxi v Praze, je členkou Správní rady VZP ČR nominovanou Pirátskou stranou.
Stávající prezident ČSK Roman Šmucler vede Komoru druhé čtyřleté volební období. Pokud svůj post obhájí na další čtyři roky, chce podle svých slov i najít svého následovníka v čele Komory.
„Máme jednu z nejmladších stomatologií v Evropě s neustále se snižujícím věkovým průměrem. Což v české medicíně nemá obdoby,“ vypíchl jednu z mimořádností Šmucler.
K tomu, co se mu za jeho působení ve vedení Komory podařilo, řekl následovné.
„Podařilo se navýšit úhrady, zavést nová ošetření na pojišťovnu hlavně pro děti a handicapované.“
Síť zubních ordinací je v Česku podle jeho slov stabilizovaná. Zubních lékařů je podle dat Komory asi 9 tisíc, v součtu jde o 7 500 pracovních úvazků.
„Jakkoli nejsilnější ročníky odešly do penze, zdvojnásobili jsme proregistrovanost pacientů,“ tvrdí Šmucler.
Podle loňských údajů Komory u nás bylo bez registrace u stomatologa, to znamená bez hrazené zubní péče z veřejného pojištění, asi 600 tisíc lidí. Část z nich si podle Šmuclera hradí zubní ošetření z vlastních prostředků a další část si stomatologa ani nehledá.
Platby za péči z pojištění se mají podle Berana zvýšit
Podle dalšího kandidáta na prezidenta ČSK Lubomíra Berana je dostupnost zubní péče pro pacienty v Česku na špatné úrovni. Řešení vidí ve zvýšení ceny za práci zubních lékařů.
„Myslím si, že úhradová vyhláška je silně podhodnocená a nekoresponduje s prací zubního lékaře,“ řekl ve veřejné debatě, kde představoval svůj program.
V roce 2023 šlo z veřejného zdravotního pojištění do stomatologie 16,9 miliardy korun. Na zdravotní péči šlo v témže roce celkem 456,6 miliardy. U stomatologů, kteří mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, se z nich hradí preventivní prohlídky, rentgeny, trhání zubů a jiné základní výkony.
Vývoj nákladů na zubní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění
| Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | Nárůst 2018/2023 |
| Náklady | 11,15 | 12,17 | 13,7 | 13,84 | 15,17 | 16,95 | + 5,8 mld kč |
| Meziroční růst | – | + 9,1 | +12,6 | + 1,1 | + 9,5 | +11,8 | + 52,1 % |
[Zdroj: ČTK]
Do poloviny roku 2026 se budou z pojištění hradit zubní výplně z amalgámu, poté začne platit zákaz jejich používání. Již nyní od amalgámu většina zubařů ve svých praxích ale upouští. Po zákazu amalgámu pojišťovny začnou platit bílé nevrstvené výplně nebo přispějí na úhradu kvalitnější vrstvené plomby z bílého materiálu.
I po konci amalgámu uhradí pojišťovny nejlevnější zubní výplň
Kandidát na prezidenta ČSK Beran uznává, že v některých regionech mají lidé potíž sehnat zubního lékaře, který by je registroval a vykazoval péči na pojišťovnu. V důsledku toho pak lidé chodí za ošetřením na pohotovosti. Částečně by podle Berana mezery v dostupnosti zubařů v některých regionech vyřešily mobilní ordinace. Ty by do obcí, kde lékař chybí, zajížděly několikrát do měsíce. Soustředit se chce také na prevenci vzniku zubních kazů. Důležité je podle něj zejména děti naučit, jak si mají správně zuby čistit.
„Je potřeba obnovit preventivní prohlídky ve školách a školkách,“ uvedl.
Tuto praxi několikrát v minulosti zmiňoval i stávající prezident ČSK Roman Šmucler.
Podle Malíkové není jasné, zda je zubařů dostatek
Třetí kandidátka Barbora Malíková na svém webu uvádí, že podle jejího názoru není členům Komory jasně komunikováno, jaké konkrétní cíle má profesní organizace.
„Komora je jediná, kdo má potenciál říci, jak má stomatologie v České republice vypadat, od úhrad po specializační vzdělávání. Má přicházet s opatřeními, která jsou prodiskutovaná s Vědeckou radou ČSK, odbornými společnostmi a ostatními odborníky,“ uvádí.
Podle ní není ani jasné, zda je, nebo není zubních lékařů v Česku nedostatek. Počet podle ní vypadá dostatečný, podle metodiky OECD ale je v EU průměrný. Roli v tom hrají používané metody, věk, ale i pohlaví lékařů, protože péče o děti bude znamenat sníženou kapacitu.
„Dá se to analyzovat a teprve poté se můžeme bavit o tom, jestli je naše kapacita jako segmentu dostatečná,“ tvrdí zubní lékařka.
Na svých stránkách dále uvádí, že v březnu 2024 ukončila své členství v Pirátské straně. To kvůli kandidatuře do vedení profesní organizace.
–ČTK/RED–
