Lékařská fakulta Masarykovy univerzity [LF MU] v Brně reaguje na poptávku po neurovědcích. V příštím akademickém roce otevře nový a v Česku vůbec první magisterský studijní program Neurovědy.
Na nově zaváděný magisterský obor Neurovědy na LF MU v Brně pak přímo naváže již v praxi zavedené doktorské studium. A jak upozorňuje garant nového studijního programu docent Robert Roman, brněnská lékařská fakulta drží i akreditaci pro habilitační a profesorské řízení v oboru.
„Na mnoha světových univerzit řeší zvýšenou poptávku po kvalitních vědeckých pracovnících v této oblasti už v rámci pregraduální přípravy. To formou magisterského studia. V Česku tento magisterský program doposud chyběl,“ vysvětluje důvody otevření nového programu docent Roman.
Zájemcům tak od příštího akademického roku fakulta nově nabídne možnost komplexního kariérního růstu v dané specializaci.
LF MU otevře nový studijní program Neurovědy
Program Neurovědy s přesahem do mnoha jiných oborů je určený absolventům studijních programů psychologie, ekonomie, sociologie, přírodovědných a dalších příbuzných oborů. Za čtyři semestry se studenti blíže seznámí s teoretickými základy neurověd. Ale i si osvojí praktickou práci ve výzkumu.
„Masarykova univerzita dnes disponuje početnou skupinou neurovědců z různých oborů. Ať už to jsou psychologové, neurologové, psychiatři, molekulární a celulární biologové, neuroanatomové, neurofyziologové, neurofarmakologové nebo biomedicínští inženýři,“ jmenuje docent Roman konkrétní profesní specializace.
Masarykova univerzita má centrum pro vývoj léků na vzácné nemoci
Absolventi programu se podle něj uplatní přímo v akademické oblasti jako výzkumní pracovníci v experimentálním nebo klinickém výzkumu neurověd. Dále i v jiných příbuzných oborech nebo v institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi v privátní sféře. Možností uplatnění je tak nespočet a zřejmě se jejich portfolio v budoucnu podle očekávání odborníků ještě rozšíří.
„Neurovědy pronikají do stále více výzkumných oblastí a zároveň se nejen na Masarykově univerzitě zvyšuje počet řešených projektů,“ potvrzuje trend docent.
Společně s ním tak roste poptávka po neurovědcích, kteří se dokáží zapojit do vědního oboru a přispět tím třeba i k některým nikoliv zanedbatelným objevům.
Dnes se neurovědy zaměřují například na výzkum neuroplasticity. To je schopnost mozku a nervového systému upravovat spojení mezi neurony a jejich funkčními vlastnostmi v reakci na různé podněty. Dále třeba na pátrání po původu Alzheimerovy choroby s využitím vypěstovaných „miniaturních mozečků“, takzvaných mozkových organoidů, ale i na vývoj umělých inteligentních systémů inspirovaných neuronovými sítěmi.
–RED–
