Dlouhodobý tlak na zdravotníky způsobený nedostatkem pracovních sil a rostoucí poptávkou po zdravotnických službách by měla do budoucna pomoct řešit umělá inteligence a investice do moderních technologií a automatizace.
Zjednodušeno řečeno se jedná o intenzivnější zavádění pracovních postupů s využitím moderních technologií i ve zdravotnictví. To znovu vyplynulo z každoročního průzkumu Philips Future Health Index 2024. To je největší globální studie svého druhu, letos se jí zúčastnilo téměř tři tisíce vedoucích pracovníků ve zdravotnictví z celého světa.
„Výsledky průzkumu na první pohled jasně ukazují znepokojivý trend, který roky trápí i české zdravotnictví. Nedostatek personálu a dlouhé čekací doby, které ztěžují lidem včasný přístup k lékařské péči,“ říká ředitel české divize zdravotnických systémů společnosti Philips Tomáš Vavrečka.
Doplňuje, že se jedná o globální problém všech vyspělých zdravotnických systémů. Rostoucí tlak na dostupnost péče se ale objevuje už nejen v odlehlých a venkovských regionech, ale dokonce i ve velkých městech.
V problémech je financování zdravotnických systémů
V průzkumu většina vedoucích pracovníků ve zdravotnictví [81 %] také uvedla, že problémy s financováním zdravotnického systému mají přímý dopad na pacienty. Trendem posledních let zejména v Evropě se pak stalo, že většina peněz, které mají jít na zdravotní péči, jdou na platy a mzdy a vůbec odměny lékařů a zdravotníků.
Přidání praktikům je zrada pacientů, říká Edita Müllerová z Revma Ligy
Podle průzkumu se deficitní hospodaření neprojevuje jen v dostupnosti zdravotní péče, ale i běžném chodu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Ty ne vždy mají peníze například na investice do modernizací či nového vybavení.
„Téměř tři z pěti dotazovaných vedoucích pracovníků ve zdravotnictví [59 %] nejsou schopni investovat do nového či pokročilejšího zdravotnického vybavení či technologií. Zároveň 89 procent z nich plánuje růstové strategie s cílem obsloužit více pacientů nebo rozšířit služby,“ uvádí Vavrečka.
V plné dostupnosti nových léků patří ČR mezi vůbec nejhorší v EU
Doplňuje, že například v západní Evropě se tak nyní stává čím dál běžnější využití repasovaných přístrojů s nejnovějším softwarem namísto pořízení zcela nových. Díky tomu může být využita značná část komponentů z původního přístroje. Což snižuje náklady a zároveň šetří spoustu materiálu.
„V Česku nákup repasovaných zdravotnických systémů zatím natolik rozšířený není,“ říká Vavrečka s tím, že se ale i u nás najdou výjimky.
Například v karlovarské krajské nemocnici ušetřili peníze prostřednictvím upgradu magnetické rezonance. V praxi došlo k softwarovému vylepšení přístroje, zatímco jádro se supravodivou cívkou zůstalo původní. Tamní lékaři tak využívají přístroj s vysoce kvalitními snímky. Rychleji a přesněji tak stanovují diagnózy.
Personální kapacity a automatizace jako součást řešení
Průzkum Philips Future Health Index 2024 i letos zaznamenal to, co zaznamenává každý rok. Psychický stav zdravotníků se vlivem přetížení zhoršuje. Téměř dvě třetiny [66 %] nemocničních ředitelů a lékařů potvrzují zvýšený výskyt syndromu vyhoření, stresu a problémů s duševním zdravím u svých zaměstnanců. Pracovních sil není přitom dostatek.
Průzkum uvádí, že 77 procent dotázaných manažerů se obává zpoždění v poskytování péče kvůli nedostatku personálu. A to způsobuje prodloužení čekacích lhůt na vyšetření [60 %] a zákroky [57 %]. Zpožděný či omezený přístup k vyšetření, diagnostice a prevenci uvedlo 54 procent dotázaných.
Zdravotní péče o děti se v ČR rozpadá. Upozorňuje na to už i ÚZIS
Ředitelé nemocnic, primáři a vedoucí lékaři v průzkumu rovněž opět potvrdili význam zavádění procesů automatizace a nasazení digitálních technologií. To proto, aby došlo ke snížení vysoké administrativní zátěže lékařů či sester a zefektivnění pracovních postupů.
Podle Tomáše Vavrečky využití umělé inteligence při vyšetřeních přitom nemusí být záležitostí jen těch největších zdravotnických zařízení. Za příklad dává nemocnici v Jablonci nad Nisou. Díky kombinaci nejmodernějšího spektrálního CT a softwarových aplikací získávají tamější doktoři přesné snímky z CT i v těch případech, kdy byli dříve odkázáni na rozmazané a špatně čitelné snímky. A dostávají je i výrazně rychleji.
„Denně vyšetříme na novém Spectral CT 7500 se širokým detektorem asi 50 pacientů. Plnohodnotné vyšetření mozku nyní dokážeme provést za patnáct minut. To je o deset minut méně, než tomu bylo dříve. Vyšetření kolena se zkrátilo z průměrných dvaceti na třináct minut a podobně. Stihneme za den vyšetřit více pacientů,“ popsal již dříve na Zdravé Zprávy praktické přínosy nových technologií primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice Jablonec Jaromír Frydrych.
–RED–
