Zdravotnické prostředky upraví samostatný zákon o kategorizaci zdravotnických prostředků. S jeho platností se počítá od poloviny roku 2025. Změnu již schválila [30.10.] vláda. Stejně tak přijala novelu o veřejném zdravotním pojištění.
Seznam zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz je nyní součástí zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Přináší to do praxe podle Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] komplikace. S tím, jak vstupují na tuzemský trh a do úhrad nové zdravotnické prostředky, je třeba zákon často novelizovat. To by měla podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka [TOP 09] zjednodušit právě úprava zdravotnických prostředků v samostatném zákoně. Norma se bude upravovat jednou či dvakrát ročně, uvedl ministr.
„Cílem nové právní úpravy je, aby bylo možné efektivně a včas reflektovat potřeby společnosti a další vývoj v této dynamicky se rozvíjející skupině zdravotnických technologií,“ vysvětlují pak zástupci resortu.
Zdravotnickými prostředky se rozumí široké portfolio výrobků používaných ve zdravotnictví. Jde například o obvazy, chirurgické nástroje, pomůcky k šití. Dále o inkontinenční a stomické pomůcky, berle, vozíky, ale také implantáty jako náhrady kloubů, pomůcky pro stomatologii, kardiostimulátory, bionické protézy pro amputace. Do skupiny zdravotnických prostředků patří také zdravotnické informační systémy a diagnostická zařízení.
Novela o veřejném zdravotním pojištění
Do Sněmovny postoupila po včerejším [30.10.] schválení vlády i novela zákona o veřejném zdravotním pojištění [Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění]. S její platností se počítá od roku 2026.
„Jde skutečně o klíčový zákon, který dlouhodobě přispěje k tomu, aby se zlepšilo veřejné zdraví. To znamená zvýšení dožití ve zdraví, snížení předčasných úmrtí v důsledku vážných onemocnění a posílení přeshraniční péče,“ slibuje si od úpravy ministr zdravotnictví Válek.
Dokonce o novele hovoří jako o ústavním zákonu: „Jde o natolik významnou a důležitou novelu, že o ní s jistou nadsázkou lze mluvit jako o zdravotní Ústavě“.
I pacienti chtějí mluvit do zdravotních politik. Zájem o to ale není
Jednou z nejvíce vyzdvihovaných změn je zvýšení limitu finančních prostředků, které mohou zdravotní pojišťovny vydat na zdravotní prevenci svých pojištěnců. Podle Válka půjde až o šestinásobek oproti současnému rozpočtu směřovaného do fondu prevence. Z něj se bonusy pro pojištěnce vyplácejí. Při letošním rozpočtu na zdravotní péči v objemu zhruba 500 miliard korun by mohly pojišťovny z fondů prevence vyplatit na bonusech až 15 miliard korun. Jak ale upozorňuje ministr Válek, má to ale i jednu zásadní podmínku.
„Je ale třeba dodat, že tyto navýšené prostředky bude možné využívat pouze při vyrovnaném hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl.
Novela ruší rezervní fond a přináší jiný obecně prospěšný
A je tu další zásadní změna a tou je zrušení rezervního fondu zdravotních pojišťoven, na kterém povinně drží rezervu v objemu 1,5 procenta vybraného pojistného. Tato rezerva slouží k případnému krytí schodů základního fondu. A dále ke krytí hrazených služeb v případech výskytu hromadných nemocí nebo přírodních katastrof, jakou byla pandemie covidu-19.
Tento fond nově nahrazuje fond obecně prospěšných činností, ze kterého se ale nebudou hradit přímo zdravotní služby pro pojištěnce. Fond poslouží k financování rozvoje a zvyšování kvality zdravotnictví, uvedl již dříve resort. Konkrétně by se z něj mimo jiné hradily třeba stipendijní programy pro lékaře v předatestačním vzdělávání a činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS].
„Mohou skrze něj například podpořit vytvoření stipendijních programů pro lékaře tam, kde je horší dostupnost péče. Případně podpořit pacientské organizace,“ řekl ministr.
Péči v českém pohraničí zajistí Němci či Rakušané. Ale chybí úhrady
V poskytování hrazené péče pak novela umožňuje podle Válka pojišťovnám uzavřít smlouvy se zahraničními poskytovateli péče mimo území ČR. To pokud není v zákonném dosahu zdravotní služba poskytovaná v zařízení na území České republiky. Typicky by mohlo jít o úhradu péče v příhraničí, kde se lidé potýkají se slabým pokrytím smluvních poskytovatelů.
Hrazená zubní péče a nejlevnější bílá plomba
Zákon zasahuje i do zubní péče, kde upravuje úhradu bílých zubních výplní dospělým. Dětem a těhotným ženám hradí bílé plomby pojišťovny již nyní. Reaguje tím na zákaz používání amalgámu ve stomatologii v roce 2026.
„Plně hrazené budou nevrstvené kompozity a chemicky nebo duálně tuhnoucí výplně. Ostatní výplně budou hrazené částečně,“ uvedl ministr Válek.
I po konci amalgámu uhradí pojišťovny nejlevnější zubní výplň
Pojišťovny tak svým dospělým klientům uhradí nejlevnější variantu bílé zubní výplně. To je nevrstvená výplň z fotokompozitu o tloušťce do cca 4 mm. Na kvalitnější a lépe vypadající vrstvené výplně pojišťovny svým klientům přispějí alespoň částečně.
„Všechno prakticky rok diskutujeme v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Doufám, že k prvnímu čtení dojde brzy,“ řekl k novele ministr Válek s tím, že je otevřený pozměňovacím návrhům. Pokud jsou rozumné a propacientské, dodal.
–VRN/ČTK–
