Akademickou prémii neboli Praemium Academiae udělovanou Akademií věd ČR [AV ČR] převzal v pátek 25.10. spolu s dalšími vědci Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR za úspěchy v oblasti léčby poruch růstu.
Akademické ocenění, ke kterému se váže finanční podpora výzkumu v objemu 30 milionů korun na dobu šesti let, převzal s Pavlem Krejčím také Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR a Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Třicetimilionový grant mohou ocenění čerpat v následujících šesti letech na úhradu nákladů spojených s výzkumem, mzdami nebo na pořízení technického vybavení.
„Je to finanční, ale i symbolické ocenění vědecké excelence našich laureátů,“ uvedla při předávání prémie předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
„Jsou skutečně těmi nejlepšími z nejlepších a jejich práce mimořádným způsobem rozvíjí vědu i možnosti české společnosti jako celku,“ dodala.
Od roku 2007 obdržely Akademickou prémii čtyři desítky osobností. Přehled oceněných je uveden na následujícím odkazu.
RNDr. Pavel Krejčí, Ph.D. a léčba poruch růstu
Výzkumu růstových faktorů klíčových pro mezibuněčnou komunikaci se Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR věnuje více než 20 let. A za svou práci sklízí úspěchy. Kromě mnoha výsledků publikovaných v předních vědeckých časopisech se zasloužil také o tři praktické kroky. A sice, založil klinický registr pacientů s achondroplazií a svými poznatky přispěl k vývoji dvou léků pro achondroplazii. Prvním z nich, vosoritide, se od roku 2022 léčí i děti s achondroplazií v Česku. Druhý z léků se nyní testuje a je v druhé fázi klinického hodnocení, které probíhá v Japonsku.
Mezinárodní tým vědců z České republiky, Japonska a Spojených států vedený Pavlem Krejčím v této oblasti objevil, že růstové problémy spojené s achondroplazií se dají zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, RNA aptameru. Ta blokuje spouštěcí signál receptoru FGFR3 a zabraňuje jeho aktivaci.
Achondroplazie, nejrozšířenější genetická porucha růstu kostí, způsobuje malý vzrůst spojený s dalšími zdravotními problémy. Ročně se v Česku narodí 4–5 dětí s touto poruchou. Způsobuje ji mutace genu pro receptor FGFR3, která vede ke zvýšené aktivitě fibroblastových faktorů v rostoucí kosti.
Pavel Krejčí po získání doktorského titulu strávil 13 let v USA, kde pracoval v Cedars-Sinai Medical Center a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Po návratu do Česka otevřel laboratoř na Masarykově univerzitě a v Mezinárodním centru klinického výzkumu v Brně. A věnuje se mimo jiné molekulární patologii dosud nepopsaných genetických poruch růstu. Spolu s kolegy z Kalifornské univerzity v Los Angeles studuje biologii buněčných řasinek a jejich genetických poruch, jež vedou k poruchám růstu u člověka.
V roce 2019 Krejčí založil laboratoř v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Díky Akademické prémii se chce dále ponořit do mechanismů buněčné komunikace v osmi dílčích projektech. Ty mimo jiné zahrnují vývoj nových možností léčby poruch růstu. A vývoj nástrojů pro přesnou manipulaci komplexních systémů mezibuněčné komunikace na úrovni celého organismu.
Mgr. Petr Pravec, Ph.D. a jeho výzkum asteroidů
Akademickou prémii společně s Pavlem Krejčím získal Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR za mimořádné vědecké úspěchy v oblasti fyzikálních studií asteroidů.
Pravec zkoumá malá tělesa Sluneční soustavy třicet let, zajímat se o ně začal již v době doktorandských studií. Asteroidy jsou pozůstatkem raných fází vzniku Sluneční soustavy, pochopení jejich vlastností je podle něj důležité i pro porozumění evolučním procesům, které v ní probíhají. Zároveň jsou potenciálním zdrojem surovin pro lidské aktivity ve vesmíru. Na druhou stranu ale asteroidy lidstvo ohrožují možnými dopady na Zemi. Oceněný vědec založil v Astronomickém ústavu AV ČR vlastní výzkumnou skupinu, pracuje v několika vědeckých týmech vesmírných misí a přispěl k hlubšímu pochopení asteroidů.
Petr Pravec změnil svým výzkumem pohled na asteroidy. Objevil totiž, že významná část asteroidů v blízkosti Země nejsou ve skutečnosti jednotlivá tělesa, ale soustava dvou těles obíhajících kolem společného těžiště. Nazývají se binární asteroidy. Vyvinul také metodu detekce binárních asteroidů s fotometrickým pozorováním, která je dnes běžnou součástí pozorování asteroidů. Pravec je objevitelem nebo spoluobjevitelem několika set planetek a jejich satelitů. Jednou z nich byl satelit asteroidu Didymos, který odhalil v roce 2003 a jenž si později vybrala NASA pro svůj Test dvojitého přesměrování asteroidu [DART]. Tím chtěla vyzkoušet technologii na odvrácení srážky nebezpečných asteroidů se Zemí.
RNDr. Ivo Starý, CSc. a výzkum chirality
Třetím oceněným vědcem a držitelem letošní prémie je Ivo Starý Z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Doménou Iva Starého je organická chemie, katalýza, věda o chiralitě a nanověda. V Ústavu vede skupinu Chemie funkčních molekul, která se věnuje inovativnímu výzkumu chirálních molekulárních struktur a studiu jejich fyzikálně-chemických a materiálových vlastností.
Tým Iva Starého se zaměřuje na netriviální π-elektronové uhlíkaté sloučeniny s porušenou zrcadlovou symetrií. Tyto objekty nejsou totožné se svým zrcadlovým obrazem, což může vést k jejich unikátnímu chování v řadě oblastí chemie, fyziky, biologie či materiálových věd. Cílem výzkumu týmu je vývoj chytrých molekulárních zařízení, u nichž dochází k chemickým transformacím či přeměně energie v chirálním prostředí. V konkrétním případě se může jednat o přípravu chirálních látek pomocí asymetrické katalýzy, emisi cirkulárně polarizovaného světla, samoskladbu chirálních molekul či transport náboje a spinu skrz chirální molekuly.
Z původně okrajového oboru chemie zaměřeného na výzkum helikálních aromatických sloučenin se postupně stal silný trend v základním výzkumu, který přispívá ke studiu fundamentálních projevů chirality napříč vědními obory.
Ivo Starý se nedávno stal místopředsedou Učené společnosti ČR a dva roky se připravuje na to, aby se postavil do jejího čela. Jako koeditor se podílel na vydání knihy o helicenech. A je držitelem Ceny Rudolfa Lukeše, vyučuje reakční mechanismy na Univerzitě Karlově.
Prémie Lumina quaeruntur pro nadějné vědce
Další akademické ocenění, tentokrát zaměřené na výjimečné mladé talenty, převzalo v pátek [25.10.] šest mladých vědců. Jde o Prémii Lumina quaeruntur určenou k založení vlastní výzkumné skupiny. A také k tomuto ocenění se váže finanční podpora, to v objemu čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let. Má to ale i podmínku, a tou je 20% spoluúčast akademického pracoviště, kde stipendista/ka působí či bude působit.
Prémii Lumina quaeruntur letos obdrželi:
- Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR,
- Ivo Šulák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR,
- Danny Haelewaters z Biologického centra AV ČR,
- Vít Hubka z Mikrobiologického ústavu AV ČR,
- Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR,
- Jan Vondráček z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Ocenění Lumina quaeruntur Akademie věd ČR poprvé udělila v roce 2018. Dosud jej obdrželo třicet vědkyň a vědců. Přehled oceněných je na následujícím odkazu.
–VRN–
