V české společnosti je významná část lidí, kteří alespoň v nějaké formě vyjadřují solidaritu vůči jiné generaci, a to zejména v rámci širší rodiny. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti STEM – Ústavu empirických výzkumů.
Také z něj ale vyplývá, že náhled na podobu mezigenerační solidarity mezi mladšími a staršími lidmi se v mnoha ohledech velice liší. Překvapivé je například zjištění, že je více lidí ve věku 45 až 59 let, kteří si myslí, že pomoc dětem s vnoučaty není jejich povinností. Takových je 64 procent [spíše ne/rozhodně ne, pozn. red.]. Nesouhlas je ještě častější u žen než u mužů. Byť jsou to právě ženy, které často zastávají roli hlídajících babiček.
Je podle vás povinností prarodičů pomoc s péčí o vnoučata?
[Zdroj: STEM]
Silně je v české společnosti zakořeněn i názor na to, zda mají finančně podporovat starší generace mladší a naopak. Z průzkumu vyplynulo, že nejčastěji přijímanou „mezigenerační povinností“ je finanční pomoc dospělých dětí rodičům. Tento názor zastává až 79 procent lidí ve věku 18 až 29 let. Je zajímavé, že stejná věková skupina silně podporuje i finanční závazek rodičů vůči svým dospělým dětem [72 %].
Nejmenší ochotu finančně pomáhat svým dospělým dětem deklarovali Češi ve věku 45 až 59 let. A to přesto, že společnost tuto povinnost spíše přijímá, než odmítá. Silný nesouhlas vyjádřila téměř jedna čtvrtina lidí v této věkové skupině.
„Tito lidé jsou obecně častěji vyhranění vůči mezigeneračním povinnostem v rámci širší rodiny. To je podle výzkumníků zvláště zajímavé. A to proto, že právě tato generace mívá závazky jak vůči svým ještě žijícím rodičům, tak vůči dospělým dětem,“ uvádí průzkum.
Jak si rozumí starší s mladšími a naopak
Na škále, kde jeden pól představuje názor, že starší lidé by měli více rozumět mladším, zatímco opačný pól zastává postoj, že pochopení by mělo přicházet od mladších vůči starším, tak 39 procent české společnosti se drží neutrálního středu.
Otázka: Je vaší povinnosti?
[Zdroj: STEM]
Přesto lehce převažuje názor, že pochopení by měli více projevovat mladší lidé. S tímto tvrzením souhlasí 38 procent české dospělé populace. Z pohledu jednotlivých věkových skupin vidíme, že starší lidé častěji volí středové hodnocení, avšak silně se u nich projevuje potřeba pochopení od mladší generace.
„Téměř jedna čtvrtina Čechů nad 60 let silně podpořila tvrzení, že mladší lidé by pro ně měli mít více porozumění,“ upřesňuje analytička STEM Doris Borovcová.
Naopak u mladší generace se objevuje větší rozptyl názorů. Mladší lidé se rovnoměrně dělí do tří skupin:
- Třetina očekává pochopení od starších.
- Třetina volí středovou pozici.
- Poslední třetina se kloní k názoru, že by pochopení měli projevovat spíše mladší.
Názory Čechů na vzájemné povinnosti mezi generacemi jsou různorodé. Převažuje ale silná ochota si v rámci rodiny pomáhat. Nejsilněji lidé vnímají závazek ve formě finanční pomoci dospělých dětí svým rodičům. S tím souhlasí téměř tři čtvrtiny Čechů.
Je podle vás povinnost spořit peníze, aby děti něco zdědily?
[Zdroj: STEM]
Naopak nejkontroverzněji lidé vnímají povinnost rodičů spořit [shromažďovat či udržovat majetek průzkum nezmiňuje, pozn. red.] peníze, aby dětem „něco“ předali. S takovým tvrzením nesouhlasí 64 procent dospělých lidí.
Důchody vs. mzdy a plat
Pokud jde o přerozdělování veřejných finančních prostředků mezi životní úroveň důchodců a mladých rodin s dětmi, česká veřejnost by preferovala vyvážený přístup. Ideálně, aby se podpořily obě skupiny stejnou měrou.
Určitá část veřejnosti, zejména lidé ve věku 30 až 44 let, klade větší důraz na podporu mladých rodin a dětí.
„Lidé v této věkové skupině se domnívají, že stát by měl prioritně zajistit dobrou životní úroveň mladých rodin,“ říká analytička Borovcová.
Celý život pečují o své postižené děti. Když zestárnou, stát je rozdělí
Tento postoj může odrážet vlastní zkušenosti respondentů. Ti mají často malé děti a chtějí jim zajistit co nejlepší životní podmínky. Také lépe zajištěné obyvatelstvo oproti celku přikládá vyšší prioritu dobré životní úrovně mladých rodin a dětí než důchodců. To ovlivňuje to, že materiální zajištění částečně souvisí s věkem. Mezi dobře zajištěnými lidmi převažují ti v ekonomicky aktivním věku, zatímco důchodci tvoří menší část této skupiny.
A dále: U lépe zajištěných lidí převládá názor, že si mají zajistit dobrou životní úroveň na důchod už v době svého ekonomicky aktivního života.
–DNA–
