Vina za slabou proočkovanost proti chřipce v Česku neleží ani tak na lidech jako na objednávání vakcín. Praktičtí lékaři si je zasmluvňují s půlročním předstihem a ty nespotřebované likvidují. Překážka je i v tom, kdo smí, a nesmí očkovat.
Zásadní problém v nízké proočkovanosti proti chřipce v České republice převážně u seniorů, to je mužů a žen ve věku nad 65 let, vidí předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka v distribuci vakcín do ordinací praktických lékařů.
„Já udělám předobjednávku, která je závazná. Ve chvíli, kdy vakcíny přijdou, tak je musím zaplatit. A postupně, jak ty vakcíny aplikuji, tak je účtuji zdravotní pojišťovně,“ popsal objednávkový systém vakcín proti chřipce na kulatém stolu [15.10.], který pořádal sněmovní Výbor pro zdravotnictví na téma „Usnadnění dialogu o zlepšení prevence, kontroly a použití vakcíny proti chřipce, covid-19 a RSV.
A objednávku pro nadcházející sezonu odesílá lékař ještě v době dobíhající sezony respiračních nemocí. To je zhruba v dubnu. V ní tak musí odhadnout, kolik pacientů se v jeho ordinaci nechá v budoucí sezonně proti chřipce naočkovat.
„V okamžiku, kdy nemám ještě doočkovaný svůj kmen pacientů, odhaduji, jaký asi bude zájem o očkování pacientů v příští sezoně,“ uvedl Šonka.
Nevyočkované vakcíny tak přijdou vniveč. Protože se vyrábí vždy jen na danou sezonu. A nespotřebované látky tím pádem znamenají pro ordinaci ztrátu.
„Moje riziko je, že když nevyočkuji všechny objednané vakcíny a zájem pacientů nebude dostatečný, tak je to k mé ekonomické újmě. A já je zlikviduji na vlastní náklady a utrpím ekonomickou ztrátu,“ řekl Šonka.
Praktici jsou při nákupu vakcín proti chřipce v riziku ztráty
Pro představu uvedl, že nákup tři sta vakcín proti chřipce znamená pro ordinaci částku asi 100 tisíc korun. Tedy jednu vakcínu kupuje od distributora za přibližně 330 korun.
„Přesto se předobjednávky zvyšují. Ale logicky ten lékař je v tom odhadu velmi konzervativní. A nepůjde do zbytečného rizika a neobjedná meziročně o 30 až 40 procent vakcín víc,“ uvedl.
Pokud by ordinace praktických lékařů měly podle Šonky plynulý přísun vakcín a možnost si je objednávat průběžně, a tak i očkovat více podle skutečné poptávky, pak by se tyto bariéry zčásti odstranily.
„V minulosti jsme již navrhli nějaká řešení,“ dodal.
To třeba takové, že by se objednávalo více vakcín s tím, že se zariskuje. O to případné riziko ekonomické ztráty by se ale podělili praktici s distributory a také farmaceutickou firmou.
„O tom se v historii mluvilo mnohokrát. Ale nikdy jsme ke konkrétním výsledkům nedospěli,“ podotkl šéf praktiků.
S jeho slovy souhlasil moderátor kulatého stolu – vakcinolog prof. Roman Prymula.
„Pokud nedojde k systému sdílení tohoto rizika, tak to úplně jednoduché nebude,“ uvedl.
Dodal, že bez toho se v očkování proti chřipce jen těžko může Česká republika posunout výrazně dál.
„Riziko finanční ztráty bude takovým strašákem, že nikdo si neobjedná o 50 vakcín víc. Protože by pak sháněl lidi, aby se naočkovali,“ dodal Prymula.
Proočkovanost proti chřipce a covidu-19 v lékárnách
Na další omezení v očkování proti chřipce upozornil předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý. Podle něj by se měly především odstranit zákonné bariéry v tom, které lékařské specializace mohou, a které nesmí podávat pacientům očkování.
„Každý lékař by měl být oprávněný očkovat,“ řekl infektolog.
Problém vidí i v tom, že dnes není ani cesta, jak například vykázat podání očkování v nemocnici. Třeba u pacientů se zájmem o něj a ve vysokém riziku komplikací při nákaze respirační nemocí. V této souvislosti upozornil i na to, že konkrétně v severních Čechách, kde pracuje, jsou tisíce dospělých i dětí bez registrovaného praktického lékaře. Proto je otázkou, kde a jak dostanou i povinné základní očkování.
„A nejsou to jen vyloučené skupiny. A nejsou to jen uprchlíci, ale jsou to lidé, kteří nenajdou lékaře,“ upozornil na další skutečnost, která sehrává podstatnou roli v proočkovanosti v Česku.
„Naprosto podporuji to, aby se očkovalo v lékárnách,“ zmínil další možnost, jak v Česku zvýšit proočkovanost, a nejen proti chřipce, ale i covidu-19.
O očkování v lékárnách se už namluvily stovky hodin
Se zavedením možnosti očkovat i v lékárnách za jasně daných podmínek souhlasí i předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Roman Kraus [ODS].
„Myslím si zcela jednoznačně, že očkování v lékárnách má být zavedeno už kvůli tomu, že mají jiný rytmus. Otevírací doby jsou daleko přístupnější lidem,“ vyjádřil se s tím, že téma ještě v tomto volebním období na půdě Parlamentu ČR znovu otevře.
Podle prof. Prymuly se k zavedení očkování v lékárnách nestaví zcela odmítavě už ani vakcinologové. Jako tomu bylo v době, kdy se o tomto kroku začalo více hovořit.
„Nyní si očkování proti chřipce, případně covidu-19 představit dovedeme,“ řekl s tím, že otázkou ale je, jestli to povede k dramatickému zvýšení proočkovanosti.
„U nás není problém v nedostatku kapacit, ale toho, že očkování proti chřipce není obecně akceptováno,“ uvedl.
„V tuhle chvíli jsem přesvědčen, že to ke zvýšené proočkovanosti nepovede,“ vyslovil se za praktiky Petr Šonka.
Podle něj se v první řadě musí změnit systém distribuce vakcín. Protože ten se týká, jak uvedl, i lékáren. A takzvaných samoplátců, tedy těch, kterým očkování nehradí zdravotní pojišťovny, chodí podle jeho zkušeností do ordinací jen mizivé množství.
„Hlavně bychom měli umožnit očkovat všem lékařským profesím,“ dodal.
Proočkovanost a zdravotnické vzdělání
Podle Martina Kopeckého, viceprezidenta České lékárnické komory [ČLnK], otevření očkování v lékárnách dává smysl.
„Pokud my s tím nezačneme, tak se nikam neposuneme,“ uvedl.
Rovněž vyzdvihl pružnější otevírací dobu lékáren a to, že podání vakcíny v lékárnách by probíhalo za jasných podmínek.
„Je to jedna z cest, jak do budoucna zvýšit proočkovanost v České republice,“ řekl s tím, že výsledky by byly vidět za pět až deset let.
Černý kašel: Souběh více infekcí hrozí až fatální komplikací
K vyšší ochraně populace před respiračními nemocemi pomocí očkování vede podle Kateřiny Fabiánové z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu i větší důraz na vzdělávání zdravotníků. Jak uvedla, střední zdravotnický personál, ale i medici, odmítají očkování proti respiračním nemocem takzvaně pod nátlakem, kdy pro ně má být povinné.
„A tak je asi něco špatně ve výuce,“ uvedla s dodatkem, že obecně se u nás k chřipce přistupuje jako k obyčejné nákaze, a to je špatně, dodala závěrem.
Veronika Táchová
