Výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] David Kolář pokračuje na Zdravé Zprávy v obhajobě nákladů na centrovou léčbu. Právě na ní chce ministr zdravotnictví Válek šetřit, aby uspokojil praktiky. Více níže.
V souvislosti s posledním vyjádřením pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka k zažehnání stávky praktických lékařů formou úspor na „rezervách na centrovou léčbu“ je důležité pojem centrová léčba objasnit a zasadit ho do reality našeho zdravotnictví.
Centrová léčba je léčbou ve specializovaných centrech nejmodernějšími léčivy. Nejčastěji se nasazuje u pacientů, u nichž v minulosti léčba vůbec neexistovala nebo byla nedostatečná. V Česku ji dle aktuálních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] využívá více než 120 tisíc pacientů a pacientek.
Největší počet pacientů – 24 tisíc – se v roce 2023 léčil s neurologickými nemocemi. To jsou pacienti například s roztroušenou sklerózou, migrénou nebo Parkinsonovou nemocí. Jednou z nejčastějších oblastí léčby v centrech je také onkologie solidních nádorů s více než 21 tisíci pacienty s rakovinou prsu, prostaty, tlustého střeva a konečníku, kůže nebo plic. Významné je i využití centrové léčby v revmatologii, hematoonkologii a dalších oblastech.
Centrová léčba má jasné přínosy: Nabízí naději pacientům, pro něž dříve léčba vůbec nebyla dostupná. Vede k prodloužení délky jejich života, ke zlepšování jeho kvality a významným poklesům hospitalizací nebo pobytů na akutním lůžku. Data ÚZIS také ukazují značný pokles čerpání sociální podpory. Častější je naopak návrat pacientů do pracovního procesu i běžného života.
Centrová léčba značí více odléčených pacientů
Díky úspěšnému intenzivnímu vývoji nových léčiv se dnes pacientům v centrové léčbě dostává 295 moderních léčiv. Průměrný nárůst unikátních pacientů za poslední tři roky dosahuje 57 procent. Růst v této oblasti je dobrou zprávou, znamená více odléčených pacientů dle nejmodernějších poznatků.
Více odléčených pacientů a fakt, že naprostá většina moderních léčiv je dlouhodobě předepisována výhradně ve specializovaných centrech [lékaři mimo centra je předepisovat až na výjimky nemohou, pozn. red.], s sebou samozřejmě nese i růst nákladů. Kolik to tedy je?
- Odhadované náklady na centrové léky loni tvořily necelých 8 % zdravotnického rozpočtu, tj. 30 miliard korun. Oproti roku 2013 se jedná o nárůst o 3,2 procenta.
Je třeba ale také dodat, že s rostoucím využitím centrové léčby klesá její jednotková cena.
- V roce 2022 se náklady na jednoho pacienta rovnaly 259 tisícům korun ročně. Oproti roku 2010 se jedná o pokles o 11 %, tedy 30 tisíc korun na jednoho pacienta.
To značí, že i přes celkový postupný růst v této oblasti tvoří souhrnné výdaje na léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění dlouhodobě víceméně stabilně 18 procent všech zdravotnických výdajů.
Osekání nákladů na centrovou péči ničemu nepomůže
Oproti tomu například náklady na platy a mzdy vzrostly na více než 50 procent výdajů zdravotních pojišťoven, tj. na 229 miliard korun. Celkové výdaje českého zdravotnictví v roce 2023 pak dosáhly necelých 460 miliard korun. Největší položku tvořila nemocniční péče [45 %], ambulantní péče [26 %].
Pokud tedy pan ministr hovoří o tom, že řešení stávky praktických lékařů proběhne formou šetření na centrové léčbě, je tedy poměrně zřejmé, koho šetření zasáhne nejvíce.
Komentář: Jako obvykle se začne šetřit na lécích pro pacienty
Znovu opakuji: Celá stávající situace ohledně úhradové vyhlášky ukazuje, jak nefunkční je stávající systém dohodovacího řízení, který je na konci dne jenom o tom, kdo vytvoří větší mediální tlak na ministerstvo zdravotnictví a dostatečně dlouho vytrvá. Opět tedy poukazuji na to, že je na čase strukturální změna českého zdravotnického systému. Jen transparentní a předvídatelný systém dokáže v dlouhodobém horizontu zajistit kvalitní a dostupnou péči.
David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
