Pracovní skupina pro koncepční řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění představila mezioborový klinický doporučený postup pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a dalších kognitivních poruch v ČR.
Náklady na přípravu nové metodiky uhradily Norské fondy. Pracovní skupina se skládala ze zástupců odborných společností za přímé podpory Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR]. Na metodice se podílela:
- Česká geriatrická a gerontologická společnost ČLS JEP,
- Česká neurologická společnost ČLS JEP,
- Psychiatrická společnost ČLS JEP,
- Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP.
Výsledkem spolupráce jsou Mezioborová doporučení pro klinickou praxi u Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch. Ta nabízejí doporučení pro efektivní diagnostiku a péči o pacienty s těmito nemocemi.
„Jedná se o ideální stav,“ popsal pro Zdravé Zprávy materiál jeden z jeho autorů docent Robert Rusina.
Potvrdil, že s tím, jak populace stárne, přibývá pacientů s Alzheimerovou nemocí a obdobnými chorobami, ale péče o ně je v Česku docela roztříštěna a v regionech i nerovnoměrně a nedostatečně dostupná.
„Nová metodika by měla tuto roztříštěnost zlepšit tím, že dává jedny standardy. Už jen tím, že definujeme, jaká je role jednotlivých specializací, tu roztříštěnost snížíme. Metodika souvisí s celým systémem péče…,“ doplnil docent Rusina pro Zdravé Zprávy.
Metodika je podle něj základ, který dává „rámec“ dalším krokům v diagnostice a péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi. A tyto kroky určuje, jak řekl, Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc.
Metodika jako základ pro budoucí změny
Autoři metodiky ji popisují jako souhrnné postupy pro diagnostiku a léčbu demence pro specialisty napříč odbornostmi. Doporučení platí pro pacienty s demencí a mírnou kognitivní poruchou a také pro jejich pečovatele.
„Klinická doporučení vznikla na základě mezioborového konsenzu. A mají za úkol definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů, definovat systém diagnostiky a léčby a definovat systém úhrad jednotlivých úkonů a možností předepisovat léky,“ uvádí autoři doporučení.
Na otázku, zda nová metodika značí změny v úhradách ze strany zdravotních pojišťoven, odpověděl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
„Takže jsme zase u financí,“ řekl pro Zdravé Zprávy úvodem.
Upozornil ale i na to, že všechny obdobné plány, jako je nová metodika, jsou koordinovány se zdravotními pojišťovnami. A těm taková metodika definuje přínosy v diagnostice a léčbě. Co se týče samotného financování, zmínil možnosti budoucího financování z Evropské unie.
„Je možné, že do budoucna přijdou programy právě na vypořádání se stárnutím populace. A my jsme byli už kontaktováni zástupci Evropské komise, jaké máme plány do budoucna. Metodická část je v tomto ohledu klíčová,“ uvedl pro Zdravé Zprávy a zdůraznil, že to ale neznamená, že by ministerstvo zanedbávalo ostatní obory.
Léčbu Alzheimerovy nemoci si žádá stárnutí populace
Počet lidí s demencí v posledních letech výrazně roste. Což neplatí jen pro Českou republiku, ale většinu vyspělých zemí. Může za to stárnutí populace a pohodlný způsob života.
„Do roku 2050 očekáváme v Česku výrazné zvýšení aktuálního počtu lidí žijících s demencí. Takový nárůst znamená velký nápor jak na zdravotní, tak sociální péči,“ říká koordinátorka Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pod MZ ČR Markéta Švejdová.
Můj homesharingový kamarád se jmenuje Robin, říká Markéta Švejdová
Doplnila, že klíčová je v tomto ohledu podpora domácí péče v rodinách. Aktuální odhady hovoří o tom, že v Česku žije zhruba 140 tisíc pacientů s demencí. Z nich 60 procent trpí právě Alzheimerovou chorobou. Další z autorek nové metodiky lékařka Hana Vaňková z České gerontologické a geriatrické společnosti uvedla, že v praxi pro tyto pacienty není plně dostupná péče.
Daniel Tácha
