S úhradovou vyhláškou na příští rok vyjadřují nesouhlas i kardiologové. Podle nich jim snižuje úhrady za kardiologickou a kardiochirurgickou hospitalizační péči o více než deset procent. O změnách chtějí jednat s ministerstvem.
Podle zástupců České kardiologické společnosti [ČKS] se nižší úhrady pro příští rok, které nastavuje ministerská úhradová vyhláška, dotknou většiny kardiovaskulárních center. A tak podle nich hrozí, že lékaři v nich budou muset v příštím roce zvažovat, jaké kardiologické zákroky pro pacienty zajistí. Snížení úhrad, pokud nedojde k dodatečné úpravě, tedy k jejich navýšení, se dotkne především jich.
„Máme teď vážné obavy, že pokles úhrad v kardiologii, ke kterým má podle návrhu nové vyhlášky dojít, může kvalitu kardiovaskulární péče negativně ovlivnit,“ říká k dopadům snížení úhrad za péči o pacienty s nemocemi srdce a cév předseda ČKS prof. Petr Ošťádal.
Úhradová omezení se ale dotýkají také kardiochirurgických výkonů prováděných v nemocnicích.
„Snížení úhrad za operace srdce může mít nepříznivý dopad na jejich dostupnost,“ potvrzuje prof. Jan Vojáček, předseda České společnosti kardiovaskulární chirurgie.
Ani velké nemocnice, jak říká, nemůžou hospodařit se ztrátou. A podle něj se ze všech lékařských oborů nová úhradová vyhláška dotkne nejvíc právě kardiologů a kardiochirurgů.
Kardiologové chtějí jednat s MZ ČR, péči zatím neomezí
Jak potvrzuje místopředseda České kardiologické společnosti profesor Aleš Linhart, o úhradách za kardiologické výkony chtějí ještě jednat s vedením ministerstva zdravotnictví.
„Rádi bychom vše probrali s ministerstvem zdravotnictví. Protože s námi do této chvíle o úhradách nikdo konstruktivně nejednal,“ říká profesor.
Obdobnou strategii za kardiochirurgii potvrzuje i prof. Vojáček. „Jak kardiologové, tak i kardiochirurgové jsou připraveni společně s ministerstvem zdravotnictví hledat cestu, která povede k racionálnímu využití dostupných prostředků,“ potvrzuje.
Bioprotézu chlopně implantují olomoučtí lékaři i bez nutnosti stehů
Případné protesty formou omezení péče, které na 29. a 30. října již ohlásili praktičtí lékaři pro dospělé i děti a dorost a také ambulantní specialisté, rovněž kvůli nastavení úhradové vyhlášky pro příští rok, kardiovaskulární centra podle prof. Linharta neplánují. Tedy alespoň ne v nejbližších dnech.
Naplnění Národního kardiovaskulárního plánu
Také ale připomíná, že úhradová vyhláška pro příští rok je v rozporu s dlouho chystaným Národním kardiovaskulárním plánem. Tomuto dokumentu a jeho vzniku se přitom dostalo i podpory od ministra zdravotnictví. Plán cílí především na zvýšení dostupnosti a kvalitu péče o srdce a cévy.
„Navzdory všem okolnostem bychom rádi dál postupovali v souladu s tímto plánem, který má sloužit především našim pacientům,“ říká k situaci prof. Linhart.
Umíráme na srdeční selhání i poruchy srdečního rytmu, říká profesor Linhart
A důvody jsou nasnadě. Nemoci oběhové soustavy jsou v Česku dlouhé roky nejčastější příčinou úmrtí. I když se daří pacienty s těmito nemocemi úspěšně léčit a zachraňovat jejich životy. Například ve srovnání s obdobím v 90. letech a před ním.
„Situace je u nás bohužel alarmující. Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je ČR na 10. nejhorším místě v úmrtnosti na kardiovaskulární choroby – ty u nás ročně nepřežije přibližně třikrát více lidí než například ve Francii,“ uzavírá prof. Ošťádal.
–VRN–
