Pokud se nezvýší úhrady praktickým lékařům pro příští rok o 3,3 procenta namísto nyní navržených 2,83 procenta, půjdou praktici do stávky. Své ordinace zavřou 29. a 30. října. Proti úhradové vyhlášce se vymezují i menší nemocnice.
O plánovém kroku informoval v pondělí [14.10.] večer v České televizi [ČT] předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Pokud ke stávce dojde, pacienti podle něj najdou na dveřích ordinacích stávkujících lékařů kontakty pro akutní péči. V tuto chvíli úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví podle Sdružení reflektuje spíše nemocniční péči.
„Nezohledňuje to, že tady máme jeden milion lidí bez praktického lékaře, že na polovině území České republiky je špatná dostupnost pediatrů a na jedné třetině území je špatná dostupnost praktických lékařů pro dospělé,” uvedl Šonka.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob jeho slovům oponoval tím, že nemocnice situaci vidí zase naopak.
„Úhradová vyhláška je nyní už ve finále, ještě není účinná a může dojít k drobným změnám, ale nejsem si jist, jestli takového typu, protože nárůst [úhrad] tam je,” uvedl mluvčí resortu.
Zdravotní péče o děti se v ČR rozpadá. Upozorňuje na to už i ÚZIS
To nerozporuje ani šéf praktiků Šonka. Problém ale vidí v tom, že praktičtí lékaři počítali s meziročním růstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta. Podle aktuálního znění vyhlášky se ale mají úhrady pro tento segment zvýšit o 2,83 procenta. A to je málo.
O úhradách jednali praktici s ministerstvem zdravotnictví
Úhradová vyhláška stanovuje rozdělení peněz vybraných na zdravotním pojištění pro následující rok mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Příjmy pojišťoven v příštím roce odhaduje ministerstvo financí na 526,7 mld. Kč. Resort zdravotnictví pak na 529,7 mld. Kč.
Sdružení praktických lékařů podle Šonky již několikrát jednalo s představiteli ministerstva zdravotnictví a předkládalo návrh změn ve vyhlášce. A dokument by podle nich měl počítat s větším zapojením primární péče, tedy praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost. Dopis s vysvětlením, proč se praktici pro případný protest rozhodli, poslali podle České televize premiérovi Petru Fialovi [ODS].
Na růstu úhrad pro příští rok se dohodly tři ze 14 segmentů péče
Úhradová vyhláška o nárůstu plateb za jednotlivé zdravotní výkony má být výstupem jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a jejími plátci, tedy pojišťovnami. Jednání o úhradách končí v červnu, do konce října musí ministerstvo zdravotnictví zveřejnit vyhlášku ve Sbírce listin. Na případné úpravy tak zbývají jednotky dnů.
V nastavení růstu úhrad pro příští rok pro segmenty péče sehrálo roli i vládní usnesení z letošního dubna. Podle něj musí ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhláškou zajistit vyrovnané hospodaření zdravotnictví na další rok.
Vymezily se i menší nemocnice, vadí jim úhradové rozdíly
S úhradovou vyhláškou na příští rok nesouhlasí ani menší regionální nemocnice sdružené v Asociaci českých a moravských nemocnic [AČMN]. V tiskové zprávě asociace kritizuje především to, že paušální úhrada za neplánovanou péči na interních, dětských a neurologických odděleních se stanovuje na zhruba 60 000 Kč. To podle zástupců asociace tvoří 71 procent průměrných nákladů. Dále upozorňují na rozdíly v úhradách za stejné výkony pro jednotlivé nemocnice, kdy se zvýhodňují zařízení se specializovanými centry. Jako příklad uvádí výměnu kyčelního kloubu, kdy oddělení fakultní nemocnice dostane za takovou operaci téměř dvojnásobnou úhradu než regionální nemocnice. Rozdíly vykazují i jiné výkony, podle asociace násobné nebo v řádech desítek tisíc korun.
Podle ministerstva zdravotnictví v posledních letech ale naopak dochází k postupnému dorovnávání těchto rozdílů v úhradách za nemocniční výkony.
„Sazby sbližujeme, rozdíly zmenšujeme, v úhradách se za poslední roky rozdíly snížily o 50 procent. Navíc pojišťovny mohou uzavřít s poskytovateli individuální dodatky a přispět například malým nemocnicím,” reagoval na kritiku AČMN mluvčí resortu Jakob.
Ministr Válek: Úhrady za zdravotní péči rostou více než inflace
Asociace nesouhlasí také s tlakem na centralizaci některých operací.
„Pokud takový výkon provede jiná nemocnice, je za to finančně potrestána, přestože má tuto péči nasmlouvanou se zdravotní pojišťovnou a splňuje všechny podmínky pro její provádění,” upozorňuje dále AČMN.
Tento postup ministerstvo a zdravotní pojišťovna VZP ČR již dříve vysvětlovaly snahou, aby náročné výkony prováděly zkušené operační týmy, což má vést k jejich vyšší kvalitě.
„S výrazněji omezeným spektrem poskytovaných výkonů nebudou [malé nemocnice] dostatečně atraktivní pro mladé mediky, nebudou mít dostatečně kvalitní přístrojové vybavení, nebudou poskytovat péči v moderním prostředí,“ shrnují situaci zástupci asociace s tím, že to pro menší nemocnice znamená postupnou likvidaci.
Vyhláška může být protiústavní, tvrdí asociace nemocnic
V Česku funguje necelých 160 nemocnic, dvanáct z nich je fakultních, kdy je jejich zřizovatelem ministerstvo zdravotnictví. Další zřizují kraje, města nebo soukromí provozovatelé.
Podle AČMN je ministerstvo ve střetu zájmů, když má v úhradové vyhlášce možnost zvýhodňovat nemocnice, které samo zřizuje. Pokud by vyhláška zůstala ve stávajících parametrech, chce asociace svým členům doporučit, aby nepodepisovaly úhradové dodatky se zdravotními pojišťovnami na příští rok. A dále hovoří o tom, že dokument napadne u Ústavního soudu. Právě meziroční snížení úhrady vede asociaci k domněnce, že by vyhláška mohla být protiústavní. V roce 2013 Ústavní soud tehdejší vyhlášku zrušil.
„Vad měla více, ale jednou z nich bylo i meziroční snížení úhrady. Ústavní soud judikoval v rámci svého nálezu podstatnou věc, a to že z hlediska práva na podnikání je nepřijatelná taková úprava, která by náklady na poskytování zdravotní péče, byť jen částečně, systémově přenášela na poskytovatele,” píše asociace.
–ČTK/VRN–
