Trombóza postihuje hlavně žíly dolních končetin, vyskytnout se ale může kdekoli. Riziko krevní sraženiny roste s věkem, při nadváze a obezitě, užívání hormonální antikoncepce a také při operaci. Svou roli sehrává i genetika.
Riziko trombózy, kdy se v žilách uvolní krevní sraženina a dostane se krví až do plic, kde dojde k plicní embolii, se jen těžko odhaluje. Pokud se o takovém riziku u daného pacienta ale ví, pak se dá snadno a účinně léčit.
„Trombóza je choroba, která je na jednu stranu vážná, ale je preventabilní,“ uvedla na konferenci České angiologické společnosti ČLS JEP ke Světovému dni trombózy její předsedkyně Debora Karetová.
Obecně zvyšuje riziko žilní trombózy už jednou prodělaná trombóza. Ve vyšším riziku jsou lidé s nadváhou a obezitou, kuřáci. Pacienti léčící se se střevními záněty, autoimunitními nemocemi a ženy užívající hormonální antikoncepci.
„To vše mění koagulační statut a disponuje ke vzniku trombózy,“ říká doktorka Karetová.
Plicní sraženinu odstraní brněnští kardiologové i pomocí katetru
Doplňuje, že větší obezřetnost si žádají i těhotné a ženy v „šestinedělí“, tedy po dobu šesti týdnů po porodu. Dále lidé na dlouhých letech. V posledních letech specialisté řeší vyšší trombotické riziko také u vášnivých hráčů her na počítačích. Jelikož ti obvykle prosedí u PC i celé noci, aniž by se příliš hýbali.
„Když zná lékař rizika onemocnění, tak jsou tady preventivní opatření,“ shrnuje lékařka.
Hovoří o nefarmakologické léčbě, kdy se například pacientovi po operaci doporučuje mírný pohyb a chůze. Ještě před nástupem na sál se pacienti chrání kompresními punčochami nebo obvazy a v prevenci pomáhá i hydratace, říká lékařka.
Trombóza se u většiny pacientů léčí tabletkami
Většina pacientů s prokázaným rizikem krevní sraženiny podle doktorky Karetové dostává léky v podobě tablet. Jde o léky, které zpomalují srážení krve, čímž snižují riziko vzniku trombu, tedy krevní sraženiny. První z nich a zřejmě nejznámější heparin objevil v roce 1916 student medicíny v USA Jay McLean. Další široce užívaný warfarin přišel v 50.-60. letech, dodává lékařka.
„Od roku 2015 se všichni pacienti v České republice dostávají k tomu, že dostanou tabletky,“ dodává.
Základní vyšetřovací metodou je podle lékařky ultrazvukové vyšetření žil na končetinách, kde se zaměřují na zobrazení trombu. U velkých žil pak volí CT vyšetření.
„Možnosti tady jsou a jsou dostupné ve všech nemocnicích,“ potvrzuje doktorka Karetová.
Co do výskytu žilní trombózy v Česku říká, že na 100 tisíc osob připadá 160 až 200 případů za rok. Pro srovnání uvádí, že v celosvětovém měřítku umírá na hlubokou žilní trombózu a plicní embolii více lidí než na karcinom prsu, dopravní nehody a AIDS.
Varovným příznakem trombózy je otok nebo bolest obvykle v dolních končetinách. Na vážnější problém upozorni dušnost, kašel a bolest na hrudi. Takové příznaky už mohou vést ke zmiňované život ohrožující plicní embolii.
Zhruba devět procent populace pak má podle předsedy České společnosti pro trombózu a hemostázu ČSL JEP Jaromíra Gumulce ke vzniku trombóz genetické předpoklady. Jde o takzvanou leidenskou mutaci.
„Větší problém je zabezpečit ty ostatní trombofilie, než se upnout na ty geneticky podmíněné,” upozornila v této souvislosti doktorka Karetová.
Genetický test bez dostatečného vysvětlení jeho výsledku lékařem může podle ní v pacientovi spíše vyvolat zbytečné obavy než mu pomoci.
–VRN–
