V sociálních službách v Česku pracuje asi 110 tisíc zaměstnanců. Personální podstav se pohybuje kolem tří procent. Nejvíce chybí pečovatelky, těch služby postrádají kolem 1 500. V západních zemích Evropy je situace podstatně horší.
Celkem v sociálních službách chybí kolem tří tisíc zaměstnanců. Po zmíněných pečovatelkách a pečovatelích jsou to zdravotní sestry. Ty ale nechybí pouze v sociálních službách, ale napříč celým zdravotnictvím v Česku. Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého ale stále není situace u nás tak kritická, jako je tomu v rozvinutějších zemích Evropy.
„Ve Francii, Rakousku i jiných zemích jsou například domovy pro seniory, v nichž zůstávají prázdná celá patra. I když mají třeba stovky žádostí od zájemců o umístění do domovů, tak tam ta prázdná patra jsou, protože chybí personál,“ uvedl Horecký na výroční konferenci Asociace, která se konala tento týden v Táboře k příležitosti Týdne sociálních služeb.
Omezení náročných profesí netěší sestry ani pracovnice v sociálních službách
V Česku podle něj sociální služby zaměstnávají asi 110 000 pracovníků. Podstav personálu se pohybuje na úrovni necelých tří procent, uvedl.
Na Moravě lidé ze sociálních služeb jdou akorát do penze
Nejčastěji chybí pečovatelé, kterých podle Horeckého sociální služby postrádají zhruba 1 500. Další velkou část představuje absence zdravotních sester. Nejhorší situace co do obsazení pracovních pozic v sociálních službách je v Praze. Což ovlivňuje nízká nezaměstnanost v metropoli, kdy se jen těžko shání lidé do hůře placených profesí.
„V každém regionu to vypadá trochu jinak, záleží na pracovních příležitostech. Například v jednom domově pro seniory v Jihomoravském kraji říkají, že od nich zaměstnanci odcházejí jen na mateřskou a do důchodu,“ uvedl prezident asociace.
Stáří nezačíná až v 65 letech, ale už v dospělosti, říká profesorka Topinková
Důvody, proč pracovních chybí, jsou podle Horeckého prakticky ve všech evropských zemích stejné.
„Nízká úroveň odměňování, která se pohybuje na 60 až 70 procentech průměrné mzdy v daném státě. Dalším důvodem je nízká atraktivita,“ uvedl Horecký.
Být zdravotníkem podle jeho slov stále znamená ve společnosti více a má to větší prestiž než práce v sociálních službách.
Péče o staré lidi nebo zdravotně postižené netáhne
Ne každý si také podle něj zvykne na prostředí, kde se často zaměstnanci starají o lidi se zdravotním hendikepem nebo seniory. Ne každý zvládne i psychickou náročnost profese. Pracovníci v sociálních službách se denně setkávají a pomáhají nemocným lidem s vážnými omezeními, vidí lidské utrpení nebo se smrt.
„O to víc mě těší, že když jsme před pár měsíci dělali mezi třemi tisíci zaměstnanci průzkum spokojenosti, vyšlo nám z něj, že 86 procent by zaměstnání nezměnilo,“ uvedl Horecký.
Porodnost v Česku strmě padá i letos, za první půlrok o 4 500 dětí
Z šetření podle něj navíc vyšlo, že většina z dotazovaných by práci v sociálních službách doporučila svým známým nebo blízkým.
–ČTK/VRN–
