Denní počty nově nakažených covidem-19 rostou. Za čtvrtek [10.10.] jich přibylo přes 1 100. Asi 45 procent z nich připadá na osoby 65 a více let. Lidé v podezření nákazy se mají otestovat, aby včas dostali léky. Ty sníží i riziko dlouhého covidu.
Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] ukazují, že ve čtvrtek se covid-19 potvrdil u 1 147 osob. To je v mezitýdenním srovnání nárůst o 38 nových nákaz [3,3 %]. Za posledních sedm dnů se covid-19 potvrdil u 7 305 osob s výraznou dominancí seniorů. Tedy osob ve věku 65 a více let, na které připadá za posledních sedm dnů 3 122 nákaz. S nástupem období respiračních nemocí, mezi které patří i covid-19, lékaři hlavně starším a chronicky nemocným lidem doporučují, aby neotáleli a otestovali se už při prvních náznacích nemoci.
„U těchto skupin je zásadní, aby co nejdříve po propuknutí příznaků vyhledali praktického lékaře a nechali se otestovat. Dnes využíváme zejména antigenní testy přímo v ordinaci. Takže je diagnostika velmi rychlá,“ říká předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP Pavel Dlouhý.
Pokud se covid-19 u pacienta prokáže, lékař mu předepíše protivirové léky. A právě ty významně snižují riziko závažného průběhu nemoci a případné hospitalizace. A nejen to. Podle infektologů a výsledků prvních odborných studií včasně nasazená antivirotická léčba zřejmě snižuje riziko takzvaného long covidu. Tedy následky infekce poté, kdy odezní její akutní příznaky. Jako jsou horečka, kašel, bolesti hlavy a kloubů.
Včas podaná antivirotika sníží příznaky i následky covidu
„Některé výzkumy ukazují, že u lidí užívajících antivirotikum se příznaky long covidu objevovaly méně často. Prokázat, co je a co není long covid, je ale velmi obtížné. Jen do této chvíle bylo popsáno přes 300 různých symptomů,“ říká Aleš Chrdle, místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Covid proniká do mozku i svalů. Následky vyřazují z běžného života
Mezi nejčastější příznaky long covidu podle něj patří únava, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, dušnost, snížená chuť k jídlu. Ale i duševní potíže, jako jsou úzkosti a deprese.
Letos nastoupil covid proti předešlým rokům s několikatýdenním předstihem. Nakažených přibývá už od poloviny srpna. Výrazné zhoršení situace lékaři očekávají s nástupem chladnějšího počasí. Proto mají být lidé pečlivější i v prevenci nákazy. A také ohleduplní k lidem venku, v práci nebo ve škole, aby případnou nemocí nenakazili starší osoby.
„Je prokázáno, že průběh covidu je zejména u rizikových pacientů závažnější než v případě chřipky. Jen v loňském roce zemřelo na covid 1 200 lidí, což je přibližně trojnásobek počtu obětí dopravních nehod,“ srovnává pro představu Pavel Dlouhý.
Onemocnění covidem roste. Potvrzují to lékárny i statistiky KHS
Příznaky koronavirové infekce se ale moc neodlišují od běžného nachlazení nebo chřipky. A tak je vždy lepší se nechat otestovat. Což podle specialistů platí zvlášť pro seniory, pacienty se slabší imunitou nebo dýchacími obtížemi. To je pro kardiaky, diabetiky, onkologické pacienty a chronicky léčené pacienty.
Prodělaný covid-19 už se moc neřeší, protože nechrání
Podle doktora Chrdleho není namístě ani ten argument, že je člověk proti nákaze chráněný, pokud už ji v minulosti prodělal. Covidem se lidé nakazí i vícekrát za sezonu a nikoli vždy bez příznaků infekce.
„Víme, že opakované infekce jsou běžné. Ochrana je dočasná, protože se objevují stále nové varianty. Je tedy potřeba se zabezpečit pomocí aktuální očkovací látky,“ říká doktor Chrdle.
Stejně jako u chřipky se totiž složení vakcíny proti covidu-19 mění každý rok podle toho, jaká jeho varianta mezi lidmi zrovna koluje a převládá.
„V dnešní době už nemá smysl říkat si, kdo byl nebo nebyl historicky očkován. Protože aby byl chráněný na další sezónu, musí se nechat přeočkovat znovu,“ vysvětluje doktor Dlouhý.
Podle něj není problém, aby lidé dostali očkování proti covidu-19 a chřipce naráz, to znamená při jedné návštěvě ordinace praktického lékaře. V posledních dnech vyzývají k očkování proti oběma nemocem i samotné nemocnice. To především ty pacienty, které čeká plánovaná hospitalizace.
„Očkování může snížit riziko infekce bezprostředně před a v průběhu hospitalizace, snížit riziko šíření infekce u bezpříznakových jedinců na ostatní pacienty ohrožené jinými nemocemi i zdravotnický personál v rámci pohybu pacientů v nemocnici,“ vysvětluje důvody Pavel Žára, tiskový mluvčí FN Brno.
A pokud ani tyto argumenty neobstojí, pak je tu i riziko, že kvůli nákaze dojde u pacienta k odložení plánované hospitalizace, operačního zákroku nebo jiného naplánovaného výkonů. A není výjimkou, že na mnohé z nich se dnes čeká i měsíce ne-li rok.
–VRN–
To je zajímavé, mně lékařka řekla, že mám covid vyležet a přijít jen v případě, že bych měla větší potíže jako horečku nebo dušnost, a žádné léky mi nenabídla.
Mě je 58 a lékař mi řekl, že pro podání antivirotik, konkrétně Paxlovid, nesplňuji podmínky. Prý věk nad 65, nebo 55, ale plus komordibity. Takže závěr: léky jsou, ale většinou nemáte nárok. Ani uhradit si ho prý sama nemůžu.